Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc. 

Ukrajinský výtvarník Oleh Smal dnes v pražské galerii 12 Art Cabinet osobně představil své aktuální karikatury reagující převážně na vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Jde o malou část z jeho tvorby. Smal během 25 let publikoval více než 15.000 děl. Prodejní výstava je zaměřena na jeho nejnovější tvorbu, která reflektuje válku a životní podmínky na Ukrajině. Část jeho prací zůstane v galerii jako součást prodejního portfolia, uvedl galerista Viktor Vilhelm.

Smal je v České republice poprvé, dorazil z Kyjeva. Uvedl, že výstava je důkazem, že život na Ukrajině pokračuje dál a varoval Evropu před rozpínavostí Ruska. Mezi osobnostmi, které kritizuje prostřednictvím svých karikatur, jsou ruský prezident Vladimir Putin, americký prezidentský kandidát Donald Trump, bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, ministr zahraničních věcí Ruska Sergej Lavrov nebo bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. „Až skončí okupace části Ukrajiny a Krymu, všechny své politické karikatury spálím,“ prohlásil.

Během ruské neúspěšné ofenzívy v Charkovské oblasti bylo zabito kolem 20 000 ruských vojáků, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během rozhovoru pro BBC.

Ruští okupanti přesunuli další útočné skupiny z námořní pěchoty Pacifické flotily do osady Hlyboke na severu Charkovské oblasti. Připravují se tak na ofenzívu.

Dochází také k přeskupování a rotaci Rusů ve Vovčanské oblasti, uvedl v komentáři pro LIGA.net Nazar Voloshyn, mluvčí operačně-strategické skupiny vojsk Chortycja. Píše o tom server Unian.

Bezpečnostní služba Ukrajiny použila drony ke zničení 284 jednotek ruské vojenské techniky během jednoho týdne. Včetně slavných ruských tankoven, píše na sociální síti X TV Nexta. 

Ruský trh pohonných hmot čelí nedostatku automobilového benzinu o oktanovém číslu 95, v zemi značeném Ai-95 a přezdívaném „pětka“. Důvodem je zřejmě pokračující série náletů ukrajinských dronů na ruské rafinérie, kvůli kterým výroba tohoto paliva v zemi klesla na dvouleté minimum, píše server The Moscow Times.

„Pětka prostě nestačí pro všechny,“ cituje server z vyjádření jednoho obchodníků agentuře Reuters, stěžujícího si, že při obchodování na burze s pohonnými hmotami chybí Ai-95 již chronicky. A kvůli tomu, že benzin chybí ve velkoobchodu, jeho ceny prudce rostou a blíží se k rekordům, dosaženým během kritického nedostatku pohonných hmot loni na podzim.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncentruje ve svých rukou příliš mnoho moci a na Ukrajině je cítit zápach autoritářství. V rozhovoru, který dnes zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl kyjevský starosta Vitalij Kličko, který podle tisku patří ke kritikům hlavy státy. Kličko by si však nyní nepřál v zemi volby a Zelenského vyzval k více kolegiálnímu vedení země.

Dva ukrajinští fotoreportéři se minulý týden stali terčem ruské střelby. Olga Kovalyová, manažerka Ukrajinské asociace profesionálních fotografů (UAPP) skončila v nemocnici poté, co jí zranily tři šrapnely. Její stav je nyní stabilizovaný.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská armáda dobyla dvě vesnice na východě Ukrajiny. Píše to agentura AFP, podle které se jedná o málo obydlené obce v Charkovské a Luhanské oblasti. Ukrajina se zatím k tvrzení Moskvy nevyjádřila.

Papež František dnes znovu vyzval k zastavení bojů v době olympijských her, jež začnou příští týden v Paříži. Ve svém proslovu k věřícím vyzval, aby nezapomínali na mnohé válečné konflikty ve světě, stojí v textu, který zveřejnil Vatikán. K olympijskému příměří vyzýval dříve i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Francouzské úřady zakázaly některým ruským novinářům vstup na olympijské hry v Paříži, které startují příští týden. Panují obavy, že by mohlo jít o špiony, zdůvodnil rozhodnutí francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v rozhovoru pro Le Journal di Dimanche. Celkem podle něj úřady nedovolily příchod 4 340 lidem, tajné služby prověřily 960 tisíc složek – jde o pracovníky všeho druhu, ať už dobrovolníky, pomocníky na stadionech či členy sportovních delegací.

