Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.

Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.

Rozšiřování Evropské unie o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu patřilo k hlavním tématům, o nichž dnes v Praze jednala předsedkyně slovinského Národního shromáždění Urška Klakočarová Zupančičová s šéfy obou komor českého Parlamentu. Podle předsedy Senátu Miloš Vystrčila (ODS) by rychlejšímu naplnění podmínek přijetí do EU mohlo přispět společné setkání parlamentních šéfů na evropské úrovni.

Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození a zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

„Na obžalovanou nelze pohlížet jako na Mistra Jana Husa, který byl nakonec pro své názory upálen. Ale co se týče trestněprávní roviny, máme za to, že její jednání nedosáhlo takové úrovně, aby ho šlo potrestat prostředky trestního práva,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Hana Chaloupková. Doplnila, že v rovině etické a v rovině pedagogické lze obžalované vytýkat „spoustu věcí“. Po provedeném dokazování ale nelze učinit závěr v tom smyslu, že by učitelka popírala nějaké konkrétní válečné zločiny či zločiny proti míru. Nenaplnila tak skutkovou podstatu daného trestného činu, vysvětlila soudkyně.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Městský soud v Praze dnes znovu projedná případ učitelky Martiny Bednářové, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Prvoinstanční soud ženu dvakrát osvobodil, první rozsudek ale odvolací senát zrušil. Proti druhému osvobozujícímu verdiktu podal odvolání státní zástupce, který bývalé češtinářce navrhuje osmiměsíční podmínku a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Bednářová vinu od počátku odmítá.

Tématu Ruska a Ukrajiny se Bednářová věnovala v hodině slohu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby se ve třídě osmáků snažila ospravedlnit válečné zločiny proti míru tak, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá.

Velký transparent s nápisem „Vítáme delegáty ruské teroristické federace“ a skupina lidí s vlajkami Evropské unie, NATO a Ukrajiny dnes čekala před hlavním vchodem na brněnský Ústřední hřbitov na příjezd příznivců proputinovské motorkářské skupiny Noční vlci, kteří přijeli položit věnce k památníku vojáků Rudé armády padlých při osvobozování českého území. Protest pořádala skupina Kaputin.

„Naše skupina už od anexe Krymu v roce 2014 opakovaně pořádá podobné protesty, abychom upozornili na riziko ruského imperialismu,“ řekl ČTK za skupinu Kaputin Petr Lázňovský.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.

Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.

V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.

„Podařílo se odhalit skupinu APT28 stojící za kybernetickými útoky na ČR! Je nutné vyslat jasný signál nejen Rusku, ale i ostatním potenciálním útočníkům, že kybernetické útoky namířené proti ČR jsou zcela nepřípustné,“ tweetuje Národní  úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.

ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.

„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.

Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.

„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.

MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.

ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.

V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.

Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.

S nepravdivými informacemi na internetu se v letošním prvním čtvrtletí setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Nejčastěji šlo o témata spojená s válkou na Ukrajině a s domácí i světovou politikou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO).

Důvěra v dezinformace se podle průzkumu pohybuje mezi 11 a 58 procenty u Čechů, u Slováků je tomu podobně mezi 10 a 55 procenty. V českém prostředí podle průzkumu rezonují témata spojená s ukrajinskými migranty. Polovina respondentů je mimo jiné ochotna věřit tomu, že kvůli Ukrajincům stoupá zadlužení Česka.

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

Končí čtyřdenní návštěva ukrajinských expertů na umělou inteligenci v Praze a okolí. V jejím rámci se třináctičlenná skupina ukrajinských odborníků z firem i univerzit setkala se svými českými protějšky a absolvovala také program AI Fóra Česko & Ukrajina, které se konalo ve středu 24. dubna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Organizátorem celé mise bylo sdružení CzechInno, ze svých fondů ji podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

„Intenzivní spolupráci s ukrajinskými partnery na poli podpory pronikání digitálních inovací do praxe ve firmách i veřejném sektoru jsme zahájili bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022,“ komentuje historii vzájemné spolupráce výkonná ředitelka sdružení CzechInno Tereza Šamanová. „Překvapila nás nejen technologická vyspělost ukrajinských firem, které mohou svými novinkami vyvinutými i za podmínek, které na Ukrajině aktuálně panují, směle konkurovat svým zahraničním protějškům, ale zejména houževnatost a konzistentní přístup našich ukrajinských partnerů ke vzájemné spolupráci.“

Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.

„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi... Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně.

V důležitých věcech v rámci V4 najdou nejvyšší armádní představitelé Maďarska, Polska, Slovenska a ČR vždy shodu bez ohledu na možné politické rozdíly. Novinářům to po dvoudenním jednání nejvyšších armádních představitelů v liblickém zámku řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jednání bylo zároveň i zhodnocením českého předsednictví V4. Tématem byl také průběh konfliktu na Ukrajině, jeho vývoj a potřebné kroky k podpoře Ukrajiny, ale také koordinace v rámci aktivit EU a NATO.

Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi 40 lidí.

Občan Ruské federace musí zaplatit 300.000 korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom dnes Okresní soud v Teplicích. Vladimíru Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na 20 měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

K 19 rokům vězení ve věznici se zvýšenou ostrahou odsoudil dnes Krajský soud v Plzni devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Podle soudu loni v srpnu vylákal svou známou na procházku k řece, cestou ji spoutal, znásilnil, bodl a řízl ji do krku, pak ji svlékl, zabalil do igelitu, polil savem, shodil ze srázu a napůl zahrabal listím. Dívka předstírala, že je mrtvá, což jí zřejmě zachránilo život. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady.

