Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Osmdesát jedna poslanců z 20 zemí vyzvalo Rakousko, aby zabránilo ruské delegaci v účasti na zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. Přítomnost ruských delegátů by podle nich mohla v době výročí ruské invaze být vnímána jako provokace, uvedl deník Die Presse

Autoři výzvy uvádějí, že rakouská vláda by ruským představitelům, na které se vztahují mezinárodní sankce, neměla udělit víza potřebná pro vstup do země.

„Očekáváme, že budou přijata rozhodnutí, která jejich účasti zabrání,“ stojí v dopise adresovaném mimo jiné spolkovému kancléři Karlu Nehammerovi, ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi či předsedkyni Parlamentního shromáždění OBSE Margaretě Cederfeltové. Účast ruských poslanců přesně rok po začátku „zločinné invaze“ na Ukrajinu by mohla být považována za „provokaci“, argumentují autoři.

Podle deníku Die Presse dopis podepsali delegáti OBSE z Polska, Litvy, Belgie, Česka, Dánska, Estonska, Francie, Gruzie, Islandu, Lotyšska, Německa, Nizozemska, Norska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Švédska, Británie a Ukrajiny.

Státy Evropské unie formálně schválily uvolnění v pořadí sedmé platby 500 milionů eur (11,9 miliardy korun) za zbraně pro Ukrajinu, na které se dohodli minulé pondělí unijní ministři zahraničí. Dalších 45 milionů eur poskytne EU na výcvik ukrajinských vojáků. Oznámila to dnes Rada EU.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela do Kyjeva. Setkala se zde s Volodymyrem Zelenským.

Polský prezident Andrzej Duda dnes prohlásil, že je připraven postavit železnou oponu až do mraků, pokud za východní hranicí bude agresivní stát prahnoucí zabíjet a zotročovat své sousedy. Učinil tak v narážce Rusko, které téměř před rokem napadlo Ukrajinu, informovala agentura PAP. Duda se v Rize se svým lotyšským protějškem Egilsem Levitsem zúčastnil debaty s experty věnované bezpečnostním otázkám.

„Jsem připraven na to, že železná opona bude znovu spuštěna, pokud budeme mít za východní hranicí co do činění s agresivním státem, který chce zabíjet své sousedy, zabrat jejich území a odebrat jim svobodu. To já jsem připraven postavit železnou oponu až do mraků, jen abychom si je udrželi daleko od nás,“ prohlásil Duda. Učinil tak podle agentury PAP v reakci na výzvy, aby nepřipustil spuštění nové železné opony, která za takzvané studené války rozdělovala západ a východ Evropy.

V Bělorusku po dvou týdnech skončilo společné cvičení ruského a běloruského letectva. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo běloruské ministerstvo obrany.

Minsk už při zahájení manévrů v polovině ledna upozorňoval, že cvičení má „výlučně obranný charakter“. Stejné prohlášení vydalo ministerstvo obrany i dnes s tím, že se vojákům podařilo splnit širokou škálu úkolů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku, které téměř před rokem napadlo jeho zemi. O novém balíku sankcí dnes jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Sankční tažení EU proti Rusku „mírně zpomalilo“ a mělo by znovu zrychlit, uvedl Zelenskyj na společné tiskové konferenci. EU podle šéfky EK počítá s přijetím sankcí proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

„S našimi partnery v G7 (skupině vyspělých ekonomik) jsme zavedli dodatečný cenový strop na ruské ropné výrobky a k 24. únoru - přesně rok od začátku invaze - chystáme desátý balík sankcí,“ uvedla von der Leyenová.

Evropská unie vycvičí dalších 15.000 ukrajinských vojáků - celkem tedy 30.000 - a poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů Kč), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla očistit území zamořené minami, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dnešním jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Borrell je spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a s 15 eurokomisaři v ukrajinské metropoli, kde se v pátek uskuteční summit EU-Ukrajina.

„Odminování je důležitá složka naší obrody, která umožní vrátit normální život do míst osvobozených od ruských teroristů,“ uvedl Šmyhal podle komuniké.

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 dnes soud znovu uložil Alojzi Polákovi 20 let vězení. Podle zatím nepravomocného verdiktu se dopustil teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muže, který je stíhán jako uprchlý, obžaloba viní ze zabití minimálně čtyř příslušníků ukrajinských vládních jednotek, podle rozsudku ale nebylo prokázáno, že by Polák někoho usmrtil.

Rusko dokáže uspět na Ukrajině i bez pomoci dalších postsovětských republik, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v dnešním televizním rozhovoru, ve kterém opět ostře kritizoval Západ za podporu Kyjeva. Naopak ocenil gruzínskou vládu, která se podle něj řídí národními zájmy bez ohledu na údajné výzvy Západu, aby otevřela „druhou frontu“ proti Rusku. Tbilisi, ačkoliv má s Moskvou spor o gruzínské území, se nepřipojilo k západním sankcím proti Rusku.

„Nechci, aby si někdo myslel, že chci tuto vládu zkompromitovat pozitivními slovy o tom, co dělá, ale prostě budu citovat (gruzínského) premiéra a jeho ministry, kteří v reakci na bezprecedentní nátlak s požadavkem připojit se k sankcím a otevřít druhou frontu... říkají, že se řídí národními zájmy, pokud jde o obchod s Ruskem, turistiku a energetické suroviny,“ uvedl Lavrov.

Válka na Ukrajině a s ní spojené protiruské sankce s největší pravděpodobností poškozují postavení Ruska jako spolehlivého vývozce zbraní. Ve své pravidelné svodce to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany.