Svíčky ve Lvově za zastřelenou ukrajinskou exposlankyni Irynu Farionovou.

O ruských dronech vyslaných v noci na Ukrajinu promluvil na síti i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Když ruské letectvo každý den vypustí na naše města, vesnice a frontové pozice více než sto řízených bomb, potřebujeme proti nim spolehlivou ochranu,“ uvedl Zelenskyj.

During last night alone, the Russian army used almost 40 "Shaheds" against Ukraine. Importantly, most of them were shot down by our defenders of the sky.

When Russian aviation launches more than a hundred guided bombs against our cities, villages, and frontline positions every… pic.twitter.com/kt0ww2abK4

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 21, 2024

Ruské úřady dnes dnes informovaly o zničení osmi bezpilotních letounů, které Ukrajina v noci vypustila. Tři z dronů byly zničeny nad Belgorodskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a tři byly zachyceny v Černém moři, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

Sedm lidí utrpělo zranění při ukrajinském ostřelování pohraničního města Šebekino, napsal na sociální síti gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Slovenský premiér Robert Fico kvůli problémům s dodávkami ruské ropy volal ukrajinskému premiérovi Denysi Šmyhalovi. Slovensko a Maďarsko nedostávají ropu od Lukoilu postiženého sankcemi.

Jednoho mrtvého civilistu a raněnou ženu po ruském ostřelování Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti ohlásil šéf oblastní správy Serhij Lysak. 

Obyvatelé Krasnodaru, města s více než milionem obyvatel na jihu evropské části Ruska, vyšli dnes do ulic. Živelný protest vyvolaly výpadky dodávek elektřiny. Kolaps, který na jihu Ruska trvá už čtvrtým dnem, způsobila porucha na Rostovské jaderné elektrárně, uvedl server The Moscow Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohlédl za setkáním s novým britským premiérem Keirem Starmerem. „Pro Ukrajinu a Ukrajince je velmi důležité a symbolické mít tak silného a oddaného partnera, jakým je Spojené království,“ napsal Zelenskyj.

It is very important and symbolic for Ukraine and Ukrainians to have such a strong and committed partner as the United Kingdom.

With each chapter of this war, our cooperation provides more solutions to repel tyranny, and Britain's leadership inspires other countries. We must not… pic.twitter.com/UBV1swNLQW

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 20, 2024

Ukrajinská vláda se rozhodla zvýšit výdaje na obranu o 495,3 miliardy hřiven (cca 278 miliard korun). Oznámilo to ukrajinské ministerstvo obrany. „Financování potřeb ukrajinských sil je nyní nejvyšší prioritou. Dodatečné prostředky na zbraně, opevnění a platy vojáků jsou rozhodující složkou boje proti vojenské agresi Ruské federace proti Ukrajině,“ uvedl náměstek ministra obrany Jurij Džyr.

Španělská policie zadržela tři muže, které podezřívá z účasti na aktivitách proruské skupiny hackerů NoName057(16). Skupina se podle úřadů dopustila řady útoků ve Španělsku a dalších zemích, které podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi, uvedly dnes agentura EFE a deník El País.

Při nočním ruském úderu u města Izjum v Charkovské oblasti zahynuli dva lidé a další čtyři byli zraněni. Zhruba 50 budov bylo poničeno. Podle počátečního vyšetřování ukrajinských úřadů do oblasti dopadly tři ruské rakety Iskander, píše agentura AFP.

Výbuchy slyšeli v noci na dnešek také obyvatelé Kyjeva. Podle místních úřadů protivzdušná obrana „ničila nepřátelské bezpilotní prostředky“. Trosky nejméně jednoho dronu dopadly do obydlené oblasti ukrajinské metropole.

V ukrajinském Lvově byla v pátek zastřelena bývalá ukrajinská poslankyně Iryna Farionová, která byla známá jako hlasitá obhájkyně ukrajinského jazyka. Po střelci policie pátrá. Informovala o tom agentura Reuters.

Farionová si získala pozornost aktivitami na podporu ukrajinského jazyka a kritikou ukrajinských veřejných činitelů používajících ruštinu. V minulosti například vyzývala, aby každý, kdo mluví rusky, dostal ránu do čelisti, píše Reuters.

Bývalý americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump, který tento týden přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb v USA, to napsal na své sociální síti Truth Social. Rozhovor označil za „velmi dobrý“.

