Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Norsko daruje Ukrajině šest letounů F-16, uvedl list Verdens Gang s odvoláním na norského premiéra Störeho. První ze strojů dostane letos.

Spojenci NATO na summitu ve Washingtonu oznámí své plány poskytnout Ukrajině na příští rok základní finanční prostředky ve výši 40 miliard eur, potvrdil Bílý dům. Cílem je „poskytnout Ukrajině udržitelnou úroveň bezpečnostní pomoci, aby mohla zvítězit“, uvádí se v prohlášení.

Rusko začne vyrábět náhradní letecké díly pro letadla Boeing a Airbus kvůli sankcím omezujícím dovoz těchto komponentů ze zahraničí, informoval ruský zpravodajský server Izvestija s odvoláním na ruskou leteckou společnost Aeroflot.

V Japonsku byl poprvé zatčen Rus, který je podezřelý z obcházení sankcí, informoval zpravodajský portál Nikkei. Osmatřicetiletý muž jménem Andrej Sova byl údajně zatčen v prefektuře Osaka a je podezřelý z nelegálního vývozu vodních skútrů, lodních motorů a ojetých motocyklů v hodnotě 43 milionů jenů (266 000 USD), které by mohla využívat ruská armáda, uvádí Nikkei.

Kyjevská vojenská správa uvedla, že při ruském útoku na město 8. července zahynulo 33 lidí. Opravila tak své dřívější prohlášení, podle kterého bylo obětí 34.

Rusko plánuje dezinformační kampaně s cílem zasít rozkol v americké společnosti a podkopat podporu Ukrajiny v rozhodujících státech během nadcházejících prezidentských voleb, sdělili novinářům představitelé amerických zpravodajských služeb.

Nový premiér Spojeného království signalizuje, že Ukrajina bude moci použít rakety Storm Shadow k zasažení cílů v Rusku. „Střely mají být samozřejmě použity v souladu s mezinárodním humanitárním právem a pro obranné účely, ale je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak je (pro tyto obranné účely) nasadí,“ uvedl premiér Keir Starmer během summitu NATO ve Washingtonu.

Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.

Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.

Pro útok na letadlový křižník Admirál Kuzněcov se podle FSB snažila HUR zverbovat muže narozeného v roce 2000, jenž na letadlové lodi sloužil. Na pokyn HUR měl údajně Admirála Kuzněcova zapálit. Voják se ale podle ní obrátil na ruské bezpečnostní orgány.

Polsko přestalo na kontrolním stanovišti Kozloviči na běloruských hranicích pouštět nákladní automobily. Informoval o tom běloruský celní výbor. Agentura uvádí, že od dnešní třetí hodiny ranní polská strana již nepřijímá nákladní automobily přijíždějící z Běloruska.

Stovky Ukrajinců žijících v Polsku projevily zájem o vstup do nové legie ukrajinské armády, která bude vycvičena v Polsku, uvedla polská zpravodajská stanice RMF. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plán na její vytvoření před několika dny.

Počet obětí ruského raketového útoku na Kyjev z 8. července vzrostl na 34, uvedl šéf vojenské správy města Serhij Popko.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynuli dva lidé, oznámil dnes na Telegramu šéf regionální správy Oleh Kiper. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ráno na stejné platformě informoval o sestřelení 14 ruských útočných dronů z celkově 20 bezpilotních letadel a pěti raket, které podle něj Rusko na zemi vyslalo.

„Nepřítel v noci na dnešek zaútočil jednou balistickou střelou Iskander-M a čtyřmi řízenými střelami X-59/Ch-69 z okupovaného Krymu a také 20 útočnými bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z Kurské oblasti Ruské federace,“ uvedl velitel ukrajinských vzdušných sil. Většinu dronů podle něj ukrajinská obrana zničila nad osmi ukrajinskými oblastmi.

Útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské ropné rafinerie způsobily pokles objemu zpracování ropy v Rusku přibližně o 17 %, řekl údajně novinářům ve Washingtonu představitel NATO.

Při ruských útocích na Ukrajinu během uplynulého dne zahynulo šest lidí a 16 jich bylo zraněno, uvedly regionální úřady.

