Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Posádka z obchodní lodi, která se v noci na dnešek potopila v Černém moři po dronovém útoku v bulharské ekonomické zóně, je nezvěstná, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Incident označil za nepřijatelné porušení mezinárodního a námořního práva.

Litevský parlament v prvním ze dvou potřebných hlasování schválil zrušení zákazu rozmístit jaderné zbraně v pobaltské zemi. Aby zrušení zákazu vstoupilo v platnost, je nezbytné druhé hlasování, které má následovat za tři měsíce, 12. ledna.

Pro zrušení příslušného článku ústavy hlasovalo 106 poslanců, 18 bylo proti a šest se zdrželo. Stejný článek ústavy kromě rozmístění zbraní hromadného ničení zakazuje také zřízení cizích základen v zemi.

Mluvčí Kremlu minulý měsíc varoval Litvu, že se může stát cílem ruských zbraní, pokud nechá na svém území rozmístit jaderné zbraně, připomněl ruský list Kommersant. Litevští představitelé podle deníku argumentují, že ústavní zákaz činí ze země slabý článek v systému jaderného odstrašování Severoatlantické aliance.

Náčelník správy ukrajinské Záporožské oblasti Mychajlo Semikin na síti Telegram informoval, že Rusko v Záporoží zasáhlo most přes řeku Dněpr. Most je nyní uzavřen. Semikin uvedl, že při ranním útoku utrpělo zranění pět lidí včetně dvou pracovníků Červeného kříže, které úder zastihl při cestě do práce.

Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov po masivním ukrajinském útoku informoval o dvou mrtvých, šesti raněných a hořícím skladu. Dvacetiletý muž podle něj zemřel v obci Radumlja, 71letý muž v obci Barybino. V Litvinovu dron narazil do střechy skladu patřícího obchodnímu řetězci a způsobil požár, sdělily úřady. Jenom nad Moskevskou oblastí bylo podle Vorobjova, který hovoří o jednom z nejrozsáhlejších útoků tohoto druhu, zničeno či sestřeleno 185 ukrajinských dronů.

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedla dnes podle agentury Reuters kancelář prezidentky Ilijany Jotovové. Bulharská média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Jedna loď se podle nich potopila, druhou zachvátil požár.

Útok v bulharské ekonomické zóně následuje den poté, co tureckou loď s ukrajinským obilím zasáhl dron nedaleko břehů Rumunska. Dva lidé přišli o život. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského loď převážela kukuřici a napadly ji dva ruské bezpilotní letouny.

Velký útok na Moskevskou oblast: Podle deníku The Kyiv Intependent, který se odvolává na monitorovací kanály, ukrajinské drony v noci zasáhly mimo jiné velké ropné zařízení. Podle telegramového kanálu Exilenova Plus zasáhl ukrajinský dron středisko pro přepravu a distribuci ropy Volodarsk nedaleko obce Konstantinovo.

„Turecko dodalo Ukrajině protiletadlové systémy Korkut,“ tweetuje kanál Něchta s odkazem na web Middle East Eye. „Standardní systém se skládá ze tří bojových vozidel a jednoho velitelského vozidla. Není známo, kolik systémů Ukrajina obdržela.“

Systém Korkut je určen k ničení vzdušných cílů, včetně dronů a řízených střel. Systém již prošel bojovými zkouškami, vyžaduje ještě drobné úpravy. Osvědčí-li se, bude mít Kyjev zájem o další kusy.

 Ukrajina během noci na dnešek vyslala na moskevský region 650 dronů. Na síti Telegram to dnes brzy ráno oznámil starosta ruského hlavního města Sergej Sobjanin. O případných škodách se nezmínil, uvedl ale, že protivzdušná obrana velkou část bezpilotních strojů zlikvidovala ve velké vzdálenosti a že 105 dronů sestřelila při přiblížení k Moskvě. 

Vážení čtenáři, 

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

V září byli na Ukrajině kvůli hrozbě ruských dronových útoků evakuováni lidé z 5831 vlaků. S odkazem na ukrajinské železnice o tom informovala agentura AFP. Nejčastěji k evakuacím docházelo v Dněpropetrovské, Záporožské a Oděské oblasti, kde vlaky převážejí zemědělskou produkci určenou k exportu do přístavů na jihu země.

Podle železniční společnosti byl provoz přerušován, pokud se drony k soupravě přiblížily na 100 kilometrů. Cestující jsou v takovém případě nuceni vystoupit z vlaku a počkat v polích nebo u trati, než hrozba pomine. Nejdelší přerušení v září trvalo 6,5 hodiny, napsala AFP.

Trump připsal zdražování benzinu ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie. Za růst cen už není odpovědná válka s Íránem, napsal na Truth Social.

Rusko plánuje v roce 2027 zvýšit vojenský rozpočet na přibližně 17 bilionů rublů, tedy asi 4,2 bilionu korun. Spolu s výdaji na bezpečnostní složky má tato oblast tvořit 43 procent všech státních výdajů, uvedl The Kyiv Independent.

Podle odborníků rozpočet neukazuje na náhlé zbrojení, ale na postupné posilování armády a přípravu Ruska na dlouhou válku. Vysoké vojenské výdaje chce Moskva udržovat také v letech 2028 a 2029.