Rusko dá „téměř určitě přednost nasazení nově vyrobených zbraní vlastní armádou na Ukrajině před dodávkami vývozním partnerům“, uvádí Londýn. „Nedostatek součástek pravděpodobně ovlivňuje výrobu vybavení určeného na vývoz, jako jsou obrněná vozidla, bitevní vrtulníky a systémy protivzdušné obrany,“ dodalo ministerstvo s tím, že pro Moskvu bude v následujících třech až pěti letech zřejmě složité nadále poskytovat podpůrné služby pro své vývozní kontrakty, jako je přísun nových náhradních dílů či jejich údržba.

O ruských přípravách na novou ofenzivu v posledních týdnech stále častěji hovoří ukrajinští představitelé i západní pozorovatelé. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) je to nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje bojů na Ukrajině.

Analytici uvedli, že Putin také patrně připravuje podmínky pro přeshraniční výpady na severovýchodní Ukrajinu, odkud se musely loni na podzim ruské jednotky pod tlakem ukrajinské armády stáhnout. Cílem těchto akcí by bylo odvést ukrajinské vojáky od kritických míst na frontě. Ruská invaze z Běloruska, které loni v únoru posloužilo jednotkám Moskvy k útoku na severní Ukrajinu, je ale podle ISW nepravděpodobná.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s dalšími členy komise dnes přicestovala do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. „Je dobré znovu se vrátit do Kyjeva, od začátku ruské invaze je to pro mne počtvrté. Tentokrát jsem dorazila se svým týmem eurokomisařů,“ napsala von der Leyenová na twitteru.

„Jsme tu společně, abychom ukázali, že Evropská unie stojí po boku Ukrajiny stejně pevně jako vždy. A (máme v úmyslu) dále prohlubovat naši podporu a naši spolupráci,“ dodala k snímku z přivítání na nádraží.

Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu.

„Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ řekl Pavel v rozhovoru zveřejněném ve středu. Zároveň upozornil, že dodávky letadel jsou z pohledu logistiky náročným podnikem, který zabere alespoň půl roku příprav.

„Musíme podporovat Ukrajinu, protože je to v našem bytostném zájmu. Když zastavíme vojenskou pomoc, Rusko by zřejmě zvítězilo a byla by to také naše porážka,“ dodal Pavel.

Podívejte se na nejnovější snímky z Kramatorska, kde dnes došlo k útoku. 

Nejméně sedm lidí zemřelo v noci na dnešek při požáru ubytovacího zařízení pro stavební dělníky ve městě Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranáře. Osud pěti dělníků je neznámý.

Nejméně sedm lidí zemřelo v noci na dnešek při požáru ubytovacího zařízení pro stavební dělníky v Sevastopolu na Krymu, uvádějí ruské agentury.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu. Varoval, že by mohla začít již 24. února. Podle Reznikova shromáždila Moskva tisíce vojáků a „mohla by něco zkusit“ u příležitosti prvního výroční invaze na Ukrajinu, napsal server britské BBC. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února.

Fotografie z místa neštěstí sdílel na twitteru také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Kramatorsk. Ruští teroristé zasáhli město balistickou raketou, což vedlo k obětem z řad civilistům. Několik lidí je nadále pod troskami. Z žádného jiného důvodu, než je teror. Jediná cesta jak zastavit ruský terorismus je porazit ho. Tanky. Stíhačkami. Raketami dlouhého doletu,“ napsal.

Při raketovém útoku na rezidenční budovu v Kramatorsku na východě Ukrajiny v noci zemřeli nejméně dva lidé, dalších sedm jich utrpělo zranění. Uvedl to na telegramu gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Jak dodal, je pravděpodobné, že pod troskami budovy zůstávají uvězněny další oběti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes pokračuje naše zpravodajství o válce na Ukrajině.

Vážení čtenáři, pro dnešek zpravodajství z války na Ukrajině končíme. Opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno.

Určité regiony Ukrajiny se nadále potýkají s problémy s dodávkami elektřiny. 

Nově zvolený český prezident Petr Pavel ocenil pomoc, kterou Polsko a Česko poskytují Ukrajině. Pavel to řekl v prvním rozhovoru, který po svém zvolení poskytl polské agentuře PAP a Polskému rozhlasu.

Jak Petr Pavel uvedl, je pyšný na to, že Polsko i Česko byly mezi prvními zeměmi, které se již od úplného začátku rozhodly „v rámci svých možností“ vojensky pomoci Ukrajině a v pomoci pokračují. Dodal, že jestli dojde k dohodě s možnými dodavateli, včetně Polska a Německa, bude možné na Ukrajinu dodat další vojenské vybavení. Upozornil nicméně rovněž na hrozící riziko toho, že by „další dodávky z našich zásob mohly ohrozit obranné schopnosti členských států NATO“.

Ruská policie zabavila z petrohradské kanceláře strany Jabloko protiválečné malby sedmasedmdesátileté umělkyně Jeleny Osipovové. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo list Kommersant s odvoláním na toto opoziční politické uskupení. Bezpečnostní složky uzavřely výstavu den po jejím otevření, poznamenalo Rádio Svoboda na svém webu.

Británie se zatím definitivně nerozhodla, jestli Ukrajině pošle bojové letouny, řekl ministr obrany Ben Wallace. Dodal, že „v tuto chvíli“ to ale nepovažuje za „správný postup“, informovala agentura Reuters.

Budoucí dohoda o ukončení války na Ukrajině by měla zahrnovat také stažení ruských vojsk z gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie, řekla v rozhovoru s agenturou Bloomberg gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Rusko už podle ní válku na Ukrajině prakticky prohrálo.

Rakousko je sice vojensky neutrální, ale nikoli hodnotově neutrální, zdůraznil rakouský prezident Alexander Van Der Bellen na společné tiskové konferenci s ukrajinským protějškem po návštěvě Ukrajiny. Volodymyr Zelenskyj řekl, že nelze být neutrální, když lidé přicházejí o život, a vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku.