Zhruba stovka Pražanů a kolemjdoucích turistů dnes na Staroměstském náměstí v Praze viděla happening na podporu Ukrajiny. Organizátoři sehráli scénku o utlačování země Ruskem s doprovodem zvuků války. Cílem bylo upozornit na estonský plán, kdy podle organizátorů stačí ročně věnovat 0,25 procenta západního HDP pro obranu Ukrajiny. Akci pořádala iniciativa Občanský rozcestník. Ukrajina čelí ruské agresi od února 2022.

Pořadatelé sehráli scénku, kdy s vlajkami Ukrajiny a plachtou symbolizující ruskou agresi znázornili utlačování Ukrajiny Ruskem. Herci na sobě měli masky s písmenem Z, které se stalo symbolem ruské agrese na Ukrajině. Představení doprovázely zvuky války, jako třeba padání bomb. Scénku pozorovali i lidé z věže Staroměstské radnice.

Na třítýdenní cestě po válkou zasažené Ukrajině vzniká divadelní inscenace Žal. Malý tým brněnského Divadla Feste dokumentárními metodami zpracovává řadu témat souvisejících s pohybem uprchlíků mezi Ukrajinou a Českem, ale také třeba s úzkostmi a problémy teenagerů, včetně těch ukrajinských, kteří našli útočiště v ČR. Premiéra bude 30. dubna v Brně. Divadelníci nyní poznávají tíživou realitu života v zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi. V divadle i hotelu se musejí uchylovat do krytu, doprovázejí je vojáci, řekl ČTK režisér Jiří Honzírek.

Zástupci brněnského Divadla Feste zavítali nejprve do města Rivne, pak do Žytomyru, nyní jsou v Černihivu, poté se chystají do Kyjeva a Ivano-Frankivsku. Zejména v Černihivu je podle nich blízkost války nepřehlédnutelná.

„Pracujeme teď ve velkém divadle, podobném třeba Mahenovu divadlu v Brně. Loni sem dopadla bomba. Divadlo tak má velkou díru ve střeše, přesto funguje, hraje se tady, ale je to prostě válečné,“ popsal Honzírek.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Dmytro Kuleby a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis obdržel od české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vyznamenání. Informoval o tom na síti X. 

Děkuji paní ministryni @jana_cernochova za vyznamenání. Beru to jako ocenění toho, co Ukrajina a především její vojáci za cenu obrovských obětí dělají pro vítězství nad naším společným nepřítelem a zajištění bezpečnosti Evropy, včetně České republiky. pic.twitter.com/1Yi2RUbXdp

— Yevhen Perebyinis (@YPerebyinis) April 20, 2024

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci. 

Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.

„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.

Zájem Čechů o dění na Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské invazi, se v posledním roce a půl téměř nemění. O vývoj situace se nadále zajímají necelé dvě třetiny lidí. O několik procentních bodů ve srovnání s dotazováním loni v létě se snížilo vnímání války na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby pro Evropu a ČR. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Průzkum se uskutečnil od konce ledna do 11. března a zúčastnilo se ho 966 obyvatel Česka starších 15 let.

Sedm z deseti dotázaných považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost a mír ve světě. Za hrozbu pro bezpečnost ČR ji označilo 64 procent respondentů. „Z časového srovnání můžeme vidět, že vnímání situace na Ukrajině jako bezpečnostní hrozby se oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu z období června a července 2023 v případě vnímání ohrožení evropské bezpečnosti a bezpečnosti České republiky poněkud snížilo,“ uvedlo CVVM. U ohrožení bezpečnosti ČR zaznamenal průzkum pokles o šest procentních bodů, v případě evropské bezpečnosti o čtyři procentní body.

Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.

„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.

Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) loni zvýšila čistý zisk meziročně o 49 procent na 210 milionů eur (zhruba pět miliard Kč). Tržby vzrostly o 71 procent na 1,73 miliardy eur (téměř 42 miliard Kč). Na tržbách skupiny se z více než 70 procent podílel obranný průmysl. Společnost to dnes oznámila ČTK. Výsledky výrobců zbraní v době pokračující války na Ukrajině podporují investice států do obrany.

„Silný růst CSG v roce 2023 byl tažen zejména dvěma strategickými obory, ve kterých dlouhodobě působíme, konkrétně výrobou velkorážové munice a produkcí vojenské pozemní techniky,“ uvedl člen představenstva a finanční ředitel skupiny CSG Zdeněk Jurák.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 dohodu schválil na konci února. České televizi (ČT) to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Milutin Ilić spoluorganizoval v Praze únorovou konferenci, které se zúčastnili zástupci proruského zpravodajského portálu Voice of Europe, který je nově na českém sankčním seznamu. Na organizaci a financování se podle Iliče podílel také německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Vyplývá to ze zjištění Deníku N a polského listu Gazeta Wyborcza. Web Voice of Europe podle Bezpečnostní informační služby (BIS) provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.

Deník N uvedl, že únorové konference se vedle zástupců zmíněného serveru účastnili zástupci krajně pravicových stran z různých zemí Evropy a vystoupil tam mimo jiné sám Ilić, Foldyna, europoslanec za SPD Ivan David nebo člen českých Pirátů Giuseppe Maiello. Akci spoluorganizoval spolek Geopolitikon, který založil a vede Foldynův asistent srbského původu Ilić.

Ilić Deníku N řekl, že německý poslanec Bystroň, který je českého původu, se podílel na organizování druhé části konference a pomáhal i s financováním. Následně ale řekl, že Bystroň platil pouze oběd některým hostům.

Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.

„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.

Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.

Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.

Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.

Český exprezident Miloš Zeman se v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil pro zahájení mírových jednání pomocí prostředníka. Úplné ovládnutí Ukrajiny Ruskem by podle něj posílilo imperiální ambice Moskvy. Slovenský premiér Robert Fico ve společné debatě se Zemanem v televizi TA3 uvedl, že konflikt na Ukrajině nelze vojensky vyhrát. Zeman se do debaty s Ficem připojil prostřednictvím videospojení.