„Znovu opakuji, že žurnalistika není zločin ani špionáž,“ tweetuje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Odsuzuji 16letý trest pro reportéra Wall Street Journalu Evana Gershkoviche v kremelském  zmanipulovaném procesu za zavřenými dveřmi.“

Nábor dobrovolníků do ukrajinské armády se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024, uvedl podle listu Kiyv Independent Roman Horbach, vedoucí personálního oddělení generálního štábu.

Trest smrti vyměřil 24. června běloruský soud německému občanovi za trestné činy související s terorismem. Rico Krieger byl ve vazbě od loňského listopadu. Podle agentury DPA případ zřejmě souvisí s plukem složeným převážně z běloruských dobrovolníků, kteří na Ukrajině bojují na straně Kyjeva proti ruské invazi. Německá diplomacie uvedla, že muže podporuje.

Zpravodajské agentury se odvolávají na informace běloruského opozičního projektu Belaruski Hajun a organizace na ochranu lidských práv Vjasna. Krieger byl podle nich obžalován z řady trestných činů, včetně terorismu, špionáže, žoldáctví, nedovoleného nakládání se střelnými zbraněmi a výbušninami či narušení komunikačních tras.

K trestu smrti zastřelením byl podle DPA odsouzen kvůli údajnému podílu na bombovém útoku. Vše zřejmě souvisí s válkou na Ukrajině, v níž je Bělorusko nejbližším spojencem Ruska.

Za podvodné dnes rozhodnutí ruského soudu o odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení označili vydavatel a šéfredaktorka listu The Wall Street Journal (WSJ). Soud dnes shledal amerického novináře vinným ze špionáže. Novinář i jeho zaměstnavatel obvinění odmítají, ostře kriticky se dnes vyjádřili například představitelé Británie, Německa a EU.

Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.

Žádná ruská televize nebude letos vysílat přenosy z olympiády v Paříži. Něco podobného se stalo naposledy v roce 1984, kdy východní blok bojkotoval olympijské hry v Los Angeles, připomíná dnes server německé veřejnoprávní televize ARD. Někteří představitelé Moskvy se navíc vymezují vůči 15 ruským sportovcům, kteří budou v Paříži soutěžit pod neutrální vlajkou.

„Televizní přenosy z olympijských her byly v Rusku vždycky hitem sledovanosti, ale zdá se, že na tom už nezáleží,“ píše ARD. Ruské televize se rozhodnutím chtějí distancovat od olympijských her, jichž se kvůli ruské agresi proti Ukrajině nesmí účastnit oficiální ruská výprava.

Dva mrtvé a pět zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Bilozerka na jižní Ukrajině ruskými vojsky z raketometů, oznámil šéf ukrajinské správy osvobozené části Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Rusové informovali o jednom mrtvém a dvou zraněných při náletech ukrajinských dronů.

Ruský soud dnes uložil americké společnosti Google pokutu čtyři miliony rublů (asi 1,05 milionu Kč) za to, že neodstranila podle něj nepravdivé informace. O rozhodnutí soudu informovala státní agentura TASS. Společnost Google, jejíž vlastníkem je firma Alphabet, na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal britského premiéra Keira Starmera, aby mu pomohl přesvědčit ostatní spojence k odstranění omezení týkajících se ukrajinského použití zbraní dlouhého doletu. Zelenskyj také Starmerovi řekl, že v této věci může předvést své vůdčí schopnosti, informovala agentura Reuters.

Ve svém projevu k novému labouristickému kabinetu Zelenskyj uvedl, že „pokud bude zrušeno omezení západních zbraní“, pomůže to Kyjevu posílit obranu a zabezpečit pozice na frontě. Uvedl, že „je možné zničit“ oblasti v Rusku, kde jsou soustředěny zbraně.

„V tuto chvíli nám chybí hlavní odpověď na tuto otázku a tou je náš raketový potenciál dlouhého doletu,“ řekl Zelenskyj v Downing Street. „Prosím, přesvědčte ostatní partnery, aby odstranili překážky,“ řekl Starmerovi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nového britského premiéra Keira Starmera na Downing Street 10. Podívejte se na nové snímky.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Nejméně devět lidí, včetně čtrnáctiletého chlapce, utrpělo zranění při ruském ostřelování ukrajinského města Čuhujiv v Charkovské oblasti na severovýchodě země, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na sociální síti zároveň zveřejnil snímky škod způsobených ruskou palbou okolo čtvrté hodiny ráno (kolem 03:00 SELČ). Ranění nejsou v ohrožení života, uvedl. O zraněných naopak při ukrajinských útocích informují i Rusové.