Zelenskyj vyzdvihl humanitární pomoc Rakouska, ale zdůraznil, že jeho země by potřebovala například i zařízení na obranu proti dronům. Kromě toho by podle něj Rakousko mohlo pomáhat při odminovávání. Na Ukrajině stále umírají lidé kvůli explozím min nastražených Rusy, řekl.

Rozsáhlou sociální síť Russosphère (Ruská sféra), která v Africe propaguje prokremelské a protizápadní postoje, řídí 65letý belgický politik Luc Michel, který sám sebe označuje za stalinistu. Příspěvky, které se po síti s 80 000 sledujícími šíří, typicky obviňují Francii z moderního kolonialismu, velebí ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinskou armádu označují za nacisty a stalinisty, čímž věrně opakují ruský narativ, napsal dnes stanice BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil ministerstvu obrany, aby učinilo přítrž ukrajinskému ostřelování ruských regionů hraničících s Ukrajinou. Vyplývá z přepisu jeho projevu na poradě o obnově domů a zničené infrastruktury v příhraničních oblastech. O ostřelování pravidelně informují představitelé západoruské Belgorodské, Brjanské nebo Kurské oblasti. Rusko útoky připisuje ukrajinským silám, ty se k nim ale oficiálně nehlásí a označují je za působení karmy v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.

Záběry z tréninku ukrajinských vojáků ve Velké Británii.

Spojené státy uvalily sankce na 22 jednotlivců a firem po celém světě za to, že pomáhají Rusku obcházet dříve uvalená protiruská opatření a pomáhají tak jeho zbrojnímu průmyslu. Na svém webu to dnes uvedlo americké ministerstvo financí s tím, že v průběhu posledního roku sankcionovalo přes 100 subjektů, které pomáhaly Rusku obcházet mezinárodní sankce.

Lotyšsko zváží stejně jako Ukrajina bojkot olympijských her 2024 v Paříži, pokud na ně budou připuštěni ruští a běloruští sportovci. Uvedl to předseda Lotyšského olympijského výboru Žoržs Tikmers.

„Pokud by se olympijské hry konaly nyní a ruští a běloruští sportovci se jich směli účastnit, lotyšský tým by nejel,“ citovala agentura AP Tikmersovo prohlášení. „Dokud bude pokračovat válka na Ukrajině, účast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách je nepřípustná pod jakoukoliv vlajkou,“ dodal.

Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Evropská unie chce letos vycvičit dalších 15.000 ukrajinských vojáků a zdvojnásobit tím objem výcvikové mise probíhající v několika členských zemích. Novinářům to dnes řekl dobře informovaný unijní činitel, podle něhož se plán chystá oficiálně zveřejnit šéf diplomacie EU Josep Borrell během pátečního summitu v Kyjevě. EU na trénink členů ukrajinské armády vydá ze svého obranného fondu dalších 45 milionů eur (asi miliardu korun).

Polský prezident Andrzej Duda dnes vyjádřil podporu zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny spáchané Rusy na Ukrajině. Na návštěvě v Lotyšsku, kde se setkal se svým protějškem Egilsem Levitsem, také hovořil o posílení polské armády a další vojenské podpoře Ukrajiny.

Duda podle agentury PAP připomněl, že existující Mezinárodní trestní soud (ICC) nemůže soudit zločin válečné agrese, a je proto potřeba zřízení zvláštního tribunálu. Po zřízení takové instituce již dříve volali europoslanci či zástupci evropských zemí včetně Česka.

„Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterých chceme v současné době dosáhnout,“ řekl Duda, podle kterého na tom Varšava a Riga úzce spolupracují.

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, by se měl dál vyplácet i ve druhém čtvrtletí. Pravidla pro získání podpory a její výše by se upravovat neměly. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dávku na pokrytí nákladů na ubytování běženců má stát zatím poskytovat do konce března. Nařízení s prodloužením projedná vláda. Podle podkladů k předchozímu nařízení mohou výdaje na čtvrt roku činit kolem půl miliardy korun.

„Solidární příspěvek bude do konce června v zásadě stejný, podmínky se prolongují,“ uvedl Jurečka.

Západ musí Ukrajině co nejrychleji poskytnout zbraně, které potřebuje. „Ať už jsou to tanky nebo dlouhé dělostřelectvo, dejte jim, co potřebují,“ řekl bývalý britský premiér Boris Johnson a dodal, že Ukrajina potřebuje „vykopnout Putina z celého území“.

Kritici tvrdí, že neochota spojenců dodat Ukrajině F-16 a ATACMS zabrání Kyjevu v zahájení velké ofenzívy. Nedostatek pokročilých letadel a raket na Ukrajině také pravděpodobně prodlouží ruskou útočnou válku a bude mít za následek tisíce mrtvých. Napsal o tom The Kyiv Independent. 

Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.

Městská divadla pražská (MDP) připravují na dobu od 24. února do 24. března Měsíc Ukrajiny. Při něm v divadle Komedie vystoupí šestičlenná ženská hudebně divadelní skupina Dakh Daughters s kabaretem reagujícím na současné dění nazvaným Danse Macabre. Pracovala na něm od března 2022, kdy společně se zakladatelem skupiny Vladem Trojtským museli utéct z Ukrajiny a uchýlit se do azylu ve Francii. Kabaretem Danse Macabre chtějí vydat svědectví o prožitých událostech a podpořit svou vlast v boji proti ruské agresi. ČTK o tom informovala tisková mluvčí MDP Zuzana Maléřová.

„Podpora Ukrajiny a ukrajinských umělců má v Městských divadlech pražských mnoho rozmanitých podob. Jednou z nich jsou hostující představení ukrajinských divadel. Vloni jsme přivítali kyjevské divadlo Left Bank s představením Bad Roads a letos na jaře přijíždějí jedinečné Dakh Daughters. Otevíráme dveře ukrajinské kultuře a nabízíme jí na našich scénách dočasný domov,“ uvedl ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl.

