Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.

V reakci na jeden z dotazů se označil za nejpovolanějšího člověka, který může zajistit úspěch Ukrajiny v souboji s ruským agresorem a varoval před zvolením svého konkurenta, exprezidenta Donalda Trumpa. Zároveň podotkl, že viceprezidentku Kamalu Harrisovou vybral mimo jiné proto, že je schopna vést zemi.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Nizozemsko vyčlení 20 milionů eur na nákup bezpilotních letounů pro Ukrajinu, oznámilo nizozemské ministerstvo obrany.

Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Ukrajina je velmi blízko cíli stát se členem NATO, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Domnívá se, že dalším krokem bude přizvání a následně členství. Pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá omezení ohledně útoků na vojenské cíle v Rusku, uvedl. Hovořil o tom i s Bidenem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu podle něj vedl ke konkrétním úspěchům. Zelenskyj to řekl na dnešní společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem před zahájením pracovního zasedání Rady NATO-Ukrajina.

Zelenskyj uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina dnes podle Zelenského také podepsala další bezpečnostní dohodu, tentokrát s Rumunskem. Příští týden ji podepíše s Českou republikou.

Šéf NATO Jens Stoltenberg vítá pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Ukrajinu podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. Rusko chce prý sabotáží, kyberútoky a dalšími nepřátelskými akcemi zastrašit spojence v NATO podporující Ukrajinu, efekt je ale opačný, uvedl. Právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska, dodal.

Číně je potřeba vyslat jasný signál, že není v jejím zájmu, aby podporovala nebo umožňovala ruskou imperiální agresi proti Ukrajině. Novinářům to dnes na dotaz ČTK při summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po středečním jednání uvedl, že Peking umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa aliance je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému řekl, že Spojené státy představí další balík bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters. „Budeme stát při vás, tečka,“ řekl Biden Zelenskému před bilaterálním jednáním, které se koná na okraj summitu NATO ve Washingtonu.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti

Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom dnes informovala americká televizní stanice CNN.

Americké zpravodajské služby začátkem tohoto roku zjistily, že ruská vláda plánovala zavraždit výkonného ředitele zbrojovky Rheinmetall Armina Pappergera. Koncern vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla pro Ukrajinu. CNN se odvolává na informace, které získala od pěti amerických a západních představitelů.

Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih 8. července bylo zraněno nejméně 53 lidí, informoval náčelník okresní vojenské správy Jevhen Sytničenko.

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes vyzval, aby byla zrušena omezení, která se vztahují na zbraně, jež na Ukrajinu dodávají její spojenci. Jermak to dnes podle agentury Reuters řekl na okraj summitu NATO s tím, že by zrušení podobných omezení „změnilo pravidla hry“ v boji proti ruským okupantům.

Jermak nezmínil omezení stanovená konkrétními zeměmi. K věci se však vyjádřil jen několik dní poté, co Bílý dům zopakoval, že Ukrajina nesmí se zbraněmi od Spojených států provádět útoky hluboko na ruském území. Spojené státy se takto vyjádřily po ruském raketovém útoku na kyjevskou dětskou nemocnici, kde se léčí dětští onkologičtí pacienti.

Vláda tento týden schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. ČTK to dnes potvrdila mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Dohodu podepíše s ukrajinskou stranou premiér Petr Fiala (ODS) za týden na summitu Evropského politického společenství v Londýně.

O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července.

Poté, co ruská raketa tento týden zasáhla největší ukrajinskou dětskou nemocnici, má Národní onkologický ústav v Kyjevě více práce než obvykle. Úder si vyžádal evakuaci desítek malých pacientů, kteří bojují s rakovinou. Nejmasivnější ruské bombardování ukrajinské metropole za poslední čtyři měsíce silně poškodilo dětskou nemocnici Ochmatdyt, vyděsilo rodiny a vážně zasáhlo jejich děti, které bojují s život ohrožujícími nemocemi. Teď některé rodiny řeší dilema, kde v léčbě dětí pokračovat, píše agentura AP.

V první linii války proti Rusku plní bojové úkoly více než 10.000 žen. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, jejíž vyjádření dnes na svém webu citoval list Ukrajinska pravda.

„Ukrajinci vzdorují ruské agresi jako jeden národ - ženy i muži. Stále více žen slouží v ozbrojených silách a v současné době plní bojové úkoly v první linii více než 10.000 žen,“ řekla podle deníku vicepremiérka v debatě na konferenci o roli žen, pořádané Severoatlantickou aliancí.

Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do aliance nepodpoří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu organizace, které se účastní i zástupci Slovenska, řekl, že Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.

„Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti.

Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO ve Washingtonu to dnes uvedla agentura Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby.

Norsko poskytne Ukrajině miliardu norských korun (2,18 miliardy Kč) na posílení její protivzdušné obrany. Na summitu NATO ve Washingtonu, kde členové aliance přislíbili další podporu Ruskem napadané Ukrajině, to dnes řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Ve středu přitom Norsko oznámilo, že Ukrajině daruje šest stíhacích letounů F-16.

„Ukrajinci potřebují další protivzdušnou obranu, aby ochránili obyvatele před ruskými bombami a raketami,“ uvedl Störe v prohlášení. „Brutální útoky, jichž jsme byli v posledním týdnu svědky, dokazují, proč je pro Ukrajince životně důležité posílit ochranu před ruskými vzdušnými útoky,“ dodal.

Maďarský opoziční lídr Péter Magyar přivezl do Kyjeva pomoc pro dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v pondělí podle ukrajinských úřadů poničil ruský vzdušný úder. Informoval o tom samotný politik na facebooku. Podle agentury Ukrinform Magyar předal humanitární pomoc ve výši 20 milionů forintů (přibližně 1,3 milionu korun).

„Bylo to náhlé rozhodnutí poté, co jsme viděli brutální ruský raketový útok,“ řekl Magyar podle agentury Reuters novinářům před odjezdem do ukrajinské metropole.

Samostatná diplomatická mise maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byla podle unijní právní služby v rozporu se smlouvami EU. Informoval o tom s odvoláním na své zdroje list Financial Times (FT).

Ukrajinské úřady ve vodách v jihoukrajinské Oděské oblasti zadržely kamerunské nákladní plavidlo a jejího kapitána. Podezřívají ho, že Moskvě pomáhalo z anektovaného Krymského poloostrova vyvážet ukrajinské obilí. S odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU a prokuraturu o tom dnes informovala agentura AFP.

Ruský soud dnes zamítl odvolání ochránce lidských práv Olega Orlova, který byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině odsouzen ke 2,5letému vězení. Jde o dalšího z řady odpůrců režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který v rámci silných represí vůči opozici skončil za mřížemi nebo v exilu, píše agentura AFP.

„Odvolací soud se rozhodl neměnit verdikt moskevského soudu a nepokračovat v odvolacím řízení,“ prohlásila dnes soudkyně. Jejímu rozhodnutí v rámci slyšení předcházela i promluva Orlova, který k přítomným v moskevské soudní síni hovořil skrze video.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala všech šest útočných dronů, které vyslalo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruské invazní síly podle něj také zaútočily na ukrajinskou Sumskou oblast dvěma raketami Iskander-M, nicméně o jejich osudu se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk.

Lidé se přišli rozloučit s doktorem Viktorem Bragucou, který zemřel během ruského útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě.

Aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.

„Je zřejmé, že aliance sleduje jeden ze svých hlavních cílů - pokoření Ruska, jeho strategickou porážku,“ uvedl Peskov, podle kterého NATO posouvá svou infrastrukturu stále blíže k ruským hranicím.

ejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.

Země Severoatlantické aliance by měly důrazně prosazovat dodržování mezinárodního práva v Pásmu Gazy, stejně jako to dělají v případě ruské invaze na Ukrajinu, řekl na summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País to prohlásil na plénu za zavřenými dveřmi. Španělský deník v noci na dnešek také napsal, že zatímco Ukrajina je v návrhu závěrečné deklarace washingtonského summitu zmíněna více než 60krát, Gaza ani jednou.

„Na závěr bych chtěl také zdůraznit nutnost věnovat pozornost Jihu...Když voláme po dodržování mezinárodního práva na Ukrajině, měli bychom také žádat dodržování tohoto práva v Gaze,“ prohlásil španělský premiér. „Nemůžeme dopustit, abychom byli obviňováni z dvojího metru, což by mohlo oslabit i naši pomoc Ukrajině,“ dodal.

Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.

„Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu,“ řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS Rjabkov novinářům na okraj konference hospodářského uskupení BRICS v Petrohradu. „Myslím, že je to jen článek v operačním kurzu, jeden z prvků zastrašování, který je dnes téměř hlavní součástí linie NATO a USA směrem k Rusku,“ uvedl ruský diplomat.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Olenou na slavnostní večeři v Bílém domě. Podívejte se na nové snímky.

Prezident Petr Pavel na sociálních sítích zveřejnil fotografie z jednání v rámci summitu NATO. Hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem, soukromou schůzku měl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

NATO každým rokem silnější. 32 států na summitu dnes přijalo opatření, která učiní NATO ještě odolnější. Všichni členové Severoatlantické aliance odsouhlasili další podporu Ukrajiny, která zajistí dlouhodobou pomoc pro napadenou zemi a předvídatelný plán zásobování od členských… pic.twitter.com/SdHfKJNWbU

— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 10, 2024

Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).

„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.

Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.

„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského během návštěvy USA.

Ruská generální prokuratura dnes označila nezávislý zpravodajský portál The Moscow Times za nežádoucí organizaci. To prakticky znamená zákaz činnosti tohoto portálu v Rusku, napsala agentura Reuters. Portál The Moscow Times je podle agentury AP populární mezi Rusy žijícími v zahraničí.

Prokuratura uvedla, že portál se zaměřuje na „diskreditaci rozhodnutí vedení Ruské federace v zahraniční i domácí politice“. The Moscow Times reagoval prohlášením, že ho postup prokuratury nepřekvapuje, a slíbil, že bude pokračovat v práci.

Zemřel chlapeček, zraněný při pondělním ruském útoku na kyjevskou nemocnici Ochmatdyt, kterou zasáhla ruská letecká střela s plochou dráhou letu Ch-101. Smrt chlapce jako první dětské oběti ruského útoku na největší dětskou nemocnici na Ukrajině dnes oznámil ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Pondělní ruský útok si podle Kyjeva vyžádal po celé zemi čtyři desítky mrtvých a téměř dvě stovky zraněných.

„Bohužel, máme první dětskou oběť z řad pacientů, kteří byli v nemocnici Ochmatdyt během teroristického útoku z 8. července. Zemřel chlapeček, který v době, kdy nemocnici zasáhla raketa, byl na jednotce intenzivní péče. Poté byl převezen do jiné kyjevské nemocnice,“ napsal ministr na facebooku.

Ukrajinské úřady vyšetřují další případ, kdy jsou ruští vojáci podezřelí, že zavraždili dva zajaté ukrajinské vojáky. Oznámil to dnes ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin poté, co se dnes podle médií na sociálních sítích objevily záběry zachycující tento zločin.

„Víme, že to nebyla náhoda, ale je to úmyslná politika zločinného režimu Kremlu zničit vše ukrajinské. Najdeme a potrestáme všechny, kdo se na tom podíleli, od těch, co vydali zločinný rozkaz, až po ty, kdo tento krutý zločin přímo spáchali,“ slíbil prokurátor, jehož úřad už vyšetřuje několik obdobných zločinů.

Ukrajina, která se snaží přesvědčit Ukrajince žijící v Evropě ke vstupu do své armády, vytváří novou jednotku, takzvanou Ukrajinskou legii, která má vzniknout a být vycvičena v Polsku, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na dřívější vyjádření ukrajinského ministra obrany Rustama Umerova na sociálních sítích. Varšava je naopak ohledně nového projektu „velice diskrétní“, poznamenala AFP. Do jednotky, která ještě oficiálně nevznikla, se podle polské rozhlasové stanice už hlásí stovky zájemců.

Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem. Zpoždění ji stála mnoho životů i část území, řekl v dnešní debatě na diskusním fóru při příležitosti summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu český prezident Petr Pavel.

Podpora Ukrajiny je záležitostí principu, je o tom, zda chceme žít ve světě, kde záleží na pravidlech a kde i malé státy jsou chráněny a mají garance k dosažení svých ambicí, uvedl Pavel. Nicméně Ukrajina podle hlavy státu neobdržela zpočátku vše, co potřebovala pro úspěšnou obranu.

„Byla zde nějaká zpoždění, mezery, které stály Ukrajinu spoustu životů a kus území. A samozřejmě i určitou sebedůvěru, co se týče dosažení vlastních cílů,“ řekl prezident.

Nový britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO v USA. Podívejte se na nové snímky.