Trojstranné jednání USA, Ukrajiny a Ruska, které se mělo uskutečnit začátkem října ve Spojených arabských emirátech, se zřejmě odkládá na konec měsíce. Moska podle zdrojů The Kyiv Independent nejeví o schůzku velký zájem, zatímco Kyjev účast potvrdil.

Hlavními tématy mají být příměří v útocích na energetickou infrastrukturu, obnovení obilného koridoru v Černém moři a výměny válečných zajatců.

Tři lidé zemřeli a dalších 29 utrpělo zranění při ruském bombardování Charkova, oznámil starosta města Ihor Terechov. Ruské letectvo podle něj v pondělí odpoledne svrhlo na Slobidskou čtvrť nejméně tři bomby. Po zásahu začalo hořet skladiště a poškozeny byly také obytné domy.

Starosta upozornil, že pod troskami jedné z budou mohou zůstat lidé, a bilanci obětí postupně navyšoval. Ruský útočný dron podle něj zasáhl také čerpací stanici v Kyjevské čtvrti.

Humanitární pomoc v Rusku dochází, upozornila vedoucí charitativní organizace Lastočky dobra Natalja Lastočka. Lidé podle ní žádají především běžné civilní oblečení, spodní prádlo, kalhoty a plenky. Zároveň se ptá, kam dodavatelské zásoby mizí, uvedla Nexta.

Ukrajina při obraně před ruskými drony s proudovým pohonem začala používat robotické střelecké věže, které k zaměřování cílů využívají prvky umělé inteligence (AI). Vyplývá to z dnešního sdělení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata, které zaznamenala stanice Suspilne. Prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve podle agentury Ukrinform sdělil, že v Kyjevě úřady instalovaly nejméně 12 střeleckých věží a dalších osm bude v Kyjevské oblasti.

Na Ukrajinu by měl brzy dorazit nový balíček francouzské pomoci, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Ukrajinští piloti mají zároveň ve Francii zahájit výcvik ve stíhačkách Rafale.

Obě země podle Zelenského pracují také na zahájení výroby francouzských raket a leteckých pum přímo na Ukrajině, uvedl účet Blyskavka.

Na Moskvu a její okolí mířilo od 1. září do 5. října celkem 9994 dronů, tvrdí starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Většinu z nich podle něj protivzdušná obrana zneškodnila ještě ve větší vzdálenosti, dalších 862 strojů sestřelila při přiblížení k Moskvě, uvedla Nexta.

Více než polovina Ukrajinců si nepřeje, aby Volodymyr Zelenskyj znovu kandidoval na prezidenta. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu je proti 53 procent dotázaných, zatímco 42 procent by jeho kandidaturu podpořilo.

Zároveň 71 procent Ukrajinců odmítá prezidentské volby během války. Ty se navíc podle ukrajinské ústavy za válečného stavu konat nemohou.

Moldavský pohraničník utrpěl lehké zranění, když na hraniční přechod mezi Moldavskem a Ukrajinou dnes dopoledne dopadl ruský granát. Stalo se to během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu, informovala moldavská pohraniční policie.

Ukrajina by už příští týden mohla pokročit v jednáních o vstupu do Evropské unie. Parlament má 12. října schválit zákon, který posílí práva maďarské menšiny. Právě jeho přijetím Maďarsko podmiňuje souhlas s pokračováním přístupového procesu, uvedl server Kyiv Independent.

Pokud zákon projde a Budapešť přestane další postup blokovat, EU by mohla s Ukrajinou otevřít další dvě oblasti přístupových jednání. Prezident Volodymyr Zelenskyj by pak 15. října přijel na summit unijních lídrů v Bruselu.

K útoku dvou ruských dronů na civilní loď v Černém moři se vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Potvrdil, že kapitán plavidla zemřel, osud dalšího člověka se zjišťuje. Záhranáři dostali do bezpečí 11 členů posádky, jeden z nich utrpěl zranění.

Zelenskyj útok označil za „strašlivý“ a obvinil Rusko, že místo bezpečné námořní dopravy volí teror a potápění civilních lodí. Vyzval také k většímu tlaku na Mosku kvůli ochraně světové potravinové bezpečnosti.

Daňové příjmy Ruska z těžby ropy a zemního plynu za devět měsíců letošního roku klesly meziročně o 17 procent na 5,47 bilionu rublů (1,4 bilionu Kč), přestože ceny ropy vystoupaly na nejvyšší úroveň za více než deset let. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Příjmy z energetiky snižují dopady války na Ukrajině na těžbu a vývoz, ale také silnější kurz rublu vůči dolaru.

Energetický sektor se na celkových daňových příjmech ruského rozpočtu podílí zhruba pětinou. Rozpočtový schodek Ruska by letos podle očekávání měl dosáhnout tří procent hrubého domácího produktu (HDP), což je téměř dvojnásobek původně plánované hodnoty.

O krátkodobá víza budou moci žádat Bělorusové, kteří jsou přímí příbuzní Čechů anebo běloruských občanů, kteří žijí v ČR na základě dlouhodobého víza či povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Vyplývá to z nařízení vlády, které dnes kabinet schválil. Oproti stávající úpravě se nebude posuzovat věk, péče nebo závislost na výživě nebo jiné péči ani skutečnost, zda doprovázejí nebo následují občana ČR. Jako přímí příbuzní jsou definováni zejména rodiče, prarodiče, děti a vnoučata.