Japonsko poskytne 170 milionů dolarů na nouzové rekonstrukční práce na Ukrajině. „Nepochybnou prioritou v této fázi rekonstrukce je obnova kritické infrastruktury nezbytné pro zajištění základních potřeb občanů,“ komentoval závazek pomoci ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Informoval o tom The Kyiv Independent. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v dnes zveřejněném rozhovoru s americkou televizí CNN uvedl, že by byl ochoten zvážit roli prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud by o to byl požádán oběma válčící stranami a Spojenými státy. Dodal, že se do takové role netlačí, protože si uvědomuje, že musí nastat správný čas a okolnosti. Na otázku, zda by zvážil poskytnutí vojenské podpory Ukrajině, premiér odpověděl, že se touto otázkou zabývá.

„Izrael také, upřímně řečeno, jedná způsoby, které zde nebudu vyjmenovávat, proti íránské výrobě zbraní, jež jsou používány proti Ukrajině,“ uvedl izraelský premiér. V této souvislosti podotkl, že se Izrael snaží zmařit íránský jaderný program, „ale také podniká kroky proti íránskému vývoji určitých zbraní“, které islámská republika exportuje.

Rakety delšího doletu, které podle agentury Reuters dodají Ukrajině Spojené státy v připravovaném balíku pomoci, zvýší napětí mezi Kyjevem a Moskvou, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Míní však, že průběh konfliktu to nijak neovlivní.

„Je přímá cesta ke zvýšení napětí. Vyžádá si to od nás víc úsilí. Ale znovu: chod událostí to nezmění. Speciální vojenská operace bude pokračovat,“ řekl Peskov podle agentury TASS. Za speciální vojenskou operaci Moskva oficiálně označuje svůj loňský vpád na Ukrajinu.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes podnikla domovní prohlídky u bývalého ministra vnitra Arsena Avakova a u miliardáře Ihora Kolomojského. Prohlídka u oligarchy se podle agentury Unian a serveru RBK-Ukrajina týkala podezření ohledně machinací s ropnými výrobky v řádu desítek miliard hřiven, jakož i neplacení cla. Avakov listu Ukrajinska pravda řekl, že se vyšetřovatelé zajímali o kontrakty se společností Airbus kvůli zřícení vrtulníku v Brovarech, při kterém zahynul i Avakovův nástupce v čele ministerstva.

„Prohlídka kvůli havárii vrtulníku skončila. Prohlíželi si šest let staré kontrakty s Airbusem. Přirozeně nic (podezřelého nenašli). Kontrakty přece schvalovala vláda a parlament. Počínali si korektně, i když nesmyslně,“ sdělil Avakov, podle kterého šlo nejspíše o formální prověřování jedné z hypotéz příčin leteckého neštěstí.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dnes přijel na návštěvu Kyjeva, aby Ukrajině vyjádřil podporu. Jednat bude se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. O své cestě rakouská hlava státu informovala na twitteru.

„Na cestě na Ukrajinu, do Kyjeva. Tato cesta je gestem pro mír, znamením solidarity s Ukrajinci a Ukrajinkami,“ napsal devětasedmdesátiletý politik na sociální síti dnes ráno. Ve videu, které také zveřejnil, uvedl, že Rakousko je sice vojensky neutrální, ale jeho postoj rozhodně ne. „Ukrajinky a Ukrajinci bojují za svou zemi a za budoucnost pro své děti. A my jim v tom pomáháme,“ nechal se slyšet.

Moskevský soud odsoudil k osmi letům odnětí svobody známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské úřady tyto informace označily za lživé. Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud v ruské Amurské oblasti na Dálném východě odsoudil ke třem letům odnětí svobody muže za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdáním soudem. Informoval o tom dnes server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Vladislav Nikitěnko po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na prezidenta Vladimira Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

Česká národní banka darovala dvě pancéřovaná nákladní auta, která po úpravě poslouží k evakuaci těžce zraněných ukrajinských vojáků z první linie.

Španělsko dodá Ukrajině čtyři až šest tanků Leopard německé výroby. Současně také vycvičí až deset posádek a techniky, píše dnes deník El País. Tanky vezme ze svých armádních zásob. Klíčová je podle deníku rychlost dodávek, protože Kyjev plánuje nasadit první tankové jednotky s leopardy na bojiště už na jaře.

Prezident Joe Biden se možná setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským a Andrzejem Dudou v Polsku, uvedla polská média. Setkání se může konat ve Varšavě nebo v Řešově.

Petr Pavel v rozhovoru znovu podpořil dodávky zbraní Ukrajině. „Nemáme alternativu,“ uvedl nově zvolený prezident, podle kterého by bez poskytnutí západních zbraní Ukrajina pravděpodobně prohrála. „Pokud oni prohraji, prohrajeme i my,“ dodal Pavel, podle kterého není tabu ani předání stíhaček. Obává se ale, že by dodávka bojových letounů mohla být příliš pomalá.

„Jsem hrdý na to, že má země byla mezi prvními, které dodaly Ukrajině významnou vojenskou pomoc,“ řekl Pavel.

Nově zvolený prezident uvedl, že mír zcela záleží na Rusku a že by podpořil i sebemenší náznaky vůle jednat o zastavení konfliktu. „Z ruské strany žádné takové náznaky nejsou,“ dodal Pavel.

Ruské útoky v Doněcké oblasti zabily za poslední den čtyři civilisty a šest dalších zranily, informoval 31. ledna gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.

Ukrajina si zaslouží stát se po konci války s Ruskem členem NATO. V rozhovoru se stanicí BBC to řekl nově zvolený český prezident Petr Pavel. Ukrajinská armáda bude podle něj po válce nejzkušenější v Evropě. Pavel v rozhovoru zopakoval svou podporu zbrojním dodávkám Kyjevu a jako tabu nevnímá ani poskytnutí bojových letounů.