Dva lidé během noci utrpěli zranění v ruském městě Kursk od trosek sestřeleného ukrajinského dronu, oznámil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov na sociální síti. Protivzdušná obrana nad Kurskem zničila 11 dronů, jejichž trosky dopadly v několika ulicích, dodal.

Ruská obrana během noci na dnešek zničila celkem 19 ukrajinských dronů, a to nad Kurskou a Belgorodskou oblastí, nad anektovaným Krymem a nad Černým mořem, uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany.

Svět by měl podle Zelenského vyvinout tlak na Ruskou federaci, aby ji donutila k jednání. 

Minulý měsíc se ve Švýcarsku konal Globální mírový summit o válce na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusko, které nebylo pozváno na první akci, by se mělo zúčastnit druhého summitu. Předběžně je naplánován na listopad.

Hlava státu v rozhovoru pro BBC řekla , že celý svět bude muset vyvinout tlak na Moskvu, aby ji přesvědčila, aby usedla k jednacímu stolu a zvážila možnost ukončení války.

„To neznamená, že všechna území jsou získána zpět silou. Myslím, že síla diplomacie může pomoci,“ řekl Zelenskyj.

Dobré ráno, vážení čtenáři.  Vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech by pro Ukrajinu bylo těžké, ale Ukrajinci jsou na takovou možnost připraveni, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC, jehož úryvek britská veřejnoprávní stanice v pátek zveřejnila na svém webu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Kromě ČR dnes dohodu s Ukrajinou uzavřelo také Slovinsko, uvedla agentura STA. Platit má rovněž deset let a jejím hlavním účelem je „systematizace“ dosavadní podpory, kterou Lublaň Ruskem napadené zemi poskytuje.

Z vyjádření na plenárním zasedání i v pracovních skupinách na summitu Evropského politického společenství (EPC) vyplývá podle premiéra Petra Fialy jednoznačný závěr, že Evropa stojí za Ukrajinou a kritizuje ruskou agresivní politiku. Fiala to dnes řekl novinářům po skončení summitu v Blenheimském paláci u Oxfordu.

„To je naprosto převládající názor, který tady zazněl,“ řekl Fiala. Setkání Evropského politického společenství nemá formální závěry ani prohlášení, podle premiéra bylo EPC vymyšleno, aby měli lídři evropských států prostor se setkávat a neformálně si vyměňovat názory. Závěry by podle Fialy příliš svazovaly neformální diskusi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes jednal o bezpečnostních otázkách a bilaterálních vztazích se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Srbsko udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zároveň však umožnilo dodat přes prostředníky svou munici Ukrajině, která se brání ruské invazi.

Setkání Zelenského s Vučičem se uskutečnilo v britském Oxfordu na okraj čtvrtého summitu Evropského politického společenství (EPC), které zahrnuje státy Evropské unie a další země. Hlavními tématy diskusí jsou ruská válka na Ukrajině a problematika migrace. Český premiér Petr Fiala dnes na summitu podepsal se Zelenským česko-ukrajinskou dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře

„Jsem vděčný Srbsku za jeho účast na prvním globálním mírovém summitu a za jeho podporu společného komuniké,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Ocenil také finanční a humanitární pomoc, kterou Srbsko Ukrajině poskytlo.

Bezpečnostní dohoda s Kyjevem neznamená, že čeští vojáci budou bojovat na Ukrajině, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Pomoc Ukrajině podle něj nedělá z Česka stranu konfliktu.

Drony ukrajinské tajné služby SBU a námořnictva útočily na ruskou základnu pobřežní obrany na jezeře Donuzlav, které je průplavem propojeno s mořem, uvedla ukrajinská média s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze SBU. V době útoku Rusové zrovna cvičili obranu jezera, ale „nedokázali ani ochránit svou základnu“, uvedl zdroj. Drony podle něj zasáhly a vyřadily z provozu ruský štáb, sklad munice a rozvodnu elektrického proudu i palebné pozice.

Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii premiér Petr Fiala podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala dnes ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci.

Zelenskyj po podpisu českému premiérovi poděkoval, dohoda je podle něj dalším krokem pro rozšíření spolupráce obou zemí v oblasti bezpečnosti.

Ropa od ruského Lukoilu, který byl na Ukrajině zařazen na sankční seznam, přestala ropovodem Družba proudit na Slovensko, uvedla agentura TASR.