Bělorusům, stejně jako Rusům, Česko kvůli ruské invazi na Ukrajinu nevydává víza a povolení k pohybu. Ustanovení se dosud nevztahovalo na žádosti o krátkodobá víza, pokud byl žadatel rodinným příslušníkem českého občana nebo občana Evropské unie, kterého doprovází či následuje.

NATO chystá plán, jak rychle odrazit případný ruský útok na východní křídlo Aliance. Počítá se s propojením tradičních vojenských jednotek s drony, částečně autonomními systémy a umělou inteligencí, uvedla agentura Bloomberg.

Alianční síly by nejprve zastavily postup ruských vojsk a poté zaútočily na jejich velitelská a komunikační centra. Plán nazvaný „Teorie vítězství“ má 12. října v Polsku představit vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich.

Rusko otevřeně vyhrožuje západním velvyslanectvím v Kyjevě: „Naše ministerstvo zahraničí i ministerstvo obrany již opakovaně vydaly varování. Rozhodnutí je na zemích, které mají v Kyjevě svá diplomatická zastoupení,“ uvedl Peskov.

Velvyslanectví Německa, Itálie, Francie, Španělska, Belgie, Nizozemska a řady dalších zemí EU oznámila, že navzdory hrozbám Moskvy budou v Kyjevě nadále fungovat. Podobná vyjádření učinili také velvyslanec EU a diplomaté z Polska a Estonska. „Zůstáváme v Kyjevě,“ stálo ve společných prohlášeních.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že pokusy Moskvy zastrašit diplomaty selhaly, píše Nexta.

Nákladní loď Royad Mammadov, která plula z ukrajinského přístavu Izmajil do Itálie, zachvátil v Černém moři požár a plavidlo se následně potopilo. Rumunští záchranáři zachránili 11 členů posádky, dva lidé zemřeli. Některá média informují o možném zásahu dronem, příčinu incidentu však úřady zatím nepotvrdily.

Rusko svými hybridními útoky ohrožuje životy po celé Evropě, uvedla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s moldavským premiérem Vasilem Tofanem. Kallasová rovněž zmínila, že ruské rakety a drony o víkendu opět narušily i moldavský vzdušný prostor, což je podle ní naprosto nepřijatelné.

„Cílem Moskvy je vyvolat strach a ochromit naše rozhodování. Naší odpovědí je větší odolnost a větší podpora Ukrajiny,“ řekla Kallasová novinářům v Bruselu. „Evropská unie a Moldavsko jsou silnější, když postupují společně,“ dodala.

Soud ve druhém největším ruském městě Petrohradě odsoudil v nepřítomnosti autora animovaného seriálu Masjaňa Olega Kuvajeva ke čtyřem letům v trestaneckém táboře za epizodu, ve které hlavní hrdinka vybízí ruské vojáky, aby se vzdali do ukrajinského zajetí. Prokuratura navrhovala filmaře zavřít na téměř šest let, uvedl dnes server Meduza.

Estonsko trvale přesouvá svá vojska blíž k hranici s Ruskem a pořizuje si zbraně, s nimiž bude moci zasáhnout cíle hluboko na ruském území, napsal list Financial Times. Rusko se v příštích dvou letech nechystá rozpoutat otevřenou válku se Severoatlantickou aliancí, domnívají se estonská armáda a zpravodajské služby. Varují však zároveň, že se Moskva připravuje na potenciální budoucí konflikt s touto baltskou zemí, která je členem NATO od roku 2004.

„Konfrontace s Ruskem, které čelíme, nabyla nové, nebezpečnější podoby: Německu hrozí, že bude vtaženo do násilného konfliktu s Ruskem,“ uvedl šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Martin Jäger během veřejného slyšení šéfů německých tajných služeb v parlamentním výboru pro kontrolu jejich činnosti. „Pokus o útok v Lipsku je jen jedním z příkladů. Žádná jiná země v současnosti nepředstavuje pro Německo tak přímou, komplexní a konkrétní hrozbu,“ dodal, přičemž připomněl srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle. U ukrajinských letadel se tam tehdy našel dron s výbušninou.

Čech, kterého ruský soud v září poslal na 13 dní do vězení, byl propuštěn, sdělila ČTK česká diplomacie. Podle jejích informací úspěšně opustil Rusko.

Ruské úřady popírají výskyt moru na Sibiři, ale uzavřely nemocnice v Irkutsku. Situaci sleduje Bílý dům, USA vyzvaly Rusko k poskytnutí informací.

Rusko tvrdí, že Ukrajinci zasáhli dva objekty u Záporožské JE. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na dva objekty u Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf Rosatomu Alexej Lichačev. Jadernou bezpečnost podle něho tyto útoky neohrozily. Informuje o tom agentura Reuters. Rusko elektrárnu okupuje od prvních dnů invaze na Ukrajinu, kterou vede od února 2022.

