Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.

Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.

Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.

„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.

Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu.

Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.

Volodymyr Zelenskyj dnes s manželkou Olenou v Kyjevě uctil památku obětí hladomoru na Ukrajině z let 1932-1933.

Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.

Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.

Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.

Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.

„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.

Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.

Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.

V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná dvoudenní summit velkých světových ekonomik G20, který se vůbec poprvé koná na africkém kontinentě. Oficiální program se má zaměřit na udržitelnost zadlužených zemí s nízkými příjmy a na spravedlivější využívání nerostných surovin afrického kontinentu. Jihoafrická republika jako hostující země chce podle tamních médií zároveň upozornit světové lídry na dopady změny klimatu na státy globálního Jihu. Evropští lídři nicméně budou probírat zejména situaci na Ukrajině, píše agentura Reuters.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.

Vyzdvihl tři cíle a vlastnosti plánu: může prý zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity, mohl by být přijatelný pro Rusko a Ukrajinu a měl by maximálně zvýšit pravděpodobnost, že válka znovu nezačne.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a její regiony včetně Krymu či Doněcké a Luhanské oblasti budou uznány de facto jako ruské. To podle agentur zahrnuje americký 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Prezident USA Donald Trump chce, aby Kyjev souhlasil do čtvrtka 27. listopadu.

Ruský prezident Vladimir Putin vidí plán jako základ mírového urovnání konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že Ukrajinu nezradí. Ukrajince vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin. Evropští lídři navrhli, aby základem jednání o míru byla současná linie bojů.

Volodymyr Zelenskyj na své sociální síti X děkuje politikům za podporu, po telefonátu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem armády USA Danielem Driscollem.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.

Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce. Američané podle něj s návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, seznámili Rusy, ale detailně s nimi nejednali, protože se proti staví Ukrajina.

Ukrajina respektuje Trumpovo přání ukončit krveprolití a vítá každý realistický návrh, uvedl Zelenskyj po hodinovém rozhovoru s Vancem a tajemníkem armády USA Danielem Driscollem.

Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.

O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Republice Jižní Afrika hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Finský prezident Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem J.D. Vancem. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Telefonický rozhovor ukrajinského vůdce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se podle médií očekává příští týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.

Šéf státu podle agentury Reuters slíbil, že bude s USA na plánu spolupracovat. Dodal, že v příštím týdnu očekává ještě větší politický tlak na Kyjev.

Slovenský premiér Robert Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podmínkou pro jeho realizaci je souhlas Kyjeva s tímto dokumentem, řekl dnes ministerský předseda novinářům. Některé návrhy z plánu USA má Fico za totožné s tím, co on sám dříve zmiňoval jako předpoklad řešení konfliktu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022.

„Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené,“ řekl Fico.

Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.

Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýkoliv rozhovorů o její budoucnosti.

Výchozím bodem pro jed nání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.

O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška právě také s americkým prezidentem.

Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.

USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.

Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.

O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.

Ukrajinské obranné síly tvrdí, že blokují postup ruských invazních vojsk na severu strategicky důležitého Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně v oblasti brání ruským pokusům o překročení železniční trati, informoval dnes na facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.

Obranné síly drží určené linie v severní části Pokrovsku a kontrolují pozice jižně od železnice, tvrdí sbor. Tyto pozice jsou důležité pro ubránění města, které se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt už několik měsíců. Situace u Pokrovsku je v posledních týdnech pro ukrajinské síly kritická. Jeho ovládnutím by se Rusku otevřela cesta ke zbývajícím dvěma velkým městům v Doněcké oblasti, která nyní ovládá Ukrajina - ke Kramatorsku a Slavjansku.

„Nepřítel se snaží překročit železnici, aby rozšířil okupační zónu města, ale naše jednotky tyto pokusy blokují,“ uvedl ukrajinský výsadkový sbor.

V západoukrajinském Ternopilu záchranáři třetím dnem prohledávají trosky vícepodlažního obytného domu zničeného při středečním ruském útoku. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) uvedla, že na úrovni pátého a šestého podlaží záchranáři „prohledávají každý metr - rukama, s použitím nářadí i techniky“. Během dopoledne ze sutin vyprostili těla tří obětí, mezi kterými jsou dvě děti, oznámila DSNS. Na telegramu zveřejnila video, na němž záchranáři na plošině zavěšené na jeřábu přepravují na zem nosítka s tělem jedné z obětí. Počet mrtvých vzrostl na 31 včetně pěti dětí. Zranění utrpělo 94 lidí. Dalších 13 osob se stále pohřešuje.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) na dotaz ČTK uvedl, že Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. „O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu,“ dodal.

Rusko a Spojené státy ještě nediskutují o podrobnostech amerických návrhů týkajících se ukončení války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruská strana od Američanů podle něj ještě nic oficiálního k jejich plánu nedostala, s Američany je ale v kontaktu.