„Ukrajina si zaslouží být součástí společenství demokratických zemí,“ řekl Pavel v prvním rozhovoru pro zahraniční tisk. Na otázku redaktora BBC, zda by měla Ukrajina vstoupit do Severoatlantické aliance, řekl, že by si to Kyjev opravdu zasloužil. Stát by se tak ale mělo až po konci konfliktu. Po válce podle Pavla bude Ukrajina „morálně i prakticky připravena“ vstoupit do NATO a její armáda bude mít pravděpodobně největší bojové zkušenosti v Evropě.

Americká obranná korporace General Atomics nabídla Ukrajině, že koupí dva drony za pouhý 1 dolar

I přes velké ztráty Rusové nepřestávají útočit na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinské velení odhadlo ruské ztráty za 24 hodin na 920 vojáků.

Od vypuknutí války před více než 11 měsíci Rusko přišlo o 128.420 vojáků a tisíce tanků a dalších zbraní, tvrdí Kyjev. Podobná vyjádření stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„Nepřítel neustává v útočných operacích ve směru na Lyman a Bachmut. Má velké ztráty. Vede neúspěšné útoky ve směru na Avdijivku a Novopavlivku,“ uvádí ukrajinský generální štáb.

SW: Ruské síly si udržují pozice na frontové linii Bakhmut. Příchod ruských sil do Bachmutu ve východní Doněcké oblasti na Ukrajině umožnil Rusku udržet si pozice poblíž města a vyvážit vyvrcholení ofenzivy Wagnerovy skupiny v oblasti.

Ruské síly zaútočily na 5 obcí v Sumské oblasti. Ruské síly zaútočily na obce Šostka, Seredyna-Buda, Krasnopillia, Bilopillia a Yunakivka, informovala vojenská správa oblasti Sumy 31. ledna. Při útoku na Šostku byli zraněni lidé.

Generální štáb: Ukrajina za poslední den odrazila ruské útoky poblíž 8 osad. Ukrajinské raketové a dělostřelecké síly rovněž zasáhly jeden kontrolní bod, 13 dočasných základen ruských jednotek a jeden muniční sklad, informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Kriminalisté v Petrohradu pátrají po dosud neznámých hackerech, kteří na monitorech ve světoznámém muzeu Ermitáž informovali o „událostech v ukrajinském městě Buča, které ruské ministerstvo obrany označilo za falešné“. Informoval o tom petrohradský server Fontanka.

K inkriminovanému průlomu hackerů na monitory v Ermitáži došlo podle serveru o víkendu. Když si toho všimli pracovníci ostrahy, monitory vypnuli. Vyšetřování zatím odhalilo, že hackeři do počítačů muzea pronikli na dálku.

Ruští okupanti v Antratsytu v Luhanské oblasti projeli na červenou a způsobili nehodu.

„Nejtěžší boje jsou ještě před námi,“ uvedl v rozhovoru pro Sky News tajemník ukrajinské Bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Podle něj se nyní Ukrajina připravuje na to, že by během následujících týdnů mohlo dojít k masivní eskalaci vojenských útoků ze strany Ruska.

„Shromažďuje všechno, co je možné, provádí vojenská cvičení a trénink,“ myslí si Danilov. Podle Sky News nevyloučil ani možnost, že se Putin pokusí o další útok ze severu, jihu a východu tak, jak se to stalo 24. února 2022, možná dokonce přímo v den výročí.

„Chápeme, že na stole je všechno. Mohu říci, že v příštích dvou až třech týdnech nevylučujeme žádný scénář,“ dodal Danilov. Domnívá se, že Rusko vrhne do bojů až 160 tisíc mobilizovaných vojáků. Následující 2-3 měsíce budou podle něj klíčové, pokud jde o výsledek války.

Ukrajina bojuje proti korupci. Personální změny mezi vysoce postavenými ukrajinskými úředníky ještě neskončily, uvedl v noci na dnešek ve svém pravidelném projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kteří podle prezidenta Ruskem napadené země nesplňují požadavky, o své pozice přijdou.

Minulý týden Zelenskyj v reakci na zprávy o korupci úředníků po 11 měsících války propustil více než desítku vysoce postavených ukrajinských činitelů. Přislíbil, že bude uplatňovat nulovou toleranci vůči pochybením nebo špatnému řízení.

Spojené státy připravují nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun), který by kromě zbraní a munice mohl poprvé obsahovat i rakety delšího doletu. Agentuře Reuters to dnes řekly dva nejmenované zdroje obeznámené s přípravou vojenské pomoci.

Pentagon zatím Kyjevu dodal 20 salvových raketových systému HIMARS, jejichž software i hardware je upravený tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety delšího doletu než 80 kilometrů. Ukrajinská armáda o systémy s možností delšího doletu nicméně žádá už několik měsíců. Americké systémy HIMARS mohou s nasazením určitých typů raket zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů.

Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes vás budeme podrobně informovat o ruské válce na Ukrajině a dopadech, který má pro nás i pro celý svět.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při nadcházející návštěvě Číny hodlá mimo jiné hovořit o válce na Ukrajině, o klimatické změně i o armádách obou zemí. Novinářům to dnes řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Blinken Čínu navštíví 5. a 6. února.

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2022 vyhrál snímek volného fotografa Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Buči. Je ze série fotografií, která dokumentuje válečné události v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Mezinárodní porota vítězný snímek vybrala z více než 6000 prací, které do 28. ročníku soutěže přihlásilo 234 autorů z Česka a Slovenska. Lidé si budou moci nejlepší snímky z fotožurnalistické soutěže prohlédnout od středy do konce července v Národním muzeu, kde dnes pořadatelé vyhlásili výsledky.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis dnes vyzval evropské země, aby po vzoru pobaltských států vypověděly ruské velvyslance. Landsbergis tak učinil na konferenci v Rize, kde dnes jednali šéfové diplomacie pobaltských zemí a Polska. Informoval o tom server BBC News ve svém ruskojazyčném vydání.