Útok nepřežil řidič, který vezl jídlo pro zaměstnance elektrárny, uvedl Lichačev. Cílem náletu byla podle něho budova laboratoře ve vzdálenosti 200 metrů od čtvrtého a pátého bloku elektrárny a zařízení na zpracování jaderného odpadu. "V obou případech byla poničena střecha, jaderná bezpečnost není ohrožena," řekl Lichačev.

Ukrajina se k informacím, které zveřejnil šéf Rosatomu, nevyjádřila.

Rusko zaútočilo na hraniční přechod Palanca na hranici s Moldavskem, terčem útoku se stal osobní autobus. Jeden moldavský pohraničník utrpěl lehká zranění. Poškozen byl také autobus a kontrolní budka na hraničním přechodu. Hraniční přechod byl dočasně uzavřen. Provoz směrem k Palance byl zablokován, píše Nexta.

„Ruské síly podnikly velký útok na Oděskou oblast. Zasažena byla průmyslová a přístavní infrastruktura i oblast s rekreačními chatami. Vypukly rozsáhlé požáry,“ napsal na sociální síti šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. „Všechny požáry se již podařilo uhasit. K žádným ztrátám na životech nedošlo. Škody se odstraňují,“ dodal.

Ruské ozbrojené síly pokračují v úderech za pomoci dronů na ukrajinskou energetickou a přístavní infrastrukturu i na plavidla využívaná k podpoře ukrajinských ozbrojených sil, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Zmínilo zasažení elektrické rozvodny v Charkovské oblasti, přístavních zařízení v Oděské oblasti a také dvou lodí, které podle Moskvy přepravovaly vojenský náklad.

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. 

„Podle aktualizovaných informací z krizového centra si dvojí úder na průmyslovou čtvrť vyžádal jednu oběť a šest zraněných; hoří vozidla i administrativní budova a poškozeno bylo přibližně deset bytových domů,“ napsal charkovský starosta na sociální síti.

Dobré ráno.

Ministerstvo zahraničí chce rozšířit možnost žádat o krátkodobá víza pro Bělorusy s přímými příbuznými pobývajícími v Česku. Počítá s tím nařízení vlády, které dnes projedná kabinet. Současně chce ministerstvo upravit možnosti příchodu Ukrajinců do ČR v návaznosti na nové omezení udělování dočasné ochrany pro ty, na které se vztahuje branná povinnost.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství kolem Ukrajiny. Teď přejeme klidnou noc a pokračovat budeme zase od rána.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně 5 lidí a zranily 30 lidí. Rusko přes noc vypustilo 135 útočných dronů různých typů.

Zelenskyj s Merzem hovořili o zbrojních dodávkách i o energetice, což je pro Ukrajinu během zimy klíčová otázka, neboť Rusko pravidelně útočí na rozvody elektřiny, tepla i plynu. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle Reuters sdělilo, že věci se věnovali i ministři energetiky obou zemí: Katherina Reicheová, která kancléře do Kyjeva doprovázela, s Denysem Šmyhalem. Oba projednávali možnosti dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) na Ukrajinu prostřednictvím německé infrastruktury a o zapojení evropských společností do provozu ukrajinských úložišť plynu. Ukrajina už dříve projevila zájem o zvýšení dovozu LNG a Evropě nabídla možnost skladování plynu v ukrajinských podzemních zásobnících.

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. 

„Americká strana je v současné době v kontaktu s Ukrajinou a Ruskem a navrhuje do konce října uspořádat nějakým způsobem setkání na technické úrovni ve třístranném formátu,“ řekl Zelenskyj novinářům.

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Rusko vystupňuje údery na cíle v Kyjevě a dalších oblastech Ukrajiny v návaznosti na nedávné výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters zveřejněném v sobotu uvedl, že Ukrajina zintenzivní útoky na ruské ropné rafinerie v odpovědi na novou strategii ruských vzdušných útoků, které mají za cíl přinutit obyvatele opustit Kyjev a další velká města.

„V návaznosti na prohlášení Zelenského dojde k zintenzivnění úderů ruských ozbrojených sil na vojenská a průmyslová zařízení a související infrastrukturu v Kyjevě a v dalších regionech Ukrajiny,“ uvedlo podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany v prohlášení.

Ruská armáda opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na návštěvě města německý kancléř Merz.

Friedrich Merz neohlášeně dorazil do Kyjeva.

Merze na dnešní neohlášené návštěvě Kyjeva doprovázejí šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Podle vládních zdrojů má kancléř v úmyslu ujistit Kyjev o brzkém dodání tisíců stíhacích dronů, které lze použít k boji proti obzvláště rychlým ruským bojovým dronům s proudovým pohonem. 

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, čímž způsobilo požár neobytné budovy v Desňanské čtvrti, uvedly místní úřady. Trosky dronu zasáhly střechu domu v kyjevské Dniprovské čtvrti. Východoukrajinské město Izjum podle úřadů čelilo útoku salvových raketometů. Do Kyjeva dnes přicestoval na neohlášenou návštěvu německý kancléř Friedrich Merz den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění metropole s tím, že se na ni chystá masivně útočit.

Kyjevská vojenská správa v noci na platformě Telegram sdělila, že v Desňanské čtvrti v důsledku dronového útoku vypukl požár. V následujících hodinách opakovaně varovala obyvatele před dalšími útoky. „Vyzýváme obyvatele města, aby se uchýlili do nejbližších krytů,“ psala.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství kolem Ukrajiny. Teď přejeme klidnou noc a pokračovat budeme zase od rána.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni.