„K tomu, aby došlo k míru, je zapotřebí nějakého prostředníka. Snažme se pořád neuvažovat jenom v kategorii války. Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko. Už z tohoto důvodu je nutné jednání,“ řekl Zeman, který byl ve středu propuštěn z nemocnice do domácí péče.

Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).

Dnes začala on-line aukce knih na podporu Ukrajiny Knihou proti ruské agresi. Knihy se draží na facebookové stránce pod fotografiemi jednotlivých titulů a výtěžek dostane iniciativa Dárek pro Putina. Dohromady se bude dražit 89 knih. ČTK to dnes oznámila spisovatelka Simona Bohatá, která aukci pořádá. Projekt Dárek pro Putina nyní například vybírá 105 milionů korun na použitou helikoptéru nebo 15 milionů korun na deset tun plastické trhaviny.

„Spojenci jsou zajedno v tom, že musí nastat větší role NATO při podpoře Ukrajiny,“ řekl novinářům po jednání český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Nyní se podle něj řeší detaily iniciativy, včetně třeba názvu, všichni se ale shodují na tom, že Severoatlantická aliance je v ideální pozici, aby zajistila koordinaci, případně i logistiku pomoci pro Ukrajinu. „Jediné, co zbývá, je dát tomu jasnou podobu a vyřešit financování,“ dodal český velvyslanec.

V reakci na maďarské výhrady vůči plánu Landovský uvedl, že pozice Maďarska na dnešním jednání už byla „určitě lepší“ než jejich dřívější vyjádření. „V alianci se pořád hledá shoda. Je potřeba postupovat citlivě,“ uvedl Landovský. Na washingtonském summitu NATO v červenci už musí být podle něj o návrhu rozhodnuto. Do té doby proběhnou ještě dvě důležité ministeriády, kde se budou řešit detaily - neformální setkání ministrů zahraničí NATO na konci května v Praze a jednání aliančních ministrů obrany v Bruselu, jehož datum konání ještě nebylo upřesněno.

„Já se domnívám, že se začalo včas. Mezitím je třeba, aby pokračovaly iniciativy jako česká muniční iniciativa, či jako je pomoc v rámci Ramsteinského formátu, které udrží situaci na bojišti stabilní,“ řekl český velvyslanec při NATO. Ramsteinský formát je jiným názvem pro kontaktní skupinu pro Ukrajinu.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny, řekl Grolich ČTK. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali v letošním roce. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.

Data o počtu dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách nejsou podle neziskové organizace META dostatečně přesná a aktuální. Organizace, která se zaměřuje na práci s migranty, chce, aby se propojila data sbíraná ministerstvy vnitra a školství. Je podle ní potřeba dohledat a rovnou zapsat do škol děti, které by měly plnit povinnou školní docházku, ale do škol nechodí. Zároveň by se podle ní měl zlepšit systém sběru dat. Ministerstvo školství reaguje, že připravilo ve spolupráci s ministerstvem vnitra na první dubnový týden mimořádný průzkum o ukrajinských uprchlických dětech ve školách.

Data ministerstva školství bude podle úřadu následně možné porovnat s daty z registrací k dočasné ochraně a vyhodnotit podíl dětí, které nechodí do školy. Ve spolupráci s relevantními aktéry podle nich bude možné nastavit další kroky, aby bylo zajištěno právo dětí na vzdělání.

V Česku je podle organizace META možná více než 14.000 ukrajinských uprchlických dětí, které nechodí do škol, ačkoliv by měly plnit povinnou školní docházku. Při výpočtu vychází organizace z dat ministerstva školství a evidence uprchlíků s dočasnou ochranou ministerstva vnitra. Podle dat ministerstva školství bylo v září v českých základních školách 37.074 dětí ukrajinských uprchlíků, podle evidence ministerstva vnitra bylo k půlnoci z 1. na 2. října v Česku 51.606 ukrajinských dětí ve věku od šesti do 14 let.

Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.

V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se dnes v Praze setká se svým estonským protějškem Margusem Tsahknou. Jednat budou o válce na Ukrajině, ekonomické a bezpečnostní spolupráci nebo digitálních technologiích. Výsledky schůzky okomentují v poledne na tiskové konferenci.

Šéf estonské diplomacie oficiálně navštíví Českou republiku po 12 letech. V únoru 2012 přijal tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg Urmase Paeta. Zároveň pro Tsahknu půjde o první návštěvu Prahy od nástupu do funkce loni v dubnu.

Někteří komentátoři a politici připomínají, že je dnešek dvouletým výročím od chvíle, kdy svět obletěly snímky z ukrajinské Buči. Na smutnou událost zavzpomínal i předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. 

„Dnes to jsou přesně dva roky, co obletěly svět první záběry osvobozené Buči na Ukrajině. Byl jsem tam měsíc po tom všem. Vidět to na vlastní oči a slyšet to od místních bylo strašné. Tohle nesmí Rusku projít, natož si s jeho představiteli podávat ruku,“ uvedl na sociální síti X. 

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla podle Ukrinformu české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance.

ČTĚTE: Platili politikům za chválu Ruska. Při zásahu na proruskou síť v Praze pomohla i ukrajinská SBU

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, už přispěla řada států, přesto peníze stále chybí. Prohlásil to podle estonské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice ERR estonský ministr obrany Hanno Pevkur.  Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku.

Podle posledních informací bude k dispozici téměř dvakrát více nábojů, než se původně plánovalo, tedy kolem 1,5 milionu kusů granátů, uvádí ERR.

Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.

Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.

Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.

„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.

Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.

Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.