Český prezident Petr Pavel bude dnes večer na okraj summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom dnes Pavlova kancelář. Předtím se český prezident sejde také s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Český prezident Petr Pavel označil za zásadní dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se již třetím rokem brání ruské invazi. Posílení takové obrany je podle něj v budoucnu nutné i na východním křídle Severoatlantické aliance. Pavel to řekl novinářům při příchodu na dnešní jednání summitu NATO ve Washingtonu. Do závěrů vrcholné schůzky by se podle něj mělo dostat i to, že proces vstupu Ukrajiny do aliance je nezvratný.

Stíhací letouny F-16 jsou nyní na cestě na Ukrajinu z Dánska a Nizozemska, uvedl dnes podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Antony Blinken. Letouny F-16 podle něj budou chránit ukrajinské nebe už od tohoto léta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že rozhodnutí o dalších dodávkách stíhaček by mohlo přijít již dnes. Oba politici hovořili na okraj třídenního summitu NATO, který se koná ve Washingtonu. V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters.

Spojené státy v úterý oznámily, že ve spolupráci s kanadskými a nizozemskými úřady narušily síť falešných účtů, která za pomoci umělé inteligence (AI) šířila ruskou propagandu na sociální síti X. Operaci tvořilo téměř 1000 účtů napojených na agenta ruské tajné služby FSB a také na státní televizi RT, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti. Síť podle něj cílila na USA i střední Evropu.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v rámci zásahu proti „farmě botů“ zabavil dvě domény, které správci falešných účtů použili k registraci e-mailových adres při jejich vytvoření. „Dnešní kroky představují premiéru, pokud jde o narušení Ruskem podporované farmy botů na sociálních sítích využívající generativní AI,“ komentoval vývoj šéf FBI Christopher Wray.

Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.

Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.

Ze strany Ruska nyní podle Stoltenberga nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, existuje ale stálá hrozba kyberútoků a sabotáží. Všichni alianční spojenci souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem NATO, ale je brzo na to říci, kdy se tak stane, prohlásil dále.

V Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti zemřel kvůli ruskému ostřelování muž, napsala agentura Ukrinform. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov později psal o smrti muže, kterého zabilo ukrajinské ostřelování obce Šebekino.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na dnešní jednání summitu.

NATO by podle něj mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, zároveň by se aliance měla shodnout na dlouhodobém závazku pomoci. Dalším závazkem by podle šéfa NATO mělo být posílení vzájemné součinnosti mezi ukrajinskými a aliančními silami.

Indický premiér Naréndra Módí dnes při návštěvě Rakouska, kam zavítal den po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, vyzval k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Nelze se smířit se ztrátou životů nevinných, poznamenal podle agentury APA také po jednání s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem. Agentura AP napsala, že šlo o první návštěvu indického premiéra v alpské zemi po více než 40 letech.

Hranici mezi Polskem a Běloruskem bude střežit více vojáků. S odvoláním na ministerstvo obrany to dnes napsala agentura PAP, podle níž jde o krok související s migrací. Norská rada pro uprchlíky (NRC) ve stejný den vyzvala Polsko a Evropskou unii, aby řešily zhoršující se humanitární krizi. Přístup na hranici je omezen, což podle ní brání v poskytování humanitární pomoci lidem hledajícím mezinárodní ochranu.

Zástupci polského ministerstva obrany dnes na tiskové konferenci oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných 6000 na přibližně 8000 vojáků, dalších 9000 podle nich bude v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto 9000 vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda.

Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Störeho. První ze strojů dostane letos.

Spojenci NATO na summitu ve Washingtonu oznámí své plány poskytnout Ukrajině na příští rok základní finanční prostředky ve výši 40 miliard eur, potvrdil Bílý dům. Cílem je „poskytnout Ukrajině udržitelnou úroveň bezpečnostní pomoci, aby mohla zvítězit“, uvádí se v prohlášení.

Rusko začne vyrábět náhradní letecké díly pro letadla Boeing a Airbus kvůli sankcím omezujícím dovoz těchto komponentů ze zahraničí, informoval ruský zpravodajský server Izvestija s odvoláním na ruskou leteckou společnost Aeroflot.

V Japonsku byl poprvé zatčen Rus, který je podezřelý z obcházení sankcí, informoval zpravodajský portál Nikkei. Osmatřicetiletý muž jménem Andrej Sova byl údajně zatčen v prefektuře Osaka a je podezřelý z nelegálního vývozu vodních skútrů, lodních motorů a ojetých motocyklů v hodnotě 43 milionů jenů (266 000 USD), které by mohla využívat ruská armáda, uvádí Nikkei.