Dva lidé přišli o život při dronových úderech na Ruskem okupovanou Luhanskou oblast, dál jsou tam tři zranění, napsal dnes Moskvou dosazený šéf správy regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Ukrajinský dron podle něj zasáhl vůz jedoucí po dálnici, byl zabit řidič a pasažér. Třetí muž ve voze přežil. Další dva lidé rovněž utrpěli zranění při útocích na vozidla, uvedl.

Dnešní parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

Na druhou pozici s 11,3 procenta umístily podle Reuters odhady veřejnoprávní stanice LSM populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Reuters poznamenal, že toto uskupení se inspirovalo hnutím MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa. Předvolební průzkumy naznačovaly, že hnutí se o druhé místo utká s proruskou stranou Suverénní moc.

Podle člena sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je nynější vláda proruská a velvyslankyně by podle něj byla slepá a hluchá, kdyby to neviděla. Vláda má podle Ženíška ve svých řadách lidi, jejichž postoje dlouhodobě vycházejí Rusku vstříc, a zahrnuje také stranu, jejíž představitelé podle něho opakovaně zastávají otevřeně proruské postoje. „Od začátku jsem varoval, že politika této vlády bude ve výsledku nahrávat zájmům Kremlu. Bohužel se to potvrzuje a pochvalné konstatování ruské velvyslankyně je toho velmi výmluvným dokladem,“ podotkl Ženíšek.

Hodnocení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku, je podle bývalého ministra zahraničí za ODS Jana Lipavského pro kabinet Andreje Babiše (ANO) ostudou.

„Ano, velvyslankyně má pravdu. Ale nejde jen o rétoriku. Zastavení české vojenské a humanitární pomoci Ukrajině je plně v ruském zájmu,“ uvedl Lipavský. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle někdejšího ministra nepostupuje vůči Rusku tak razantně a důsledně, jak by si obrana českých zájmů proti agresivitě této země zasloužila. „Je tedy logické, že pak přichází pochvala od diktátorovy velvyslankyně. Je to pro vládu ostuda,“ řekl Lipavský.

Součástí rozhovorů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem o ukončení války na Ukrajině se stala dohoda o prodeji rozsáhlých ropných aktiv, z níž by těžily podniky z Blízkého východu, které mají vazby na hlavní dva americké vyjednavače Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera. Informoval o tom dnes list The New York Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory.

Dohoda se týká ropných polí, rafinerií a čerpacích stanic v různých částech světa, které v současnosti vlastní ruská ropná společnost Lukoil. Skupina, která má o tato aktiva zájem, zahrnuje dvě společnosti z Blízkého východu, jež mají obchodní styky s Witkoffem a Kushnerem, který je Trumpovým zetěm. Do skupiny patří rovněž americký investor Todd Boehly, který Trumpovi daroval dva miliony dolarů (přes 43 milionů Kč) na politické účely, a také agentura samotné americké vlády zabývající se investicemi v zahraničí, píše The New York Times.

Rozhovory o dohodě podle listu vyvolávají nové otázky ohledně střetu zájmů, ačkoli zatím nic nenaznačuje, že by z případné dohody měli Kushner a Witkoff osobně profitovat. Ruský prezident Vladimir Putin s oběma americkými vyjednavači o možném prodeji těchto ropných aktiv hovořil během jejich návštěvy Kremlu na začátku září, uvedly zdroje obeznámené s průběhem setkání.

„Velvyslankyně Ponomarjovová má pravdu. Styl hysterického pokřikování morálních majáků z bývalé vlády na všechny strany jsme opravdu ukončili. Nikdy nepřinesl žádný užitek,“ reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na vyjádření ruské ambasadorky o zmírnění české vládní rétoriky vůči Rusku. Diplomacie na sociálních sítích a ‚megafonová‘ diplomacie je podle něho k ničemu. „Lepší je něco reálného udělat než se spokojit s emotivním statusem na sociálních sítích,“ dodal ministr zahraničí.

Vyšší desítky lidí se sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily nesouhlas s umístěním jaderných zbraní na českém území a s postoji vlády. Shromáždění svolal Ladislav Vrabel, který pořádal protivládní demonstrace i v období koronavirové pandemie. Organizátorům dnešní akce vadí francouzská iniciativa pokročilého jaderného odstrašení. Zdůvodňují to tím, že Česko by se po svém zapojení do projektu stalo terčem Ruska. Vládu vyzvali ke jmenování zmocněnce pro mírové vyrovnání konfliktu na Ukrajině.

Na setkání poblíž Poslanecké sněmovny si s sebou demonstranti přinesli české vlajky nebo mírové transparenty jako „válka je vůl“. Na postaveném pódiu se vystřídalo několik řečníků, přičemž někteří sami upozorňovali na to, že jsou odsouzení českou justicí.