„Putin nedokáže udržovat vztahy se skutečně silnými vůdci. To je naše výhoda, ale zůstává jen do té doby, dokud jsme jednotní,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj z Anglie, kde se zúčastní summitu Evropského politického společenství. „Může se vás pokusit pokoušet nebo na vás tlačit individuálně. Každý si vybírá, jak bude jednat a jaký odkaz zanechá.“

A pokračuje s nepříliš zahalenou narážkou na maďarského premiéra Viktora Orbána, jenž začátkem měsíce vyrazil do Moskvy a do Pekingu: „Pokud se někdo v Evropě snaží řešit problémy za zády ostatních nebo dokonce na úkor někoho jiného, pokud chce někdo podnikat pochybné cesty do hlavního města války - mluvit a možná i slibovat něco proti našim společným zájmům nebo na úkor Ukrajiny či jiných zemí, proč bychom si takového člověka měli považovat? EU a NATO mohou všechny své problémy řešit i bez této jediné osoby.“

Moskevský soud dnes odsoudil amerického občana obžalovaného z obchodování s drogami. Michael Travis Leake si má odpykat 13 let za mřížemi, uvedly tiskové agentury s odvoláním na sdělení soudu. O zadržení hudebníka a bývalého výsadkáře Michaela Travise Leakea, který už řadu let žije v Moskvě, informovala média a úřady loni v červnu.

„Michael Travis Leake byl uznán vinným z prodeje narkotik a odsuzuje se ke 13 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem,“ citovala agentura AFP z verdiktu, který dala do souvislosti s nynějším napětím mezi Ruskem a Spojenými státy.

„Když nepřítel zničil v Urožajne skoro vše, obranné síly se stáhly na jiné pozice. Toto rozhodnutí bylo přijato, abychom ušetřili životy našich vojáků, kteří zde drželi obranu,“ uvedl v televizním vysílání armádní mluvčí Nazar Vološin.

Obec Urožajne ovládala Ukrajina od loňského léta, kdy ji od ruských okupačních sil osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti opět postupovat na řadě míst.

O dobytí této vsi ruskými vojáky informovalo ruské ministerstvo obrany již v neděli, podobně jako ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Nyní tito analytici hlásí, že ruské síly rovněž dobyly obec Kalynivka na přístupech ke strategicky důležitému městu Časiv Jar a také postoupily u Karlivky a Zalizneho v Doněcké oblasti, uvedla dnes ukrajinská média.

Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.

Ukrajinská vláda žádá investory, aby přijali větší ztráty, aby mohla financovat svoji obranu a připravit finanční zdroje na obnovu země po skončení války. První kolo jednání minulý měsíc nepřineslo dohodu, druhé kolo začalo tento týden a majitelé dluhopisů podepsali dohodu o mlčenlivosti, řekly agentuře informované zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná.

Obě strany se snaží najít kompromis v otázce odpisu dluhu a úrokových plateb. Majitelé dluhopisů požadují, aby úrokové platby po skončení moratoria nebyly jen symbolické, ale měly pro ně skutečnou hodnotu, dodal jeden ze zdrojů.

Návrh šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na vytvoření Evropské obranné unie kritizuje Kreml. „Opět to potvrzuje, že evropské státy jsou naladěny na militarizaci, na stupňování napětí, na konfrontaci a ve své zahraniční politice se opírají o konfrontační metody,“ citovala ruská tisková agentura TASS kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.

V Severoatlantické alianci začne od září fungovat nová velitelská struktura, která bude mít za úkol koordinovat pomoc Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že nová struktura bude mít sídlo v Německu a bude mít k dispozici zhruba 700 lidí.

„Shodli jsme se, že ustavíme velitelství pro koordinaci a poskytování asistence a výcviku Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg na okraj zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Británii.

Česká republika dosud letos obdržela kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) ve výši téměř 245 milionů korun. Dalších zhruba 127 milionů by měla získat do konce roku. Více než 35 milionů korun pak Česko obdrželo za výcvik ukrajinských vojáků. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany.

Původním cílem EPF bylo financování misí a operací EU a příspěvek na stabilizaci partnerských zemí v sousedství Evropy, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu začal být fond využíván i k refundacím na vojenský materiál, který členské země EU napadené zemi dodávají.