Kyjevská vojenská správa uvedla, že při ruském útoku na město 8. července zahynulo 33 lidí. Opravila tak své dřívější prohlášení, podle kterého bylo obětí 34.

Rusko plánuje dezinformační kampaně s cílem zasít rozkol v americké společnosti a podkopat podporu Ukrajiny v rozhodujících státech během nadcházejících prezidentských voleb, sdělili novinářům představitelé amerických zpravodajských služeb.

Nový premiér Spojeného království signalizuje, že Ukrajina bude moci použít rakety Storm Shadow k zasažení cílů v Rusku. „Střely mají být samozřejmě použity v souladu s mezinárodním humanitárním právem a pro obranné účely, ale je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak je (pro tyto obranné účely) nasadí,“ uvedl premiér Keir Starmer během summitu NATO ve Washingtonu.

Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.

Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.

Pro útok na letadlový křižník Admirál Kuzněcov se podle FSB snažila HUR zverbovat muže narozeného v roce 2000, jenž na letadlové lodi sloužil. Na pokyn HUR měl údajně Admirála Kuzněcova zapálit. Voják se ale podle ní obrátil na ruské bezpečnostní orgány.

Polsko přestalo na kontrolním stanovišti Kozloviči na běloruských hranicích pouštět nákladní automobily. Informoval o tom běloruský celní výbor. Agentura uvádí, že od dnešní třetí hodiny ranní polská strana již nepřijímá nákladní automobily přijíždějící z Běloruska.

Stovky Ukrajinců žijících v Polsku projevily zájem o vstup do nové legie ukrajinské armády, která bude vycvičena v Polsku, uvedla polská zpravodajská stanice RMF. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plán na její vytvoření před několika dny.

Počet obětí ruského raketového útoku na Kyjev z 8. července vzrostl na 34, uvedl šéf vojenské správy města Serhij Popko.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynuli dva lidé, oznámil dnes na Telegramu šéf regionální správy Oleh Kiper. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ráno na stejné platformě informoval o sestřelení 14 ruských útočných dronů z celkově 20 bezpilotních letadel a pěti raket, které podle něj Rusko na zemi vyslalo.

„Nepřítel v noci na dnešek zaútočil jednou balistickou střelou Iskander-M a čtyřmi řízenými střelami X-59/Ch-69 z okupovaného Krymu a také 20 útočnými bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z Kurské oblasti Ruské federace,“ uvedl velitel ukrajinských vzdušných sil. Většinu dronů podle něj ukrajinská obrana zničila nad osmi ukrajinskými oblastmi.

Útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské ropné rafinerie způsobily pokles objemu zpracování ropy v Rusku přibližně o 17 %, řekl údajně novinářům ve Washingtonu představitel NATO.

Při ruských útocích na Ukrajinu během uplynulého dne zahynulo šest lidí a 16 jich bylo zraněno, uvedly regionální úřady.

Obyvatelé Rostova na Donu dnes v noci upozornili na možný útok bezpilotního letounu. Podle ruského ministerstva obrany sestřelily síly protivzdušné obrany v noci dva bezpilotní letouny nad Bělgorodskou a Voroněžskou oblastí.

K dnešnímu dni přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 554 000 vojáků, uvádějí odhady ukrajinského ministerstva obrany.

Američtí politici ani další spojenci Ukrajiny by s podporou Kyjeva neměli čekat na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA, řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po příletu do Washingtonu. S americkým prezidentem Joem Bidenem se Zelenskyj setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.

Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.

Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Severoatlantická aliance dnes pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

„Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte,“ ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.

Představitelé OSN a západních států dnes podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN ostře kritizovaly Rusko za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, podle ukrajinských představitelů střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes opakoval stanovisko Kremlu, podle něhož nemocnici zasáhla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, která selhala, konkrétně systém NASAMS norsko-americké výroby.

„Rusko úmyslně cílí na rezidenční čtvrti a zdravotnická zařízení. Francie tato do očí bijící porušení mezinárodního práva odsuzuje. Jde o další položku na seznamu válečných zločinů, za které Rusko ponese odpovědnost,“ pronesl dnes francouzský představitel při OSN Nicolas de Rivière.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní otázky Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters. Ve Washingtonu dnes začíná summit NATO, který potrvá do čtvrtka.