Obyvatelé Rostova na Donu dnes v noci upozornili na možný útok bezpilotního letounu. Podle ruského ministerstva obrany sestřelily síly protivzdušné obrany v noci dva bezpilotní letouny nad Bělgorodskou a Voroněžskou oblastí.

K dnešnímu dni přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 554 000 vojáků, uvádějí odhady ukrajinského ministerstva obrany.

Američtí politici ani další spojenci Ukrajiny by s podporou Kyjeva neměli čekat na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA, řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po příletu do Washingtonu. S americkým prezidentem Joem Bidenem se Zelenskyj setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.

Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.

Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Severoatlantická aliance dnes pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

„Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte,“ ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.

Představitelé OSN a západních států dnes podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN ostře kritizovaly Rusko za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, podle ukrajinských představitelů střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes opakoval stanovisko Kremlu, podle něhož nemocnici zasáhla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, která selhala, konkrétně systém NASAMS norsko-americké výroby.

„Rusko úmyslně cílí na rezidenční čtvrti a zdravotnická zařízení. Francie tato do očí bijící porušení mezinárodního práva odsuzuje. Jde o další položku na seznamu válečných zločinů, za které Rusko ponese odpovědnost,“ pronesl dnes francouzský představitel při OSN Nicolas de Rivière.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní otázky Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters. Ve Washingtonu dnes začíná summit NATO, který potrvá do čtvrtka.

NATO v nadcházejících dnech podle Sullivana oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s aliancí.

Obrazem: Odklízení trosek u kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu. „Dnes začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.

Český prezident Petr Pavel vnímá nedávné cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a do Číny za jeho osobní iniciativu. Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Washingtonu.

Orbán v pondělí přicestoval do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Do Pekingu zavítal po předchozích cestách do Kyjeva a do Moskvy, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Svou cestu na sociální síti X označil Orbán za „mírovou misi 3.0“.

Představitelé OSN, USA nebo Francie ostře kritizovali Rusko na zasedání RB OSN za pondělní údery na ukrajinská města, při nichž zahynulo přes 40 lidí.

Český prezident Petr Pavel dnes s předsedou branného výboru americké Sněmovny reprezentantů Mikem Rogersem hovořil o válce na Ukrajině, o výdajích na obranu či o summitu Severoatlantické aliance (NATO), který začíná ve Washingtonu. Pavel to řekl novinářům po sérii jednání, při zastávce u lavičky Václava Havla v Georgetownu.

S Rogersem probrali mimo jiné to, jakým způsobem by bylo možné dostat Čínu a Rusko k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině. Kromě očekávání od nadcházejícího summitu NATO, který potrvá do čtvrtka, probrali i další bezpečnostní témata.

Soud v Moskvě 9. července vydal příkaz k zatčení Julije Navalné, vdovy po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, na základě obvinění z „účasti v extremistické organizaci“. Soud uvedl, že „vyhověl žádosti vyšetřovatelů a rozhodl o předběžném opatření v podobě dvouměsíční vazby“. Navalná v současné době žije mimo Rusko, ale v případě návratu by jí hrozilo vězení.

Bulharsko žaluje Gazprom a požaduje odškodnění ve výši více než 430 milionů dolarů. V roce 2023 ruský plynárenský gigant pozastavil platnost dlouhodobé smlouvy společnosti Bulgargaz, která se vztahovala na 90 % množství zemního plynu dodávaného společností Bulgargaz zákazníkům.

Ruské velvyslanectví po předvolání Zmejevského odmítlo, že by Moskva útočila na civilní cíle v Kyjevě.  „České ministerstvo zahraničí nevyslyšelo postoj ruské strany,“ uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení, podle kterého Zmejevskij předal Marianovi prohlášení ruské diplomacie a ministerstva obrany k pondělnímu útoku na Ukrajině. Prahu pak zastupitelský úřad obvinil, že je „hlásnou troubou“ Kyjeva a jeho západních podporovatelů.

Předseda Českého klubu v Kongresu, člen Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett ocenil při setkání s prezidentem Petrem Pavlem českou pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Pavel v úvodním projevu vzpomínal i na svou první návštěvu Washingtonu. Setkání se zúčastnilo zhruba deset kongresmanů.