O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ve slovinské Lublani dnes bude jednat český ministr zahraničí Jan Lipavský se svými protějšky ze Slovenska, Slovinska, Rakouska a Maďarska. Zasedání takzvané C5 se bude týkat rozšiřování a fungování Evropské unie, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace.

Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.

Čeští výrobci zdravotnických prostředků loni darovali na Ukrajinu své výrobky za 1,5 milionu eur (asi 38 milionů korun). Šlo například o mobilní kliniky nebo kontejnerové ambulance. Letos plánují dary za 5,5 milionu eur, tedy zhruba 139 milionů korun. V tiskové zprávě o návštěvě české delegace v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti to uvedlo ministerstvo zdravotnictví (MZd).

„Během této cesty byl na místě předán již druhý evakuační autobus na převážení zraněných z frontových linií či multifunkční stan s vybavením pro celkem šest ordinací praktických lékařů, praxi gynekologa i ambulantní chirurgii,“ uvedlo ministerstvo. Stan získala nemocnice v městě Marhanec ležícím na frontové linii u řeky Dněpr jihozápadně od Záporoží.

Frontová linie na Ukrajině je v současné době podle Richarda Stojara z Univerzity obrany statická, dá se mluvit o patové situaci. Iniciativu v nejbližším období lze očekávat spíše na ruské straně. Z vojenského hlediska je podle něj stále zásadním problémem nedostatek munice pro dělostřelectvo, což vede k aktuálnímu ruskému tlaku na vybraných úsecích frontové linie a oslabení schopností ukrajinských jednotek tomuto tlaku čelit. Stojar to řekl ČTK.

„Dá se mluvit o patové situaci, ani jedna ze stran není schopna realizovat úspěšné útočné operace a dosáhnout tak zásadní změny dynamiky konfliktu i výrazného oslabení protivníka. Frontová linie je velmi statická a možnost dosažení byť jen omezené lokální převahy a následně významnějších teritoriálních zisků je pro obě strany velmi omezená,“ uvedl Stojar.

Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.

Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Praze se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Debatu povedou o aktuálních zahraničněpolitických tématech, jako je například ruská agrese na Ukrajině, přičemž názor na válku země bloku rozděluje na dvě skupiny.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

O situaci ve Visegrádské skupině (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo o pomoci Ukrajině v odporu proti ruské agresi budou dnes jednat šéfové české a polské diplomacie. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Praze se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským sejde den před schůzkou ministrů zahraničí všech zemí V4. Bilaterální jednání Česka a Polska se konalo také před únorovým summitem premiérů V4.

Rovněž poslanci budou dnes pokračovat v debatě o bezpečnostních hrozbách. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předseda ANO v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru, a staví se proti vládní – podle něho válečné – rétorice.

Vydání sborníku dokumentů s názvem Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu. Při dnešním představení více než tisícestránkové publikace v pražském knihkupectví Academia to uvedli její autoři, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Její vydání navazuje na dlouholetou snahu projektu Čechoslováci v Gulagu i práci dalších historiků.

Krajský soud v Plzni dnes otevřel případ, který loni v létě otřásl městem a vyvolal silné protiukrajinské nálady. Devatenáctiletý Viktor Veselovský z Ukrajiny se zpovídá z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Mladík, který podle svých slov žije v Česku asi pět let, přiznal jen pohlavní zneužití a připustil také, že dívku bodl, odmítl ale, že by ji znásilnil nebo že by plánoval vraždu. Hrozí mu až doživotní vězení, státní zástupce navrhuje v obžalobě 18 let vězení.

Mezi cizinci, kteří chtějí žít v Praze, je v městském Integračním centru Praha (ICP) největší zájem o právní poradenství, výuku češtiny a doprovod a tlumočení na úřadech. Nejvíc klientů je z Ukrajiny, do zahájení ruské agrese byli druhými nejpočetnějšími Rusové. Zájem o služby centra mají také Vietnamci a Indové. V posledních dvou letech pomoc ICP vyhledalo vždy kolem 10.000 lidí a další se na něj obrátí například telefonicky. 

„Cizinci se na nás obracejí, protože se chtějí zapojit do české společnosti, ale potřebují například pomoci překonat jazykovou bariéru nebo se zorientovat v určité oblasti, typicky na trhu práce nebo v českém školství,“ řekla projektová expertka Anca Covrigová. ICP je obecně prospěšnou společností zabývající se integrací cizinců. Založena byla v roce 2012.

V Česku loni přibylo případů tuberkulózy (TBC), meziročně o 17 procent. Téměř polovinu ze 447 případů tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny. „Vrátili jsme se někam na úroveň roku 2018. Na druhou stranu nikdy nebylo tak málo tuberkulózy v České republice jako v poslední dekádě,“ řekl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka. Nemoc je podle něj sociálně podmíněná, většinu případů mezi Čechy i cizinci tvoří muži. „Mezi muži najdete mnohem více bezdomovců, alkoholiků, vězňů,“ dodal.

V české populaci jsou nemocní nejčastěji padesátníci, u cizinců je diagnóza obvykle odhalena dříve. Počty případů TBC začaly růst loni, vzrostl i podíl cizinců a Ukrajinců mezi nimi. Loni jich bylo 140 a 105 z nich mužů. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením,“ doplnil. Nemocnost na Ukrajině je zhruba dvacetkrát vyšší než v Česku, současné počty lékaři kvůli válce spíš odhadují.

Mezi skupinami Čechů a Ukrajinců se ale podle Wallenfelse vzájemně nákaza prakticky nepřenáší. „Myslím si, že riziko pro běžného občana České republiky prakticky vůbec nestouplo,“ dodal Wallenfels.

V české sbírce na drony pro Ukrajinu lidé vybrali přes 142 milionů Kč, skoro o polovinu se tak už překročil záměr financovat 10 tisíc pozorovacích strojů Nemesis. Zhruba čtyři tisíce dronů je vyrobených a část z nich byla již na Ukrajině využita.