NATO v nadcházejících dnech podle Sullivana oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s aliancí.

Obrazem: Odklízení trosek u kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu. „Dnes začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.

Český prezident Petr Pavel vnímá nedávné cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a do Číny za jeho osobní iniciativu. Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Washingtonu.

Orbán v pondělí přicestoval do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Do Pekingu zavítal po předchozích cestách do Kyjeva a do Moskvy, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Svou cestu na sociální síti X označil Orbán za „mírovou misi 3.0“.

Představitelé OSN, USA nebo Francie ostře kritizovali Rusko na zasedání RB OSN za pondělní údery na ukrajinská města, při nichž zahynulo přes 40 lidí.

Český prezident Petr Pavel dnes s předsedou branného výboru americké Sněmovny reprezentantů Mikem Rogersem hovořil o válce na Ukrajině, o výdajích na obranu či o summitu Severoatlantické aliance (NATO), který začíná ve Washingtonu. Pavel to řekl novinářům po sérii jednání, při zastávce u lavičky Václava Havla v Georgetownu.

S Rogersem probrali mimo jiné to, jakým způsobem by bylo možné dostat Čínu a Rusko k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině. Kromě očekávání od nadcházejícího summitu NATO, který potrvá do čtvrtka, probrali i další bezpečnostní témata.

Soud v Moskvě 9. července vydal příkaz k zatčení Julije Navalné, vdovy po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, na základě obvinění z „účasti v extremistické organizaci“. Soud uvedl, že „vyhověl žádosti vyšetřovatelů a rozhodl o předběžném opatření v podobě dvouměsíční vazby“. Navalná v současné době žije mimo Rusko, ale v případě návratu by jí hrozilo vězení.

Bulharsko žaluje Gazprom a požaduje odškodnění ve výši více než 430 milionů dolarů. V roce 2023 ruský plynárenský gigant pozastavil platnost dlouhodobé smlouvy společnosti Bulgargaz, která se vztahovala na 90 % množství zemního plynu dodávaného společností Bulgargaz zákazníkům.

Ruské velvyslanectví po předvolání Zmejevského odmítlo, že by Moskva útočila na civilní cíle v Kyjevě.  „České ministerstvo zahraničí nevyslyšelo postoj ruské strany,“ uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení, podle kterého Zmejevskij předal Marianovi prohlášení ruské diplomacie a ministerstva obrany k pondělnímu útoku na Ukrajině. Prahu pak zastupitelský úřad obvinil, že je „hlásnou troubou“ Kyjeva a jeho západních podporovatelů.

Předseda Českého klubu v Kongresu, člen Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett ocenil při setkání s prezidentem Petrem Pavlem českou pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Pavel v úvodním projevu vzpomínal i na svou první návštěvu Washingtonu. Setkání se zúčastnilo zhruba deset kongresmanů.

Doggett vyzdvihl, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která pomohla Ukrajině po ruské invazi v únoru 2022. Ocenil, jak se země postarala o ukrajinské uprchlíky i českou muniční iniciativu na zajištění dělostřelecké munice ze zemí mimo Evropskou unii. Česká republika je podle Doggetta možná malá rozlohou, nicméně má pozitivní vliv na Evropu z hlediska podpory Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Washingtonu, kde začíná třídenní summit Severoatlantické aliance. Dnes večer ( v noci na středu SELČ) vystoupí s projevem ve washingtonském institutu Ronalda Reagana, informovala agentura Reuters, podle níž je cílem Zelenského návštěvy získat větší podporu pro Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi.

„Prezident Reagan rozuměl Sovětskému svazu a Rusku. Věděl, že svobodné země se musí s odvahou spojit vždy, když je tyranie na tahu,“ prohlásila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Markarová s odkazem na republikánského prezidenta USA z let 1981-1989.

Saúdská Arábie pohrozila zemím G7, že se zbaví všech evropských cenných papírů, pokud zabaví ruská aktiva v hodnotě 300 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Podle odhadů publikace nemá Saúdská Arábie mnoho evropských dluhopisů, ale představitelé EU se obávají, že ostatní země budou následovat jejího příkladu.

Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny 90. let. Letos stejně jako v roce 2023 klesly sympatie ve vztahu k Ukrajině. „Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 procent respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 procent a letos v červnu 29 procent. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze,“ uvedli autoři průzkumu.