Doggett vyzdvihl, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která pomohla Ukrajině po ruské invazi v únoru 2022. Ocenil, jak se země postarala o ukrajinské uprchlíky i českou muniční iniciativu na zajištění dělostřelecké munice ze zemí mimo Evropskou unii. Česká republika je podle Doggetta možná malá rozlohou, nicméně má pozitivní vliv na Evropu z hlediska podpory Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Washingtonu, kde začíná třídenní summit Severoatlantické aliance. Dnes večer ( v noci na středu SELČ) vystoupí s projevem ve washingtonském institutu Ronalda Reagana, informovala agentura Reuters, podle níž je cílem Zelenského návštěvy získat větší podporu pro Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi.

„Prezident Reagan rozuměl Sovětskému svazu a Rusku. Věděl, že svobodné země se musí s odvahou spojit vždy, když je tyranie na tahu,“ prohlásila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Markarová s odkazem na republikánského prezidenta USA z let 1981-1989.

Saúdská Arábie pohrozila zemím G7, že se zbaví všech evropských cenných papírů, pokud zabaví ruská aktiva v hodnotě 300 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Podle odhadů publikace nemá Saúdská Arábie mnoho evropských dluhopisů, ale představitelé EU se obávají, že ostatní země budou následovat jejího příkladu.

Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny 90. let. Letos stejně jako v roce 2023 klesly sympatie ve vztahu k Ukrajině. „Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 procent respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 procent a letos v červnu 29 procent. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze,“ uvedli autoři průzkumu.

Terčem náletu ukrajinských dronů se stala i Volgogradská oblast, kde trosky sestřelených dronů způsobily požár v rozvodně ve městě Frolovo a také ve skladě pohonných hmot ve městě Kalač na Donu, napsal na svém webu list Kommersant.

V prvním případě se plameny už podařilo uhasit, ve druhém hasiči s ohněm ráno ještě bojovali. Na sklad pohonných hmot podle zpravodajského kanálu Mash zaútočilo přinejmenším pět dronů, podle kanálu Shot zaznělo nejméně deset výbuchů.

Rostovská oblast na jihozápadě Ruska během noci čelila mohutnému útoku ukrajinských dronů, protivzdušná obrana z nich desítky zničila. Drony nicméně zapálily dva transformátory v rozvodně elektrické sítě, na místě zasahují hasiči, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev na sociální síti.

„Síly protivzdušné obrany pokračují v odrážení útoku bezpilotních letounů. Informace se upřesňují,“ napsal gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou, která se již déle než dva roky brání ruské agresi.

Hoří rozvodna ve vsi Generalskoje. Místní obyvatelé před tím slyšeli zvuk dronu a následoval výbuch, uvedl zpravodajský kanál Ostorožno, novosti. „Všechno hoří. Právě to trefili,“ uvedl očitý svědek.

Několik zničených dronů hlásí i gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, podle kterého si nálet nevyžádal oběti, ani nezpůsobil škody. Nicméně varoval, že nebezpečí trvá.

Americký prezident Joe Biden dnes podle tiskových agentur kritizoval pondělní ruský útok na Ukrajinu s desítkami mrtvých a raněných jako „krutou připomínku brutality Ruska“ a přislíbil „nová opatření“ k posílení ukrajinské protivzdušné obranym. Tato opatření lze očekávat z nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance, který Biden hostí ve Washingtonu.

„Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery,“ řekl americký prezident podle agentury AFP. .

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní útok, který mimo jiné zasáhl v Kyjevě největší dětskou nemocnici v zemi, si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.

„Pouhé znepokojení nezastaví teror. Soucit není zbraň. Je nutné sestřelovat ruské rakety. Je nutné ničit ruské vojenské letectvo tam, kde má základny. Jsou nezbytné silné kroky, které nezanechají žádný deficit bezpečnosti,“ vyzval v předvečer summitu NATO šéf ukrajinského státu, který opakovaně vybízí západní spojence, aby posílili protivzdušnou obranu napadené země a také aby Ukrajině dodali zbraně s dlouhým doletem. Ukrajina se již déle než dva roky brání ruské agresi.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Jeden místní obyvatel byl zabit a další dva raněni při útoku ukrajinských sil na ruské město Belgorod, uvedl na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Region sousedí s Ukrajinou. Z okolí Belgorodu bývá podle ukrajinských médií ostřelován Charkov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní ruský útok na Ukrajinu si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.