Podle jednoho z organizátorů Milana Mikuleckého je primárním úkolem spolku pomoc Ukrajině, sekundárním pak připravit ČR na možné hrozby. Spolek podle něj například mapuje možnosti českého obranného průmyslu, všechny součástky dronů lze vyrobit v Česku. Podle náčelníka generálního štábu Armády ČR a čestného předsedy spolku Karla Řehky má projekt dvě roviny, a to kromě pomoci Ukrajině je také pro českou armádu užitečný k získávání know how k využívání dronů.

Češi a Slováci spolu přestávají mluvit, napsal dnes portál polského listu Rzeczpospolita v reakci na středeční oznámení české vlády, že pozastavuje mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Podle maďarského serveru Telex.hu klín mezi Česko a Slovensko vrazilo Rusko.

„Česká republika získala podporu několika zemí a norský příspěvek by měl zajistit plné financování iniciativy tak, aby mohla být spuštěna,“ prohlásil předseda norské vlády Jonas Gahr Störe. Podle deníku Verdens Gang dnes hovořil s českým prezidentem Petrem Pavlem a dal najevo, že Norsko je připraveno poskytnout až 1,6 miliardy norských korun (asi 3,6 miliardy Kč) na českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu.

Spojenci Kyjeva zajistili téměř všechny finanční prostředky potřebné pro českou iniciativu, jejímž cílem je nákup stovek tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své nejmenované zdroje. 

Zmíněné závazky znamenají, že dělostřelecké granáty by mohly být dodány na Ukrajinu během několika týdnů, řeklo podle Bloombergu několik činitelů. Přesné načasování podle nich bude záviset na smluvních a dodacích harmonogramech a mohlo by se posunout. Podle návrhu by Česko fungovalo jako prostředník spojující vlády ochotné financovat nákup munice, která by pak putovala na Ukrajinu.

„Došlo k pozitivnímu pokroku ohledně české iniciativy,“ řekl také ve středu prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v jihoukrajinské Oděse.

Plzeňský kraj dá dva miliony korun ukrajinskému městu Kolomyja na stavbu sirotčince. Peníze poslouží na pokrytí části nákladů na dobudování objektu malého skupinového domova pro dlouhodobé ústavní ubytovávání sirotků včetně dětí se zdravotním postižením. Dar schválí v pondělí krajští radní a následně ho posoudí zastupitelé 8. dubna.

„Jde o 80.000 eur, v přepočtu 1,97 milionu korun, které dáme Jednotnému centru pro poskytování rehabilitačních a sociálních služeb města Kolomyja,“ uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Spolupráce kraje s Ivano-Frankivskou oblastí začala poté, co 11. dubna 2022 navštívil hejtmanství tehdejší ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis a převzal dar pět milionů korun.

V pražském Černínském paláci dnes začne dvoudenní porada českých velvyslanců z evropských zemí. Její úvod se podle ministerstva zahraničí bude věnovat bezpečnostním otázkám, mimo jiné dopadům války na Ukrajině na Česko i Evropu.

Poradu tradičně zahájí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), vystoupí také například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Tisícům lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před válečným konfliktem, pomohly loni charity v plzeňské diecézi na území Plzeňského a Karlovarského kraje. Pracovníci charit pomáhali uprchlíkům při jednání na úřadech, s hledáním práce a bydlení, při výuce češtiny či materiální pomocí, řekl ČTK mluvčí Diecézní charity Petr Šimek.

„Během roku 2023 bylo charitami z diecéze poskytnuto odborné poradenství 1500 ukrajinským občanům a 10.500 lidem z Ukrajiny asistence při jednáních na úřadech a jiných institucích, jako jsou například zdravotnická či školská zařízení. Mezi příchozími z Ukrajiny pokračoval zájem o výuku češtiny, 583 z nich navštívilo některý z charitních kurzů, 170 ukrajinských občanů našlo díky pomoci z charity zaměstnání a 126 bylo zajištěno nebo zprostředkováno ubytování,“ uvedl Šimek.

Dobré ráno!

Český kabinet projedná  prodloužení pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny o další rok. Vláda už dříve prodloužila poskytování dočasné ochrany uprchlíkům do března 2025, aktuální prodloužení nařízení o ubytování na změnu navazuje. Návrh nijak nemění stávající způsob financování ubytování.

Na Pražský hrad čtvrt hodiny po poledni dorazil francouzský prezident Emmanuel Macron. Se svým českým protějškem Petrem Pavlem bude jednat mimo jiné o konkrétních iniciativách k vojenské pomoci Ukrajině, včetně českého plánu na nákup velkorážové munice v zemích mimo Evropskou unii. Na Macronův příjezd na Hradčanském náměstí čekaly asi tři stovky lidí.

Několik desítek lidí převážně ruské národnosti dnes na náměstí Borise Němcova u ruského velvyslanectví v Praze uctilo památku kritika režimu Vladimira Putina Alexeje Navalného. Opoziční předák byl dnes pohřben v Moskvě. Lidé na náměstí přinesli svíčky a květiny, Navalného památku si připomněli modlitbou a písněmi za doprovodu akustické kytary.

Pražský dopravní podnik (DPP) spolu s magistrátem daroval ukrajinským městům Mykolajiv a Buča pět autobusů SOR, které vyřadil ze svého vozového parku. Plně provozuschopné vozy si dnes převzali zástupci obou měst a vyrazili s nimi na Ukrajinu. ČTK to dnes sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Podnik v uplynulých dvou letech daroval na Ukrajinu kromě autobusů i tramvaje a Praha potom další vozy, topidla či humanitární materiál. Na předání vozů podnik a město spolupracují s organizací Člověk v tísni.