„Jsme zcela otevření mírovým jednáním,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajinskému vedení vzkázal, že odmítání mírových řešení a pokračování v bojových operacích je nebezpečné. „Prostor pro svobodné rozhodování se pro ně zmenšuje v souvislosti se ztrátou území během ofenzivních operací ruských ozbrojených sil,“ uvedl Peskov. Ukrajina by podle něho měla udělat „odpovědné rozhodnutí“ a učinit ho „právě teď a ne později“.

O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.

Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.

„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.

Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.

Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.

Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.

O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.

Polsko podezírá dva Ukrajince v ruských službách z několik dnů staré sabotážní akce na trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu bránící se ruské agresi. 

Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump.

„Pokud jde o mírový plán, který byl předložen prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, vždy jsme říkali, že aby jakýkoli plán fungoval, musí se na něm podílet Ukrajina a Evropané,“ řekla Kallasová.

Německý kancléř Friedrich Merz si dnes bude telefonovat s představiteli spojeneckých zemí kvůli americkému plánu na ukončení války na Ukrajině. S dovoláním na své zdroje z německé vlády o tom informovala agentura Bloomberg. Agentura DPA krátce předtím uvedla, že kancléř zrušil svůj dnešní program na jedné z berlínských škol.

V Dněpropetrovské oblasti ruské drony útočily v jihovýchovýchodní části regionu, vyplývá z oznámení šéfa regionální vojenské správy Vladyslava Hajvanenka. Kromě jedné oběti na životě a zraněných vznikly při útoku materiální škody na obytné zástavbě.

Ukrajinská strana studuje americké návrhy pro ukončení války s Ruskem a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni.

„Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici,“ řekl Umerov.

Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. Zahraniční agentury mezitím v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů návrhu, který počítá mimo jiné s uznáním Krymu a celé Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny za ruské.

„Z mého pohledu to není žádný plán,“ řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o „návrzích“ a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.

Podívejte se na nové snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.

Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).

Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.

Na Oděsu útočily ruské drony. „Navzdory zapojení protivzdušné obrany vznikly škody na civilních objektech,“ uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper podle serveru Ukrajinska pravda. Na svém účtu na telegramu zveřejnil fotografie vyhořelých trosek domů a auta, které hasí hasiči. Tři lidi záchranáři odvezli do nemocnice, další dva měli akutní stresovou reakci. Záchranáři informovali, že hořely zasažené obytné domy, servisní stanice a automobily nebo administrativní budova.

Ukrajinské úřady ve čtvrtek večer také aktualizovaly počty obětí středečního útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny, píší místní média. Po vyproštění dalších těl ze sutin se počet mrtvých zvýšil z 26 na 28. Stále se pohřešuje 16 lidí. Dalších 94 lidí úder, který zasáhl obytné budovy, zranil.

Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznamuje, že Kupjansk je pod kontrolou ukrajinských obránců,“ uvedl podle Reuters ukrajinský generální štáb ve večerním bulletinu. „Rovněž nepravdivá jsou tvrzení, že bylo obsazeno 80 procent Vovčansku v Charkovské oblasti a 70 procent města Pokrovsk,“ dodala armáda.

Kromě ovládnutí Kupjansku Gerasimov oznámil, že ruské jednotky obsadily 80 procent Vovčansku u hranice Charkovské oblasti s Ruskem a 70 procent strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti.

Podle analytiků z projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě Rusové drží jižní část města, zbytek označují jako takzvanou šedou zónu, kdy dané území neovládá ani jedna ze znepřátelených stran.

Ruská armáda ovládla ukrajinský Kupjansk, oznámil dnes náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který s prezidentem Vladimirem Putinem navštívil velitelství západního uskupení vojsk. Informují o tom tiskové agentury.

Ruské ministerstvo obrany na svém účtu na telegramu zveřejnilo video, na kterém Gerasimov vítá Putina oblečeného ve vojenské uniformě a šéf Kremlu poslouchá hlášení o situaci na frontě ve válce proti Ukrajině, jež mu podávají vojenští velitelé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel návrh amerického plánu na dosažení míru s Ruskem a bude o něm jednat se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Dnes to podle tiskových agentur uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. Zelenskyj se sešel v Kyjevě s vysoce postavenými americkými vojenskými činiteli.

Ukrajinská strana se s Američany dohodla, že „bude pracovat na jednotlivých bodech plánu tak, aby to vedlo k důstojnému ukončení války“. Zdůraznila, že od začátku ruské invaze usiluje o mír a podporuje všechny smysluplné návrhy, které k němu mohou vést. „Jsme připraveni i nyní konstruktivně spolupracovat s americkou stranou a našimi partnery v Evropě a ve světě na dosažení míru,“ uvedla také kancelář ukrajinského prezidenta.

Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.

Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.

Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.

Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.

„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.

Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.

Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.

Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.

„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.

Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.

Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.

Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“. 

Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.

Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.

Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.

Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.

Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy. 