„Nad Belgorodem naše protivzdušná obrana sestřelila několik vzdušných cílů na příletech k městu. K velkému žalu utrpěným zraněním podlehl jeden člověk,“ napsal Gladkov a dodal, že podle předběžných údajů dva civilisté utrpěli zranění.

Gladkov o několik hodin dříve napsal, že tři mrtvé si vyžádalo ukrajinské ostřelování pohraniční vsi Nikolskoje.

Kyjev se zdržuje oficiálních vyjádření k útokům na ruském území. Moskva od počátku války tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní cíle, avšak OSN mezitím ověřila a potvrdila, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišly o život tisíce civilistů, včetně stovek dětí.

Záběr z uklízení trosek po ruském útoku v Kyjevě.

Podle předběžných údajů ukrajinských vzdušných sil vypálilo Rusko 8. července na Ukrajinu 38 raket různých typů. Náklady na útok činí podle výpočtů časopisu Forbes přibližně 232 milionů dolarů. Sestřeleny měly být rakety v hodnotě více než 181 milionů dolarů.

K situaci v zasažené kyjevské nemocnici Ochmatdyt Zelenskyj uvedl, že v sutinách jsou uvězněni lidé a že přesný počet zraněných a mrtvých stále není znám. „Nyní všichni pomáhají s odklízením trosek: lékaři, obyčejní lidé,“ dodal s tím, že Rusko „nemůže nevědět“, kam míří jeho rakety.

Nejméně 21 mrtvých a 96 zraněných dnes hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. V Kryvém Rihu útok zabil 11 lidí a na 47 jich zranil, uvedly podle Reuters ukrajinské úřady. Podle starosty tohoto města v Dněpropetrovské oblasti Oleksandra Vilkula město utrpělo několik zásahů, včetně administrativní budovy a průmyslového podniku. Tři lidé zahynuli ve východukrajinském Pokrovsku. Jednoho mrtvého a šest zraněných hlásí také úřady v Dnipru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) napsal, že krutost ruského teroristického státu nezná mezí. „Na dětskou nemocnici může zaútočit jen nelidská zrůda a přesně takové povahy jsou ruští generálové a diktátor Putin, jejichž rozkazy ruská invazní vojska bezmyšlenkovitě plní,“ uvedl. Klíč k míru podle něj drží Rusko. „Když přestane útočit a stáhne svá invazní vojska, válka skončí. Když se Ukrajina přestane bránit, Rusko ji pohltí a zničí,“ vysvětlil.

Počet mrtvých po ruském útoku na Ukrajinu stoupl na 36. Zraněných je okolo 150, napsala agentura Reuters s odkazem na bilance ukrajinských úřadů.

Hnutí ANO vstoupilo do frakce Patriotů pro Evropu, aby plnilo svůj program, řekl jeho předseda Andrej Babiš. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že hnutí hledalo partnery, se kterými má stejný názor na unijní problematiku. Názor ANO na konflikt na Ukrajině včetně kritiky ruské agrese se nemění, doplnil. Odsoudil dnešní vzdušný útok na Ukrajinu, který mířil mimo jiné na dětskou nemocnici.

Obrazem: Další záběry z dětské nemocnice v Kyjevě zasažené ruskou raketou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval takzvanou „mírovou misi“ maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy a prohlásil, že úspěšného smíru mezi Ruskem a Ukrajinou lze dosáhnout pouze tvorbou „seriózních a silných spojenectví“.

Ruský raketový útok na dětskou nemocnici v Kyjevě podle premiéra Petra Fialy (ODS) znovu ukazuje brutalitu agresivní války, kterou na Ukrajině vede Rusko. „Vladimir Putin nechce mír, chce za každou cenu dosáhnout svých agresivních mocenských cílů – bez ohledu na civilní oběti a utrpení nevinných lidí,“ napsal na síti X.

Ruský útok na Kryvij Rih zabil 10 lidí a 47 jich zranil, informoval Oleksandr Vilkul, náčelník vojenské správy města.