„Dodávkami vojenského vybavení Ukrajině tak neoslabujeme naši vlastní obranyschopnost, protože finanční kompenzace z EPF můžeme použít na nákup nového vojenského materiálu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jedna žena byla zabita a dva starší muži utrpěli zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes ukrajinské úřady. Dva muže zranily ruské drony v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země. Tři raněné, včetně dvou dětí, hlásí úřady v Záporožské oblasti. Ukrajinské síly v noci sestřelily 16 ruských dronů a dvě ze tří leteckých raket, ohlásil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Cesta maďarského premiéra Viktora Orbana do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, uvedla Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci s odkazem na politiku ústupků vůči nátlaku. Za svá slova si vysloužila dlouhý potlesk.

Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla dosavadní šéfka Evropské komise, o jejímž dalším mandátu má dnes Evropský parlament hlasovat. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz,“ dodala von der Leyenová.

Americký novinář Evan Gershkovich byl předveden k soudu v Jekatěrinburgu, který za zavřenými dveřmi projednává jeho obžalobu ze špionáže. Zpravodaji listu The Wall Street Journal hrozí až 20 let vězení. Obvinění odmítá, stejně jako jeho zaměstnavatel a americká vláda.

Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.

Jednání se mělo konat až v půli srpna, ale podle soudu bylo uspíšeno na žádost obhajoby.

Za poslední den ztratil protivník 1130 lidí, 7 tanků, 12 obrněných vozidel, 50 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase brzy ráno.

„S čím kdo zachází, tím také schází,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo obrany. „Ukrajinské drony úspěšně posílají ruskou munici zpátky, aby likvidovala okupanty,“ komentuje video.

Rusko je podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova připraveno spolupracovat s každým lídrem USA, který bude ochoten vést „vzájemně respektující dialog“. Šéf diplomacie země, která už téměř dva a půl roku vede válku proti Ukrajině, to dnes podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci v OSN.

Lavrov také poznamenal, že když byl prezidentem Spojených států Donald Trump, tak navzdory sankcím proti Rusku jeho administrativa vždy vedla s Moskvou dialog. Vztahy s USA, ale i dalšími západními zeměmi jsou kvůli ruské agresi na nejhorší úrovni za dlouhá léta.

Vláda dnes schválila změnu započitatelných nákladů na bydlení pro uprchlické domácnosti. Pro zranitelné budou zvýšeny na 6000 korun měsíčně, pro ostatní na 4000 korun měsíčně. Lidem s dočasnou ochranou tak bude moct vzrůst humanitární příspěvek. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna. Úprava má podle ministerstva práce idem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle organizací na pomoc příchozím i ombudsmana je podpora nízká a byt je za ni obtížné obstarat a udržet. Varují před zhoršením situace uprchlíků.

Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku na začátku července 362.100 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 91.700 dětí a mladých do 18 let a přes 14.200 lidí nad 65 let. Tři pětiny z 256.200 osob v aktivním věku tvořily ženy. Podle podkladů k nařízení má humanitární dávku 97.000 lidí. Z nich 66.000 představují zranitelní, tedy děti, studenti, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé, pečující o děti do šesti let či o postižené.

„Jelikož ode dne 1. 9. 2024 již nebudou mít cizinci s dočasnou ochranou možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, je potřeba jim prostřednictvím humanitární dávky, primární pomoci pro tuto skupinu obyvatel, upravit částky započitatelných nákladů na bydlení tak, aby si byli schopni uhradit své náklady na bydlení na trhu s bydlením,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj je nutné částky zvednout aspoň měsíc před ukončením bezplatného ubytování.

Na 298 zabitých při pádu MH17 vzpomínali i v Nizozemsku, dvě třetiny obětí byly odtud, boeing letěl z Amsterdamu do Kualy Lumpur. Na pietní akt přišel král Vilém Alexandr Nizozemský, premiér Dick Shoof i četní pozůstalí.

10. výročí sestřelení letounu malajsijských aerolinií na lince MH17 nad ukrajinským územím ovládaném proruskými separatisty si připomněli lidé v Ruskem okupované obci Hrabove, přinesli květiny či plyšové hračky. Mezinárodní vyšetřování dospělo k závěru, že stroj sestřelila raketa Buk od ruské protivzdušné brigády. Proruští donbaští povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva.

Rezoluce o podpoře Ukrajiny byla jediným projednávaným textem na dnešním zasedání a patrně bude i jediným usnesením, které parlament na své schůzi tento týden probere. Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) dnes dopoledne navrhovala debatu věnující se humanitární situaci v Pásmu Gazy, zatímco Patrioti pro Evropu chtěli hovořit o střelbě na kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Oba body EP v hlasování zamítl.