„Ponechávat si ruského velvyslance v jakémkoli evropském hlavním městě má jen malý smysl. Ve většině případů už nejde o institut diplomacie, ale propagandy, který zakrývá válečné zločiny a obecně šíří propagandu genocidy,“ prohlásil Landsbergis.

Spojené státy uvalí obchodní sankce na sedm íránských společností vyrábějící drony, které Rusko použilo k útokům proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo americké ministerstvo obchodu.

Na Ukrajině se objevila nová graffiti věnovaná boji proti ruské agresi. Italský streetartový umělec TVBOY navštívil Irpiň, Buču a Kyjev a vytvořil tam sérii nástěnných maleb na památku obětí války.

Bývalý příslušník ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrej Medveděv, který žádá o azyl v Norsku, se omluvil Ukrajincům, kteří žijí v Norsku a kritizují jeho přítomnost v této skandinávské zemi. Informovala o tom dnes agentura AP.

„Pro vás jsem ničema, ale já vás jen žádám, abyste vzali v potaz, že jsem si to uvědomil, i když opožděně, a jsem proti tomu všemu,“ řekl Medveděv v rozhovoru s televizí NRK. „Žádám vás, abyste mě neodsuzovali a každopádně se omlouvám,“ dodal.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzývá Maďarsko, aby přestalo s protiukrajinskou rétorikou, a zabránilo tak nenapravitelným následkům pro vzájemné vztahy. Ministerstvo to uvedlo poté, co si předvolalo maďarského velvyslance v Kyjevě kvůli nedávným výrokům maďarského národně-konzervativního premiéra Viktora Orbána.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí Orbánovy výroky označilo za „znevažující“. „Maďarská strana byla vyzvána, aby zastavila tento negativní trend, a zabránila tak nenapravitelným důsledkům pro vztahy mezi oběma zeměmi,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Orbán před několika dny na setkání s novináři dal podle portálu RBK-Ukrajina najevo, že nevěří ve vítězství Kyjeva ve válce s Ruskem a že se domnívá, že se Ukrajina postupně přemění v „neřiditelnou trosku“. Už nyní se podle něho Rusům podařilo proměnit Ukrajinu v „zemi nikoho“ a je na tom podle Orbána podobně jako Afghánistán.

Řecko kvůli napětí ve vztazích s Tureckem neposkytne Ukrajině žádné tanky Leopard, kterými disponuje jeho armáda. Dnes to během návštěvy Japonska řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

„Tanky Leopard 2 (Ukrajině) nedáme z jednoduchého důvodu - a to proto, že jsou naprosto nutné pro naši obrannou strategii,“ řekl Mitsotakis.

Soud v Krasnodaru na jihu Ruska potrestal 15 dny vězení muže, který mluvil v restauraci se svojí manželkou kriticky o válce. S odvoláním na právního zástupce zadrženého Alexeje Ovčinnikova o tom na jednom ze svých webů dnes informovala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Francie pošle 150 členů své armády do Polska, aby tam každý měsíc vycvičili až 600 ukrajinských vojáků. Paříž také zemi napadené Ruskem poskytne dalších 12 houfnic Caesar. Podle agentury Reuters to dnes oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu po setkání se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem v Paříži.

Ukrajina obdrží 120 až 140 tanků v „první vlně“ dodávek od „tankové koalice“ složené ze 12 západních zemí, uvedl dnes ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba během virtuální tiskové konference.

Kyjev podle něj v zákulisí pracuje na tom, aby získal tanky od ještě většího počtu zemí. „Pokračujeme v práci na rozšiřování tankové koalice i na navýšení již přislíbených příspěvků,“ řekl podle agentury Reuters.

Cvičné střelby ruských vojáků v Doněcké oblasti.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a japonský premiér Fumio Kišida při své schůzce v Tokiu varovali před rostoucí vojenskou spoluprací Ruska a Číny. Slíbili zároveň posílení vztahů mezi NATO a Japonskem.

„Ruská invaze na Ukrajinu a sílící vojenská spolupráce Moskvy a Pekingu vytvořily nejnapjatější bezpečnostní situaci ve světě od druhé světové války,“ uvedli Stoltenberg a Kišida ve společném prohlášení. Šéf NATO do Japonska přicestoval z Jižní Koreje, kterou vyzval k zesílení vojenské podpory Ukrajině.

Stoltenberg a Kišida v komuniké rovněž vyjádřili obavy z ruských jaderných hrozeb, ze společných vojenských cvičení Ruska a Číny v blízkosti Japonska a ze severokorejského vývoje nukleárních zbraní.

V Moskvě dnes odsoudili dvaadvacetiletého Rusa, který se pokusil odjet na Ukrajinu, aby tam bojoval proti Rusku. Bývalý voják francouzské Cizinecké legie Maxim Dmitrijenko si má odpykat čtyři roky za mřížemi, informovala ruská média s odvoláním na vyjádření soudu.

První dva roky má odsouzený strávit ve vězení a druhé dva ve vězeňském táboře s přísným režimem. Hrozilo mu přitom až 15 let odnětí svobody, ale soud přihlédl k tomu, že Dmitrijenko, který je ve vazbě od loňského dubna, přiznal vinu. Vynesený trest je podle serveru Meduza pod dolní hranicí postihu stanoveného zákonem.

Dmitrijenko se v Paříži obrátil na ukrajinské velvyslanectví, aby mu pomohlo se vstupem do ukrajinských ozbrojených sil, ale velvyslanectví jej odmítlo vzhledem k tomu, že má ruské občanství. Později se pokusil dostat na ukrajinské území z Ruska, ale zadrželi jej pracovníci tajné služby FSB, jejíž součástí je i pohraniční stráž. Dmitrijenko byl ve styku s Ukrajinci z pluku Azov, kteří také dříve sloužili v Cizinecké legii, napsala ruská agentura TASS.