Prodloužení pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků z Ukrajiny o další rok projedná ve středu vláda. Dosud platné nařízení vyprší na konci března. Vláda už dříve prodloužila poskytování dočasné ochrany uprchlíkům do března 2025, aktuální prodloužení nařízení o ubytování na změnu navazuje. Návrh podle materiálu nijak nemění stávající způsob financování ubytování.

„Pokud by vláda v průběhu měsíce března k prodloužení platnosti nařízení vlády nepřistoupila, ani nevydala nové nařízení provádějící příslušná ustanovení, nebyly by od 1. dubna 2024 stanoveny základní parametry fungování institutu ubytování osob s dočasnou ochranou,“ vysvětlilo ministerstvo vnitra potřebu prodloužení. „Například by nebyla stanovena výše paušální náhrady ubytování vyplácené provozovateli ubytovacího zařízení na ubytovanou osobu a noc,“ doplnili předkladatelé návrhu.

Podle posledních údajů ministerstva práce bydlí v nouzových ubytovnách 16 procent lidí s dočasnou ochranou. Krajským či obecním zařízením na osobu na den posílá 300 korun. Ostatním provozovatelům vyplácí 350 korun.

Česko vyřadilo ze seznamu ruských nemovitostí, o jejichž zablokování kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině rozhodla loni v listopadu vláda, čtyři budovy. Na seznam se podle ministerstva zahraničních věcí (MZV) dostaly technickým nedopatřením. Píše o tom dnes server Seznam Zprávy.

Server uvádí, že plomby v katastru nemovitostí zmizely ze tří pražských budov v ulici K Starému Bubenči a z jedné v nedaleké ulici Českomalínská. V prvním případě jde o dva opuštěné bytové domy a vedle stojící garáže. Na druhé adrese je to třípodlažní budova, která je propojena zastřešeným můstkem s už nefunkční střední školou při ruské ambasádě.

MZV vyřazení nemovitostí potvrdilo, budovy se podle úřadu dostaly na seznam technickým nedopatřením. Mariana Wernerová z MZV vysvětlila, že tyto objekty jsou před zmrazením chráněny platnou mezinárodní smlouvou. Šlo prý o ojedinělý případ, nikde jinde v Česku podle Wernerové už se takové nedopatření nestalo, píše server.

V Jihlavě dnes poděkovali uprchlíci z Ukrajiny primátoru Petru Ryškovi (ODS) za přijetí. Primátor je požádal, aby se zapojili do snahy radnice zvýšit čistotu veřejných prostranství, na nichž přibylo odpadků. Na oplátku poslouchal jejich starosti a věci, s nimiž by mohl pomoci, si zapisoval. Podvečerního setkání v sále organizace F POINT na Masarykově náměstí se zúčastnilo přes 80 lidí.

O tom, že v Jihlavě přibylo odpadků v parcích i jinde, informovalo vedení města minulý týden. Radnice se rozhodla uklízet častěji. Primátor dnes znovu řekl, že bez pomoci lidí město čisté nebude. Uvedl, že Ukrajince oslovuje i proto, že jejich počet v Jihlavě výrazně stoupl. Dodal, že stejná slova bude říkat ve školách, ve firmách i jinde.

Primátor zároveň uvedl, že si myslí, že příchod uprchlíků zatím v Jihlavě nezpůsobil zásadní problémy. Město má sice kvůli většímu počtu obyvatel vyšší výdaje, ale také díky tomu stouply jeho příjmy.

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co dokonce ani Evropská unie nedokázala. Tak německá veřejnoprávní stanice ZDF ve své reportáži hodnotí českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800.000 kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi.

„Ukrajinskému boji za svobodu tady rozumí obzvláště dobře. Tady, kde kdysi sovětská armáda potlačila pražské jaro,“ uvedla ZDF o českém postoji společně se záběry z pražského Václavského náměstí. Televize tak připomenula neúspěšný pokus komunistického reformního křídla demokratizovat tehdejší československý režim, což v srpnu 1968 vyústilo v invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou.

Dva dny po premiérském summitu Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se dnes v Praze uskuteční také zasedání předsedů parlamentů zemí V4, ke kterým se připojí i zástupce Ukrajiny. Šéfové parlamentních komor mají na jednání v Lichtenštejnském paláci přes čtyři hodiny. Česko visegrádské čtyřce předsedá od poloviny minulého roku.

Pokračující podpora Ukrajině vzdorující ruské agresi patřila k hlavním tématům dnešní schůzky předsedů české Sněmovny a Senátu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Miloše Vystrčila (ODS) s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Schůzka se uskutečnila vpředvečer parlamentního summitu Visegrádské skupiny, na kterou byl ukrajinský představitel pozván.

„Na pražský parlamentní summit V4 jsme předsedu Stefančuka přizvali mimo jiné proto, že je zjevně důležité některým politikům připomenout, že brutální agresi v našem sousedství rozpoutalo Rusko, jehož zločinný režim je zodpovědný za smrt mnoha tisíců nevinných lidí,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.

Podle ní je kremelská propaganda velmi intenzivní a bohužel nachází úrodnou půdu i ve střední Evropě. „Je proto zásadně nutné se proti jejím cíleným dezinformačním kampaním zas a znovu veřejně a zcela jasně vymezovat,“ dodala Pekarová Adamová.

Předseda Senátu připomněl, že názory na ruskou agresi na Ukrajině jsou v zemích Visegrádské skupiny, kterou kromě ČR a Polska tvoří ještě Slovensko a Maďarsko, rozdílné. „Ale politici jsou tady od toho, aby spolu komunikovali a hledali řešení,“ podotkl Vystrčil.