Do Ruska se vrací 95 vojáků propuštěných z ukrajinského zajetí výměnou za stejný počet zajatých ukrajinských vojáků, oznámilo dnes podle agentur ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců následně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokračujeme ve vracení našich lidí domů,“ napsal Zelenskyj na sociální síti s tím, že mezi 95 osvobozenými zajatci jsou vojáci, příslušníci národní gardy i pohraniční stráže. „Bez ohledu na potíže se snažíme najít každého, kdo mohl padnout do zajetí. Všichni se musí vrátit,“ zdůraznil prezident.

Ruští policisté zadrželi v Moskvě důchodkyni, který na památník na Rudém náměstí nastříkala barvou zkratku ukrajinské vojenské rozvědky HUR, oznámila dnes ruská média. Nejde o první případ svého druhu, nedávno se stejná písmena opakovaně objevila na památníku sovětského maršála Georgije Žukova, který stojí u vstupu na náměstí v centru ruské metropole. Ženě hrozí v případě odsouzení až šest let za mřížemi.

Europoslanci dnes v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko od je začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU.

Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.

Čtyři ruské drony zpozorovali během týdne běloruští pozorovatelé nad územím své země. Ruské drony uletěly nad Běloruskem i stovky kilometrů a kvůli jejich zachycení vzlétly i běloruské stíhačky, uvedl dnes ruský nezávislý server Meduza působící z lotyšského exilu. Není jasné, zda výskyt ruských dronů na běloruském nebi svědčí o ruském průzkumu či o hledání záminky k rozšíření války, pokračující třetím rokem. Anebo naopak drony zabloudily, protože je zmátla ukrajinská obrana, odhadl ukrajinský expert Pavlo Narožnyj.

Několik desítek Ukrajinců už vrátili pohraničníci od hranic poté, co v zemi začal od tamní půlnoci platit nový předpis, podle kterého muži v branném věku nesmějí vycestovat do ciziny, pokud nemají v pořádku záznamy a doklady u vojenských úřadů. Uvedl to dnes dopoledne mluvčí pohraniční stráže. Podmínky pro vycestování zpřísnil nový zákon o mobilizaci, který Ukrajina nedávno přijala ve snaze zajistit čerstvé síly pro armádu, bránící zemi už téměř dva a půl roku před ruskou agresí.

„Při překračování hranic musí mít od dnešního dne muži ve věku od 18 do 60 let povinně u sebe doklad o registraci u vojenské správy,“ řekl serveru RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden dron byl podle krátkého komuniké zničen nad Belgorodskou oblastí, další dva nad Voroněžskou oblastí. Později ministerstvo ohlásilo zničení dalších dvou dronů nad Brjanskou oblastí.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Britský král Karel III. dnes zahájí nové zasedání parlamentu, na kterém přednese první projev labouristické vlády Keira Starmera. V řeči nastíní priority nového kabinetu pro nadcházející měsíce. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.

Starmer po prvním zasedání vlády slíbil nový a nesobecký způsob vládnutí. Při první tiskové konferenci z Downing Street nebyl příliš konkrétní, ale potvrdil, že hodlá zrušit program deportací žadatelů o azyl do Rwandy, dodržet závazek vydávat 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu a dále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské invazi.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Tímto se s vámi pro dnešek loučíme a přejeme dobrou noc. 

Ukrajinští vojáci o Bidenově záměně Zelenského s Putinem: Je starý, potřebujeme někoho aktivnějšího

Ukrajinští vojáci se vyjádřili k nadcházejícím americkým prezidentským volbám. Většinově se shodli na tom, že Joe Biden sice Ukrajině pomohl, ale do čela USA by si přáli někoho aktivnějšího, Donalda Trumpa odmítají. Vyjádřili se dále k Bidenově nedávnému trapasu, kdy si spletl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Putinem, píše americký deník The New York Post.

Množí se zprávy o plánování atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle ukrajinské TV Nexta Putin obklopil svůj bunkr desítkami systémů protivzdušné obrany. Na satelitních mapách je podle serveru k vidění minimálně 7 takových systémů a dalších 11 systémů raket země-vzduch. 

Litevské společnosti poskytnou Ukrajině energetickou pomoc v hodnotě více než 50 milionů eur (téměř 55 milionů dolarů), oznámilo 16. července ukrajinské ministerstvo energetiky.