Obrazem: Následky dnešního masivního raketového útoku na Ukrajinu

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly dohromady 31 mrtvých a 125 zraněných. O zvýšení bilance odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters. Rusko uvedlo, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko z nemilosrdných útoků na ukrajinské civilisty po dnešních masivních úderech, které mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě. Dnešní ruské raketové útoky jsou válečným zločinem, který musí odsoudit celý svět, prohlásil podle agentury Reuters italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Také Litva ostře odsoudila Moskvu a vyzvala k větší podpoře Ukrajiny.

„Ukrajina nyní potřebuje protivzdušnou obranu. Všichni odpovědní za ruské válečné zločiny musí být pohnáni k odpovědnosti,“ uvedl Borrell na sociální síti X. „Zasáhly mě záběry úderů v Kyjevě ... Jde o válečné zločiny, které musí odsoudit celé mezinárodní společenství,“ napsal Tajani na síti X. „(Italská) vláda bude i nadále bránit suverenitu Ukrajiny a jejího lidu,“ dodal.

Při ruském útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě zahynuli nejméně dva dospělí a 16 lidí, včetně sedmi dětí, bylo zraněno.

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly celkem 28 mrtvých a 112 zraněných. O zvýšení bilance dnes odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle něj pokračují práce na odklízení trosek.

Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters.

Dnešní ruské útoky si podle ukrajinského ministerstva vnitra vyžádaly 28 mrtvých a více než sto zraněných. Poškozeno bylo přes 50 civilních budov.

Maďarská vláda bude usilovat o příspěvek na obranu od bank, energetických firem a nadnárodních společností. Každá nadnárodní společnost, která v současných válečných podmínkách dosáhne dodatečného zisku, musí zaplatit příspěvek do státního fondu na obranu, uvedl dnes šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 Maďarsko stále odmítá posílat Kyjevu zbraně a udržuje úzké hospodářské vztahy s Moskvou. Orbán se minulý pátek setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes se sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Návštěvu označil za ukrajinskou mírovou misi, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinské protivzdušné obraně se dnes podařilo sestřelit 30 z 38 raket mířících na ukrajinské území, uvedl velitel letectva Oleščuk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk podepsali obrannou dohodu mezi Ukrajinou a Polskem. Po pořízení společné fotografie požádal ukrajinský prezident o minutu ticha na památku obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské území. Ukrajina má podle Tuska polskou podporu ohledně vstupu do NATO.

Počet obětí dnešních ruských útoků na Kyjev vzrostl na 15, uvedla generální prokuratura. Nejméně 37 osob bylo zraněno.

Vyšetřovatelé Bezpečnostní služby Ukrajiny dospěli k závěru, že Rusové zasáhli dětskou nemocnici Ochmadyt v Kyjevě raketou Kh-101.

Útok na dětskou nemocnici v Kyjevě je podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) další válečný zločin, jehož se Rusko dopustilo. „‚Mírová mise‘ Viktora Orbána nepřinesla mír, jen další mrtvé a brutalita ruských zločinů ještě zesílila. Poučení: s Putinem se nedá dohodnout, on musí být silou zastaven. Proto pevně stojíme za Ukrajinou,“ napsala na síti X.

Při posledním ze série ruských útoků na Ukrajinu byla poškozena porodnice Isida v Dnipru. Státní služba pro mimořádné události uvedla, že po zasažení nemocnice troskami zemřeli nejméně čtyři lidé a tři byli zraněni. Prohlášení neupřesnilo, zda oběti byli pacienti nebo zaměstnanci nemocnice.

Ruské ministerstvo obrany k dnešnímu útoku uvedlo, že cílil na vojenský průmysl a na základny ukrajinského letectva. Prohlášení ukrajinských představitelů o tom, že se Moskva zaměřuje na civilní cíle, jsou podle něj „naprosto nepravdivá“. Škody v Kyjevě způsobil „pád rakety ukrajinské protivzdušné obrany“, dodalo ministerstvo s tím, že jde o „provokace“ Kyjeva, které mají v předvečer summitu NATO zajistit Ukrajině peníze ze Západu.