Zhruba třetina Čechů čeká, že konflikt Ruska a Ukrajiny skončí kompromisem. Vítězství Ukrajiny předpokládá 13 procent lidí, uvedla agentura STEM/MARK.

Nizozemsko objednalo pro Ukrajinu devět samohybných houfnic Dita od české zbrojovky Excalibur Army. O kontraktu informoval nizozemský ambasador v ČR.

Galerie Rudolfinum dnes otevírá expozici s názvem Unexpected ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovové, která skrz soubor instalací, soch, videí, fotografií a objektů vypráví svůj příběh ve válce. Umělkyně v instalacích využívá například i dlaždice polámané po dopadu střel nebo plechy proražené šrapnelem při ruské invazi na Ukrajinu. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 30. června a vstup je zdarma. Jde o první výstavu, která se koná s Julií Baileyovou v pozici ředitelky galerie.

„Ukrajina je země ve vašem sousedství, máme historicky mnoho společného a doufám, že moje zkušenost návštěvníky zaujme,“ řekla Kadyrovová. Uvedla, že po začátku války stála tváří v tvář pocitu zbytečnosti, jak může být umělkyní, když je v její vlasti invaze. Pro Kadyrovovou bylo jediným východiskem z této situace mluvit o životě, kultuře a válce na Ukrajině.

Mimo instalace z válkou poničených materiálů jsou součástí výstavy také obrazy rostlin spolu s živými pokojovými rostlinami, které s sebou Kadyrovová přivezla z Ukrajiny.

Na konci roku 2023 přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny požívalo dočasné ochrany v EU, Norsku a Švýcarsku. „Česká republika hostila nejvíce příjemců v přepočtu na obyvatele, následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva a Polsko,“ uvádí EUAA (Agentura Evropské unie pro otázky azylu). 

Představitelé českých parlamentních komor se dnes odpoledne setkají s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského Parlamentu, Ruslanem Stefančukem. Setkání se koná v předvečer jednání zástupců parlamentů zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ukrajiny.

Ve srovnání s r. 2019 loni dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny stoupl trojnásobně na 6,45 mld. Kč. Obilovin bylo za půl miliardy, uvádí MZe a ČSÚ.

Finská společnost Metso ve druhém čtvrtletí letošního roku ukončí provoz slévárny v Přerově, v níž zaměstnává zhruba 160 lidí. Vedení Metso rozhodnutí uzavřít přerovskou slévárnu zdůvodnilo tím, že změny v tržním prostředí oslabily její konkurenceschopnost. Metso to uvedla v tiskové zprávě.

Z výroční zprávy Metso Czech Republic vyplývá, že slévárna kvůli ruské invazi na Ukrajinu a následným sankcím ukončila dodávky na ruský trh, který patřil mezi její hlavní odbytiště.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začne 18. března. Věřitelé, kterých je přes 15.300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.

„Poté, co vrchní soud shledal odvolání společnosti LitFin SPV 9 jako nedůvodné, musíme dokončit, případně zopakovat některé procesy, které jsou pro výplatu nezbytné. V tuto chvíli už mohu s jistotou potvrdit, že k zahájení výplaty dojde 18. března. Na 95 procent svých zjištěných pohledávek se tak může těšit více než 15.300 věřitelů,“ uvedla insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Je povinností Česka dělat rozhodnutí, která umožní Ukrajině rozvíjet se a lidem tam svobodně žít. U příležitosti dnešního křtu ukrajinského překladu komentáře ke Smlouvě o fungování EU, Smlouvě o EU a Listině základních práv EU, který při příležitosti výročí ruské agrese na Ukrajinu připravili odborníci ze čtyř českých univerzit, to v pražském Karolinu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Uvedl, že se domnívá, že členství Ukrajiny v EU je tím správným směrem. Podle odborného garanta překladu Michala Tomáška z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je velice cenné, že Ukrajina na své cestě k EU dostává komentář připravený českými autory. České a ukrajinské právní myšlení je podle něj velmi podobné.

„Je naší povinností dělat rozhodnutí, která umožní Ukrajině rozvíjet se a svobodně žít i v dalších letech. Domnívám se, že právě členství Ukrajiny v Evropské unii je tím správným směrem,“ řekl Dvořák.

Středočeský kraj podpoří sbírku na drony pro Ukrajinu. Zastupitelé dnes souhlasili s uvolněním milionu korun pro spolek Skupina D, který akci organizuje. Vedení kraje navrhlo finanční dar v souvislosti s výročím dvou let od napadení Ukrajiny Ruskem, uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Pro nasazení v boji proti ruským okupantům chtějí organizátoři ze spolku Skupina D nakoupit 10.000 strojů. Spolek chce pořídit tzv. FPV drony, které umožňují operátorovi sledovat obraz přenášený dronem v reálném čase pomocí speciálních brýlí. Motto sbírky je „vidět znamená vyhrát“.

Záštitu nad spolkem převzali náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Radek Hasala. Mezi zakladateli spolku jsou herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, Mikuláš Kroupa a Martin Kroupa z Post Bellum, Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo investor a člen aktivních záloh armády Jan Veverka.

Stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit. V dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle Jaroslava Bžocha z opozičního hnutí ANO ale Česko nemá na zavedení povinné vojenské služby zázemí. Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek zkritizoval to, že v dřívější armádní koncepci nebyla o vojenské službě žádná zmínka.

Od začátku ruské invaze poslali lidé, firmy a další instituce na pomoc obětem války na Ukrajině a uprchlíkům ve sbírce SOS Ukrajina Člověku v tísni zhruba 2,4 miliardy korun. Ředitel organizace Šimon Pánek to dnes večer řekl na benefičním koncertě ve Fóru Karlín, který je součástí programu Dne za Ukrajinu. Organizace podle něj od začátku války před dvěma lety z různých prostředků pomohla 1,78 milionu lidí na Ukrajině a dalším 200 000 běženců v Česku.