V obci Kindrashchivka v Charkovském regionu probíhají evakuace po dalším ruském ostřelování. 

Většina civilistů bude mít zakázaný vstup do celkem 14 vesnic na jihu ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. Důvodem je podle něj ukrajinské ostřelování těchto oblastí. Do osad se od příštího týdne dostanou jen dospělí muži v doprovodu vojáků nebo vládních úředníků. Přepravovat se budou moci pouze v obrněných vozidlech a na sobě budou muset mít neprůstřelné vesty a helmy, doplnil Gladkov.

„Doufám, že pochopíte, že ženy a děti na tato místa, která denně čelí ostřelování, pustit nemůžeme. Už tak jsme o spoustu civilistů přišli, další lidé jsou zranění. Naším úkolem je především zajistit dostatečnou bezpečnost,“ oznámil Gladkov na sociální síti Telegram.

Spolupráce s Ukrajinou nespočívá jen v pomoci zemi napadené Ruskem, je zaměřena na budoucnost a pro obě strany výhodná, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Předseda vlády připomenul i spolupráci v obraně, například to, že letos projde výcvikem v Česku na 1700 ukrajinských vojáků. Celkem jich tak bude 6000.

Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek dnes podepsali po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážovou munici firmy Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, uvedl Fiala.„Uvědomujeme si, že bojuje za bezpečnost Evropy a demokratické uspořádání světa, je potřeba dělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila,“ uvedl Fiala.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes se zástupci ukrajinské vlády jednala mimo jiné o možnostech výcviku ukrajinských vojáků v Česku i o případném připojení ČR k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Novinářům to řekla po dnešním jednání českého a ukrajinského kabinetu.

Česko podepsalo memorandum o energetické spolupráci s Ukrajinou. Jedním z bodů dohody je česká podpora vzniku vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie. Další cíle spolupráce mají posílit energetickou bezpečnost zemí a modernizovat jejich infrastrukturu. Dnes o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Ruské útoky masivně cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Její obnova je strategickým úkolem pro zachování ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. České firmy se do dodávek energetického materiálu na Ukrajinu zapojují dlouhodobě a toto memorandum by mělo vzájemnou spolupráci ještě prohloubit. Kromě toho by mělo přinést rozvoj spolupráce v oblasti energetiky, ať už jde o skladování a dodávky plynu, nebo ropy z neruských zdrojů, rozvoj jaderné energetiky nebo také o rozvoj obnovitelných zdrojů či výrobu vodíku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Kritéria, na jejichž základě ruské úřady zařazují občany na seznam teroristů či extremistů, by podle nově předloženého návrhu zákona měla být širší, napsal list The Kyiv Independent. Návrh zákona se do Státní dumy dostal v pondělí. Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že Rusko se touto legislativou snaží posílit cenzuru své války na Ukrajině.

Ruský nezávislý server Meduza doplnil, že navrhovaná legislativa zvyšuje počet článků, podle nichž lze člověka v Rusku považovat za teroristu nebo extremistu, z 26 na 34.

Česká republika chce nabídnout mladým Ukrajincům žijícím v Česku bezpečné a rozvíjející prostředí pro vzdělávání, které jim umožní plnohodnotně fungovat v zemi, ale také návrat po skončení ruské agrese do jejich vlasti. Podpora identity mladých Ukrajinců je proto zásadní, ujistil na dnešním jednání ukrajinského kolegu český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Resort se podle ministerstva podílí také na reformách školství na Ukrajině. O schůzce doprovázející česko-ukrajinské mezivládní konzultace informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Ruský premiér Mišustin přijel do Grozného v Čečensku. Silnice byly zcela uzavřeny a v jeho doprovodu je nekonečné množství aut (některé kanály jich napočítaly 56),“ tweetuje Anton Heraščenko. „Demonstrace imperiální moci.“

Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na dnešní tiskové konferenci v Praze po druhých mezivládních konzultacích to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb dnes podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.

Jedním z hlavních odvětví kooperace je podle Šmyhala právě obranný průmysl, tématem diskuse byly také dodávky nových druhů zbraní Ruskem napadené zemi. Šmyhal hovořil i o spolupráci ve výrobě pušek se zbrojovkou Colt CZ Group, která letos v kvěnu dokončila akvizici výrobce munice Sellier & Bellot. 

Česká vláda ujistila podle premiéra Petra Fialy ukrajinské ministry, že s českou pomocí a podporou mohou nadále počítat. Po jednání podepsali ministři pět memorand.