„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.

„Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí. Odcházející šéf české diplomacie to dnes řekl novinářům před jednáním v Bruselu.

Lipavský podle svých slov bere podobné návrhy velmi vážně. „Byť jsou informace kusé a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat,“ uvedl český ministr.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině celkem 136 dronů, z nichž 106 se podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 29 zásahů na 16 místech.

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.

Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.

Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.

Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.

Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské úřady zařadily na seznam takzvaných teroristů a extremistů bývalého ropného magnáta a současného kritika Kremlu Michaila Chodorkovského a také exilového opozičního politika Dmitrije Gudkova. Napsal to server The Moscow Times s odvoláním na ruský úřad pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring, který seznam spravuje.

Vážení čtenáři, přejeme klidnou noc. Online budeme dění kolem Ukrajiny sledovat zase od brzkého rána.

„Dostáváme signály, že musíme tento plán přijmout,“ citovala agentura AFP vysoce postaveného představitele blízkého této věci, který si nepřál být jmenován. Nový americký návrh zahrnuje „uznání Krymu a dalších regionů zabraných Ruskem“ a „snížení počtu vojáků na 400.000“. Zelenskyj letos v lednu řekl, že ukrajinská armáda čítá 880.000 vojáků.

Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. 

„Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem.

Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.

Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.

Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.

Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.

Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.

Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.

Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil stoupl na 25, včetně tří dětí, oznámili záchranáři. Raněných je 73, včetně 15 dětí.

Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil vzrostl na 20, informovali ukrajinští záchranáři. Mezi mrtvými jsou i dvě děti.

U britských vod se už podruhé v tomto roce pohybuje ruské špionážní plavidlo, informoval ministr obrany John Healey. Britské ozbrojené síly podle něj činnost a pohyby lodi sledují, a pokud se stane hrozbou, jsou připraveny zasáhnout.

„Ruská špionážní loď Jantar je na okraji britských vod severně od Skotska. Je to plavidlo navržené ke sbírání informací a mapování našich podvodních kabelů,“ uvedl Healey na úvod svého proslovu v sídle britského premiéra.

Britské ozbrojené síly podle ministra nasadily na sledování pohybů ruského plavidla vlastní loď a několik letounů, což je podle agentury Reuters normální postup od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Poprvé od té doby ale posádka Jantaru proti pilotům britského Královského letectva (RAF) použila lasery.

Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.

Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.

Rumunsko dnes brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rumunské ministerstvo obrany. Ukrajina čelí od února 2022 ruské agresi, včetně každodenních náletů bezpilotních strojů.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před poslanci Sejmu, dolní komoře parlamentu, se přitom podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU. Na tiskové konferenci pak oznámil uzavření posledního ruského konzulátu v zemi, který je v Gdaňsku; zároveň ale upozornil, že nejde o úplnou odpověď na ruské počínání.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci armáda sestřelila nad Ruskem 65 ukrajinských dronů.

Při ruském útoku na Ternopil na západě Ukrajiny bylo zabito devět lidí, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích. Zasažena byla devítipodlažní budova.

Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na východoukrajinské město Charkov bylo v noci na dnešek zraněno nejméně 32 lidí včetně dvou dětí, uvedly místní úřady. Podle šéfa místní vojenské správy Oleha Syněhubova na Charkov zaútočilo nejméně 19 ruských dronů. Po zásahu musel být evakuován bytový dům.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Letiště v polském Lublinu a v Řešově (Rzeszów), která byla dnes krátce uzavřena po ruském útoku na západě Ukrajiny, obnovila provoz, píše Reuters.

Série explozí se dnes ozvala ve městech Lvov a Ternopil na západě Ukrajiny, informují podle agentury Reuters místní média. Na řadě míst země jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla podle agentury Reuters polská armáda. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach.

„Vzlétly dvojice stíhaček rychlé reakce a letadlo včasného varování a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového sledování byly uvedeny do nejvyššího stupně pohotovosti,“ uvedlo na X uvedlo operační velení v příspěvku na X.

Administrativa Donalda Trumpa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu, uvedl v úterý server Axios s odkazem na americké a ruské představitele. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Druhým největším ukrajinským městem zaznělo několik explozí. Podle šéfa tamní vojenské správy Oleha Syněhubova na Charkov zaútočilo nejméně 11 ruských dronů.

Víme o 18 zraněných, napsal starosta města Ihor Terechov. V důsledku zásahu vícepatrové obytné budovy se podle něj muselo evakuovat 22 lidí.

Jeden z výbuchů podle Terechova nastal v blízkosti zdravotnického zařízení. „Je hlášeno zranění jednoho lékaře, poškození samotné budovy a automobilů,“ dodal starosta.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na východoukrajinské město Charkov bylo v noci na dnešek zraněno nejméně 18 lidí, uvedly místní úřady. Po zásahu musel být evakuován bytový dům.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.

Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.

„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.

Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.

Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.