Podle Ministerstva zahraničí ČR nejsou varování Ruska před útoky na Kyjev ničím novým. „Naši kolegové v tuto chvíli zůstávají v Kyjevě a případné kroky budeme přijímat v souladu s interními krizovými předpisy. Český velvyslanec ostatně dnes ráno absolvoval svůj obvyklý běh v jednom z kyjevských parků a v této aktivitě hodlá pokračovat i nadále,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva Adam Čörgő.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. „Nevím o tom nic, já ani to nevím a určitě to není pravda,“ řekl na dotaz ČTK během mítinku hnutí ANO v Lipníku nad Bečvou.

Ponomarjovová v rozhovoru zmínila, že český premiér v únoru vyjádřil podporu jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Podotkla také, že v lednu Babiš oznámil, že do muniční iniciativy pro Ukrajinu nepůjdou žádné peníze českých občanů.

„Myslím si, že Evropa, která schválila Ukrajině 377 miliard euro, tak by bylo lepší dávat ty peníze na rekonstrukci Ukrajiny než na válku,“ uvedl k tomu Babiš na mítinku. „A bohužel tady Spojené státy, pan Trump, komunikuje s Putinem. Evropa nekomunikuje, i když někteří lídři už říkají že by měli komunikovat, takže já myslím, že nikdo válku nechce. Umírají tam lidi, mladí Ukrajinci – je jich v Evropě, nevím kolik, 600–700 000, tak asi nechtějí taky bojovat. Takže by bylo dobré, kdyby ten válečný konflikt co nejdříve skončil.“

Rusko dnes vyzvalo zahraniční diplomaty a cizince v Kyjevě, aby město opustili, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že ruská armáda bude na metropoli i nadále podnikat masivní údery, které označilo za odvetné. Odpovědnost za případné negativní důsledky budou nést výhradně ti, kteří budou varování ignorovat, dodalo.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že stojí za nejnovějším útokem na kyjevský Severní most, s tím, že byl podle něj používán k přemisťování ukrajinských vojsk a přepravě vojenského nákladu určeného pro ukrajinskou armádu. Podobné prohlášení učinila po útocích na Jižní most. Zranění dnes utrpěli dva lidé, z nichž jeden byl hospitalizován.

„Ano, všimli jsme si, že současná vláda České republiky ztlumila protiruskou rétoriku,“ řekla ruská velvyslankyně v Praze Anna Ponomarjovová v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou RIA Novosti. Ta zmínila, že český premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru vyjádřil podporu jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva rozpoutala v roce 2022. V lednu rovněž oznámil, že do muniční iniciativy pro Ukrajinu nepůjdou žádné peníze českých občanů.

RIA Novosti srovnává postoj Babišovy vlády ke konfliktu na Ukrajině s přístupem vlády jeho předchůdce Petra Fialy. Fialova vláda dodávala velké množství zbraní ukrajinským silám a v roce 2024 stála u zrodu muniční iniciativy, která měla pomoci Ukrajině čelit palebné přesile ruské armády.

Nejbohatší Rusové v letošním roce prostřednictvím takzvaných dobrovolných příspěvků na válečné výdaje pokryli více než jedno procento výdajů ruského státního rozpočtu. Vyplývá to podle agentury Reuters ze státních rozpočtových dokumentů. O těchto příspěvcích jednali podnikatelé s prezidentem Vladimirem Putinem letos v březnu za zavřenými dveřmi.

Březnového jednání s Putinem se zúčastnili přední ruští podnikatelé. Na většinu z nich se vztahují západní sankce. Úplný seznam účastníků nebyl zveřejněn. Putin v září uvedl, že v návaznosti na toto setkání byly darovány „stovky miliard“ rublů.

Ruský rozpočtový deficit letos dosáhne 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 7,3 bilionu rublů (1,9 bilionu Kč). To je dvojnásobek původně plánovaného schodku 1,6 procenta HDP. Bez dobrovolných příspěvků, které letos zatím dosáhly 471 miliard rublů, by deficit mohl vzrůst až na 3,4 procenta HDP.

Rusko dnes zaútočilo na další důležitý most v Kyjevě, tentokrát byl zasažen Severní most přes řeku Dněpr, oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko na platformě Telegram. Na místo podle něj míří záchranné složky. Ruské dronové útoky ve čtvrtek a pátek v hlavním městě poškodily Jižní most.

„Severní most byl zasažen,“ napsal Kličko s tím, že došlo k poškození vozovky a trolejového vedení. Most je podle něj ve směru z levého na pravý břeh neprůjezdný.

Útoku předcházela výstraha před drony, píše agentura AFP. Most se stal terčem den poté, co byl Jižní most zasažen při vlně dronových úderů, které podle představitelů města devastují Kyjev.

Dobré ráno.

Na pražském magistrátu se dnes koná Konference Bělorusů a Bělorusek v ČR. Program zahrnuje vízové otázky, společensko-politický rozměr s historickými paralelami mezi rokem 1968 a událostmi v Bělorusku 2020 a panel zaměřený na zachování identity prostřednictvím kultury.

Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství kolem Ukrajiny. Teď přejeme klidnou noc a pokračovat budeme zase od rána.

Podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova zahynuly dvě ženy ve věku 66 a 80 let a 36 dalších osob utrpělo zranění poté, co ruské klouzavé bomby zasáhly odpoledne v Charkově dvě čtvrti – Slobidskou a Nemyšljanskou. „V místech dopadu byly poškozeny přibližně dvě desítky obytných a kancelářských budov, vzdělávací zařízení a vozidla,“ napsal Syněhubov na Telegramu. Jedna z ruských bomb zcela zničila obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.