V Rusku poprvé soudili případ podpálení vojenské správy podle paragrafu o terorismu. Vladislav Borisenko, obviněný z pokusu o podpálení sídla vojenské správy v Nižněvartovsku na západní Sibiři, byl dnes vojenským soudem Centrálního vojenského okruhu odsouzen k 12 letům ve vězeňském táboře s přísným režimem. „Plocha požáru činila jeden metr čtvereční a nikdo nebyl zraněn,“ popsalo následky květnového žhářství v Nižněvartovsku tehdejší policejní hlášení.

Nedávno byl v Udmurtsku na východě evropské části Ruska odsouzen jiný obviněný z podpálení vojenské správy ke třem letům a dvěma měsícům odnětí svobody. Odsouzen byl tehdy za trestný čin úmyslného zničení a poškození majetku žhářstvím z výtržnických pohnutek. Borisenkův případ však byl překvalifikován na teroristický čin, upozornila ruská agentura TASS.

Stejný vojenský soud nyní posuzuje ještě jeden obdobný případ, který se týká dvou členů rockové skupiny Room 32 z Čeljabinska. I v jejich případě bylo obvinění změněno z úmyslného poškození cizího majetku na terorismus.

„My jako Česko pomáháme hodně. Hlavní otázkou pomoci nyní je naše vytrvalost, naše setrvání. Evropská unie byla schopna přijmout sankční balíky, makroekonomickou pomoc,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský na Slovensku, kde ho vítal protějšek Rastislav Káčer.

Podle šéfa české diplomacie je třeba se připravit na dlouhý konflikt na Ukrajině, protože se nezdá, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl ustupovat ze svých imperiálních a koloniálních snů o rozšiřování ruského území.

„Plodná diskuse o bilaterální i regionální spolupráci, Ukrajině a boji s dezinformacemi,“ chválil si Káčer na Twitteru.

Otázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny, napsala dnes agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy z vyostření téměř rok trvajícího konfliktu.

Spojené státy v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Jednou z nich je formální žádost, kterou by mohl podat ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov při dnešní návštěvě Paříže.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Ruská plynárenská společnost Gazprom snížila v lednu tranzit plynu přes Ukrajinu na dosavadní minimum. Za leden by měl vývoz přes Ukrajinu činit méně než jednu miliardu metrů krychlových.

Tranzit plynu z Ruska do EU prudce klesl loni v květnu, kdy Ukrajina přerušila tranzit přes stanici Sochranovka. Ta je tranzitní cestou do Evropy zhruba pro třetinu celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Opatření Kyjev zdůvodnil aktivitami ruských okupačních sil. List Vedomosti však upozornil, že k lednovému poklesu vývozu přispěla nižší poptávka po ruském plynu v Evropě v souvislosti s neobvykle teplou a větrnou zimou.

Gazprom podle dostupných údajů za prvních 30 dní nového roku vyvezl do EU přes Ukrajinu 951,4 milionu metrů krychlových plynu. Ve druhé polovině loňského roku Gazprom dodával přes Ukrajinu denně 41 až 43 milionů metrů krychlových plynu. Od 5. ledna ale denní objemy začaly prudce klesat a od 19. ledna denní dodávky činily pouze 24,4 milionu metrů krychlových. Trasa přes Ukrajinu je poslední zbývající cestou, kterou ještě proudí zemní plyn z Ruska na západoevropské trhy.

Ústecký kraj daruje sedm sanitek Ukrajině. Sloužit budou v nemocnicích v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Do všech kraj přidá humanitární pomoc ve formě zdravotnického materiálu, elektrocentrál a dalších věcí. 

Představitelé Ústeckého kraje se videokonferencí spojili s oblastní radou Zakarpatské oblasti. „Spolu s Volodymyrem Čubirkem, předsedou Zakarpatské oblastní rady, jsme sestavili soupis nemocnic v Zakarpatí, kde jsou momentálně sanitky nejpotřebnější, a z nich jsme vytipovali sedm opravdu nejvíce potřebných případů, kde se jedná buď o chudší nebo lidnatější oblasti, proto je pro ně sanitka prioritou,“ uvedl krajský radní Tomáš Rieger (ODS). Jednu sanitku kraj vyčlenil do Volyňské oblasti, kde žije početná komunita volyňských Čechů.

Do sanitek kraj přidá humanitární pomoc, o kterou při on-line jednání požádal Čubirko. Ústecký kraj je podle Riegera v úzkém kontaktu s dobročinným fondem ViZa, který pomůže vyřídit veškeré převozní a administrativní náležitosti, stejně jako již v minulosti pomohl Královéhradeckému a Pardubickému kraji.

„Podle TASSu George Soros 'utratil 131 milionů dolarů na to, aby 253 médií vykládalo události tak, jak chce.' Schválně, kdopak to u nás vytáhne jako první?“ tweetuje politický geograf FSV Univerzity Karlovy Michael Romancov.

Ukrajinští obránci podle ukrajinského generálního štábu odrazili v uplynulém dni na východě země ruské jednotky u 13 obcí včetně Bachmutu a Vuhledaru. Ruské jednotky podnikly ofenzivní kroky ve směru na Lyman a Bachmut a podle Kyjeva při tom měly těžké ztráty. Tuto zprávu nelze nezávisle ověřit.

Síly Moskvy v posledních třech dnech pravděpodobně přešly do soustředěného útoku v okolí měst Pavlivka a Vuhledar, píše v pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Města, která leží 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku, se Rusko pokusilo neúspěšně dobýt už loni v listopadu. Jednotkám se podle Londýna patrně podařilo postoupit za říčku Kašlachač, která v posledních měsících vyznačovala frontovou linii.