„Zatímco většina organizací je jenom na východě, protože tam chtějí pracovat ty vlády a mezinárodní organizace, my si držíme trochu odstup. Zůstali jsme hodně pracovat na západní Ukrajině, kde je 1,5 milionu vnitřně vysídlených uprchlíků. Pomáháme lidem se usadit, otevřít živnosti, normálně žít," řekl Pánek. Na východě podle něj organizace poskytuje humanitární pomoc.

V Jablonci nad Nisou se dnes v podvečer sešly desítky lidí na akci na podporu Ukrajiny. Zapalovali svíčky vyskládané do tvaru srdce s nápisem „Na podporu Ukrajiny" i ty, které sami přinesli na památku svých blízkých a padlých. Na místě zněla hlavně ukrajinština a vlály ukrajinské vlajky, zazněly ukrajinská i česká hymna, modlitby, ale i slova díků na adresu České republiky za podporu ukrajinských uprchlíků i lidí na Ukrajině sužované válkou.

Kolem 1000 lidí se dnes odpoledne podle odhadu ČTK sešlo na náměstí Svobody v Brně, aby podpořilo Ukrajinu v den druhého výročí zahájení ruské invaze a agrese. Ve výzvě řečníci apelovali na Evropu, aby v podpoře Ukrajiny nepolevila. Program v Brně společně nachystaly Institut Paměti národa Brno, Ukrajinská iniciativa jižní Moravy a další spolky, a to s podporou ukrajinského konzulátu v Brně.

„Jsou to už dva roky, kdy Ukrajina a její lidé vytrvávají, a to i díky vám - lidem a úřadům zemí, které ji podporují. Lidem, kteří si uvědomují, že Ukrajina dnes neobhajuje pouze sebe, ale jako štít brání evropské a světové hodnoty demokracie, lidských práv, občanské společnosti a především svobody. Svobody nezávislosti, svobody projevu, svobody být sami sebou,“ řekla v projevu za organizátory Marija Korotková.

Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyhlásila veřejnou sbírku na nákup vysokozdvižného vozíku pro jejich partnerskou organizaci, ukrajinskou Charitu v Kolomyji. Potřebný je ve skladu a distribučním centru, odkud se rozváží humanitární pomoc na celé území Ukrajiny. Stojí téměř 600.000 korun, informoval ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Partnerské distribuční středisko v Kolomyji je podle zástupců ACHO pro její další pomoc Ukrajině naprosto klíčové.

„Ve skladu a distribučním centru Caritas Kolomyja naši kolegové již vysokozdvižný vozík měli, ale byl pouze zapůjčený. Bez něj ale veškerá kamionová nakládka a vykládka materiálu zůstává na ruční práci. Veškerá manipulace a skladování materiálu přináší značnou fyzickou zátěž, mnohdy není ani příliš bezpečná, omezuje také kapacity skladu a vůbec zpomaluje efektivitu distribuce tolik potřebné humanitární pomoci,“ uvedl mluvčí ACHO.

Tisíce lidí se shromáždily na Staroměstském náměstí na podporu boje Ukrajiny proti ruské agresi. Část přišla v průvodu. Vystoupí i prezident Pavel.

Více než 200 lidí a osm velvyslanců z Nizozemska, Dánska, Švédska, Finska, Litvy, Kanady, Belgie a Španělska a představitelé norského a irského velvyslanectví v Česku dnes odpoledne přišli podpořit koncert Noise for Ukraine. Koncert na podporu Ukrajiny pořádali členové týmů festivalů United Islands of Prague a Metronome Prague na náměstí Borise Němcova u budovy ruského velvyslanectví v Praze při příležitosti druhého výročí vpádu Ruska na Ukrajinu.

Nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga jménem zúčastněných zástupců deseti velvyslanectví na koncertu označil ruské napadení Ukrajiny za ilegální. Připomněl, že ruská agrese vůči Ukrajině nezačala před dvěma, ale před deseti lety anexí Krymu. V projevu také odsoudil ruské válečné zločiny spáchané na Ukrajině. „Ukrajinci bojují naši válku. Brání hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát, na kterých stojíme,“ řekl.

Dvouleté výročí války si lidé připomněli také v Brně.

Stovky lidí se sešly na náměstí Kinských v Praze, aby pochodem a shromážděním na Staroměstském náměstí podpořily ukrajinský boj proti ruské agresi.

V pražských Vršovicích v Ruské ulici někdo na desítky cedulí s názvem ulice a na tramvajovou zastávku nalepil jména ruských politických vězňů a disidentů. Ve vzkazu připevněném na pouliční lampě připomněl dnešní druhé výročí vpádu ruské armády na Ukrajinu a také nedávnou smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení za polárním kruhem. Věcí se zabývá policie, řekl ČTK její mluvčí Jan Rybanský.

„S upřímnou bolestí v srdci oznamujeme, že válka na Ukrajině dnešním dnem slaví smutné druhé výročí. Navíc, ironií osudu právě v těchto nešťastných dnech nás zasáhla zpráva, že se Putinovu režimu podařilo navždy umlčet nejznámějšího ruského opozičního politika a politického vězně Alexeje Navalného,“ píše se v doprovodném vzkazu. Nalepená jména jsou doplněná QR kódy, které směřují na web s informacemi o politických vězních a disidentech vytvořený lidskoprávní organizací Memorial v Česku. Její předseda Štěpán Černoušek ČTK řekl, že nejde o akci Memorialu a někdo jen takto využil jejich web.

„Pořád si pamatuju ten pocit, když jsem před dvěma roky ráno vstal a pustil rádio… Sláva Ukrajině, hrdinům sláva!“ uvedl prezidentův přítel po boku Petr Kolář.