„Co se děje v Oleškách na Ukrajině, je děsivé. Civilisté uvázli v ruském obležení bez přístupu k jídlu, léčivům, pitné vodě či k základní péči,“ uvedla eurokomisařka Hadja Lahbibová, která má v exekutivě Evropské unie na starosti otázky spojené s humanitární pomocí. 

„Rusko jako okupační mocnost má podle mezinárodního práva jasné závazky: civilisté musí být ochráněni a přísun humanitární pomoci zajištěn,“ prohlásila komisařka.

Olešky leží několik kilometrů od města Cherson, od něhož je odděluje řeka Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskou obranou. Ukrajina viní Rusko z blokády Olešek a ministr zahraničí Andrij Sybiha v září podle médií vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo na Moskvu tlak, aby se do města dostala humanitární pomoc a civilisté mohli být evakuováni. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že Rusko dosud nereagovalo na jeho snahu zajistit humanitární evakuační misi, o kterou usiluje měsíce.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes osobně sledoval vojenské cvičení Střed 2026 v Čeljabinské oblasti na Urale. Manévrů se zúčastnilo více než 47 000 vojáků, oznámil prezident. Podle agentury TASS se ho zúčastnily i kontingenty z dalších šesti zemí a také více než 2000 ruských vojáků se zkušenostmi ze speciální vojenské operace, jak Rusko nazývá svou válku proti Ukrajině.

Na cvičišti Čebarkulskij, které spadá pod Centrální vojenský okruh, se uskutečnila hlavní fáze strategického velitelsko-štábního cvičení Střed 2026, píše TASS. Podle ruské státní tiskové agentury tam byly Putinovi mimo jiné předvedeny proudové drony Geraň-4 a Geraň-5, které Rusko v poslední době stále častěji používá při úderech na Ukrajinu. Tyto nejnovější varianty mohou podle ukrajinských vládních dokumentů létat dostatečně rychle, aby se vyhnuly systémům protivzdušné obrany, a zároveň nést zátěž o hmotnosti 90 kilogramů.

Do manévrů se zapojili zástupci 41 zemí, což představovalo rekordní počet, píše TASS. Šest zahraničních států – Bělorusko, Čína, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán a Tádžikistán – vyslalo vlastní vojenské kontingenty. Ministerstva obrany Kazachstánu a Konžské republiky se zapojila prostřednictvím operačních skupin a 33 zemí vyslalo pozorovatele, tvrdí bez dalších podrobností agentura.

Litva testuje systém na ochranu před drony vyvinutý na Ukrajině. Systém Sky Fortress (Nebeská pevnost) je navržen tak, aby detekoval nízko letící objekty, napsala dnes agentura DPA.

„Hrozby ze vzduchu se rychle vyvíjejí, a proto tomu přizpůsobujeme i naše řešení. Namísto vývoje všeho od nuly adaptujeme systémy, které se už používají na Ukrajině,“ uvedl dnes litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Ukrajina, která se již pátým rokem brání ruské invazi, je považována za světovou špičku v oblasti vedení boje pomocí dronů.

Podle představitelů Litvy využívá systém Sky Fortress umělou inteligenci k detekci a sledování nízko letících dronů a řízených střel na základě jejich akustických či elektromagnetických signatur.

V polském Lublinu v reakci na zvýšené napětí v souvislosti s válkou na Ukrajině obnovili kryt z dob studené války. Symbolicky však kvůli směru, ze kterého je očekávána hrozba, přesunuli únikový východ na západ, napsala agentura Reuters. Krytů je v zemi s více než 37 miliony obyvatel přibližně 2000, dohromady dokážou pojmout až 300 000 lidí. Ruské rakety a drony již několikrát narušily polský vzdušný prostor a lidé žijící na východě země dostávají varování, aby při náletech nad západní Ukrajinou vyhledali úkryt.

Ukrajina chce do konce října vyrábět až 400 stíhacích dronů, které mají čelit rostoucímu počtu ruských bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Kyjev nyní testuje pět různých modelů, uvedl podle webu Kyiv Independent prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Kyjev se nachází ve velmi dramatické situaci, prohlásil dnes starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Rusko podle něj ničí městskou infrastrukturu, logistiku, bydlení, sociální zařízení a znovu také energetiku. Kličko na to upozornil v době, kdy Moskva zintenzivnila vzdušné útoky na Kyjev a zasáhla i důležitý most přes Dněpr. V Kyjevě dnes zasedal městský obranný výbor, který podle starosty jednal o fungování města v podmínkách neustálých ruských útoků.

„Metropole se nachází ve velmi dramatické situaci. A předstírat, že se nyní dá žít jako v míru, už nelze. Nepřítel devastuje Kyjev,“ uvedl Kličko na platformě Telegram. „Všemi silami zajišťujeme životně důležité funkce města pod neustálými ničivými útoky, kdy už nejde o obvyklý komfort, ale o bezpečnost a přežití. Kyjev to zvládne! Ale pouze společným úsilím těch, kdo ho milují,“ dodal Kličko a vyzval ke sjednocení společnosti jako v únoru 2022, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu.