„Existuje reálná možnost, že Rusko bude v tomto sektoru nadále dosahovat lokálních zisků. Je však nepravděpodobné, že by Rusko mělo v oblasti dostatek neangažovaných jednotek k dosažení operačně významného průlomu,“ píše britská rozvědka.

„Ve Volgogradu dočasně vyměnili cedule na Stalingrad,“ píše kanál Nexta. „2. února sem má přijet Putin.“

Podobně se s odkazem na slavnou historii druhé světové války čas od času Petrohrad přejmenuje opět na Leningrad.

Rusko se na Ukrajině připravuje na novou ofenzivu, uvádí s odkazem na západní, ukrajinské i ruské zdroje americký Institut pro studium války (ISW). Analytici ve zprávě odhadují, že útočnou operaci jednotky Moskvy zahájí v následujících měsících, pravděpodobně ve východoukrajinské Luhanské oblasti.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko chystalo vyjednávat o míru, uvedl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a dodal, že vše svědčí o opaku. Moskva podle něj může mobilizovat až 200.000 dalších vojáků a pokračuje ve zvýšené výrobě zbraní a munice. Další zásoby podle něj získává od Íránu či Severní Koreje.

Ruské síly v přípravě na ofenzivu posilují své pozice na Donbasu, uvedl jeden z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivan Tymočko. Rusko podle něj kvůli domácímu tlaku na vítězství potřebuje útočnou operaci.

Ukrajinci už si skrze vládní program objednali 140 tisíc úsporných LED žárovek, které zemi financiují EU a Francie. Na každé poště jich pět dostanou za pět klasických žárovek. „Podle expertů sníží ve špičce spotřebu proudu o 7-10 %,“ vysvětluje ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fjodorov na Telegramu. 

Gubernátor Zabajkalska Alexandr Osipov včera podepsal dekret, který slibuje speciální odměny vojákům z jeho oblasti: Až tři miliony rublů (935 tisíc Kč) za zajetí německého tanku Leopard 2 v použitelném stavu. Teď se bojí, zda to nepřehnal.

„Mám obavy, aby to dělali rozumně, klidně, bez přehnaného nadšení a chvatu, s rozmyslem,“ varoval ovšem. „Samozřejmě si ale zaslouží povzbuzení za výsledky. Zvláště když naše zabajkalské jednotky bojovaly po celou dobu speciální operace tak skvěle,“ dodal teď podle agentury TASS.

Zájem o využívání vojenského prostoru Boletice na Českokrumlovsku v posledních letech výrazně vzrostl. Důvodem je to, že kvůli covidu-19 jej armáda nemohla využívat, jak by potřebovala. Další faktor, který se na poptávce projevil, představuje válečný konflikt na Ukrajině.

"Zájem o využívání je takový, že problematicky hledáme čas na jeho údržbu," uvedl přednosta boletického újezdu Marián Varga. „Je naprosto běžné, že zde máme najednou více vojenských jednotek, kdy každá využívá jinou část prostoru. Boletice byly dost obsazené i v minulosti, ale první nárůst nastal po covidu, kdy se tolik nesmělo cvičit. A teď se zájem zvýšil i v souvislosti se situací ve světě,"  řekl.

Brazílie nedodá Ukrajině munici pro zbraně německé výroby - protivzdušné systémy Gepard a tanky Leopard. Řekl to po pondělním jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, píše agentura EFE. Lula by naopak chtěl vytvořit skupinu zemi, která by vyjednávala s Ruskem a Ukrajinou o míru.

„Brazílie nemá zájem předat munici, která by by byla použita v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Brazílie je zemí míru, Brazílie se nechce nijak účastnit (konfliktu), ani nepřímo,“ uvedl po jednání s německým kancléřem Scholzem Lula. Brazílie obvykle udržuje ve své zahraniční politice neutralitu, dodal levicový prezident.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Pokračuje naše zpravodajství ohledně ruského útoku na Ukrajinu a jeho mezinárodních i tuzemských souvislostech.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka stíhaček na Ukrajinu vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení, napsala agentura AFP. „Nic není v principu zakázáno,“ řekl o dodávce bojových letounů Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Stanovil však některé podmínky. Dodávka by nesměla vést ke zvýšení intenzity konfliktu, letouny by nesměly být použity pro útoky na ruské území a poskytnutí strojů by nesmělo oslabit bojeschopnost francouzského letectva.

V několika městech v okolí Kyjeva, mimo jiné v Irpini a Buče, se objevily obrazy umělce známého pod pseudonymem TVBoy. Nejde o první takové umění na Ukrajině - už dřívě tady několik děl zanechal Banksy.

USA nedodají Ukrajině letouny F-16, o které Kyjev žádá, řekl americký prezident Joe Biden. O poskytnutí bojových letounů mluví ukrajinští představitelé. Podle tisku po schválení dodávek těžkých tanků o tom debatují i západní spojenci Ukrajiny. O víkendu deník El País citoval mluvčího ukrajinského letectva, podle kterého Kyjev nejvíce stojí o stroje americké výroby F-16. Jako alternativy uvedl francouzské stíhačky Rafale a švédské stroje Jas-39 Gripen.

Klíčové boje se stále vedou kolem Bachmutu. Město už Rusové mnohaměsčním ostřelováním prakticky srovnali se zemí. Ukrajinští obránci ho ale stále mají pod kontrolou.

Ruská vláda dnes zakázala domácím vývozcům ropy a celním orgánům akceptovat cenový strop na ruskou ropu zavedený západními zeměmi. Vládní opatření má pomoci prosazovat prosincový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který od 1. února na dobu pěti měsíců zakazuje vyvážet ruskou ropu a ropné produkty do zemí, které cenový strop uplatňují, napsala agentura Reuters.

Černochová s Fialou a Pavlem slavili 30 let od vzniku armády. „Zaslouží si úctu a vybavení.“

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.