Japonská vláda dnes oznámila další sankce na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu zahájenou v únoru 2022. Zaměřují se na ruskou stínovou flotilu zapojenou do přepravy sankcionované ropy z Ruska nebo na platby několika firem a lidí, napsala agentura Kjódó. Opatření přichází po výrocích ruského prezidenta Vladimira Putina, který se vyslovil pro spolupráci s Japonskem.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

„Řekl, že nyní neexistují žádná pravidla,“ uvedl Zelenskyj o Putinovi s tím, že takové poznatky získaly ukrajinské tajné služby. Příslušný rozkaz vydal Putin podle Zelenského v září, kdy Rusko začalo stupňovat útoky na Kyjev. Terčem se stávají školy, nemocnice nebo datová centra.

Rusko se také podle Zelenského připravuje na intenzivnější útoky na další velká ukrajinská města, které tak chce v době přicházející zimy izolovat od zbytku země. Poznamenal, že vedle Kyjeva budou značným úderům čelit i Charkov či Oděsa.

Doprava v Kyjevě je částečně omezená na Patonově mostě a mostě Metro. Podle serveru The Kyiv Independent přitom nebyl zasažen ani jeden z nich. Ve městě se tvoří kolony, zastávky jsou přeplněné a někteří lidé přecházejí řeku pěšky.

Jihokorejský prezident I Če-mjong dnes varoval Ukrajinu, že Soul vůči ní přijme blíže neupřesněná opatření, pokud se odmítne omluvit za jednostranné oznámení přesunu dvou severokorejských vojáků zajetých na Ukrajině do Jižní Koreje. Kyjev také obvinil ze snahy vyvolat konflikt mezi oběma Korejemi, napsala agentura AFP. Severokorejci bojovali na straně Ruska, které v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi do sousední země. Korea neposkytuje napadené Ukrajině vojenskou pomoc, ale podporuje ji finančně.

Trumpova administrativa přesunula 52 milionů dolarů (1,12 miliardy korun), které měly pomoci zemím podporujícím Ukrajinu, do Latinské Ameriky, uvedl deník The Washington Post. Peníze měly původně získat například Slovensko a Severní Makedonie na nákup americké vojenské techniky místo ruské.

Nově mají finance směřovat do Panamy, Peru, Ekvádoru a Kolumbie, například na boj proti drogovým skupinám. Někteří američtí zákonodárci přesun kritizují, protože Kongres peníze schválil v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Rekordních 500 dětí na Ukrajině má v plánu letos obdarovat vánočními balíčky z tradiční veřejné sbírky Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO). Databázi dětí zapojených do dalšího ročníku projektu Vánoční balíček pro Ukrajinu otevřela v těchto dnech. Dárci si v ní mohou vybrat konkrétní dítě a připravit mu vánoční dárek na míru. Seznam se bude ještě rozšiřovat, další děti budou přibývat přibližně do konce příštího týdne, sdělili ČTK zástupci ACHO. Samotné předávání dětem je plánováno na první polovinu ledna 2027.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder se stal v Rusku členem dozorčí rady supermarketového řetězce, který dříve patřil německému prodejci Globus. Dnes o tom informoval portál RBK. Dvaaosmdesátiletý Schröder, který bude mít na starosti podporu strategického rozvoje, je v Německu kontroverzní osobností, neboť po ruské invazi na Ukrajinu nadále udržuje přátelské vztahy s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a také působil v řadě ruských státních podniků.

Evropská unie vyplatí Ukrajině 2,9 miliardy eur (přibližně 71 miliard korun) z programu Ukraine Facility. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za rozhodnutí proděkoval šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové i členským státům.

Podpora podle něj pomůže zajistit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a posílit její obranné schopnosti.

Ukrajinský útok se neomezil pouze na Volgograd. Drony zasáhly také ropnou stanici v Samaře, kde vypukl požár, uvedl kanál Astra. Areál se 71 skladovacími nádržemi má být největším uložištěm ropy v Evropě a důležitým distribučním uzlem.

Údery na ropná zařízení ve Volgogradské i Samarské oblasti následně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Samarské úřady se k požáru zatím nevyjádřily.

Lotyšská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice LSM bude moci vytvářet ruskojazyčný obsah jen v mimořádných případech, například při výjimečném stavu či při cíleném vyvracení dezinformací ohrožujících lotyšskou demokracii či samotný stát. Rozhodl o tom ve čtvrtek lotyšský parlament, informovala stanice na svém webu.

K nočnímu ruskému útoku se vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj. Rusko podle něj vyslalo na Ukrajinu více než 100 útočných dronů, z nichž téměř 50 bylo proudových. Většinu se podařilo zneškodnit, zásahy však hlásí několik oblastí. Jeden člověk zemřel a čtyři další utrpěli zranění.

Noční ruské útoky na Kyjev mají první potvrzené oběti. Jeden člověk zemřel a další dva utrpěli zranění, uvedl server Kyiv Independent.

Podle britské BBC mohou tyto útoky znamenat novou fázi ruských útoků v ukrajinské metropoli. Na mosty Rusko doposud neútočilo. Pro obyvatele Kyjeva to je další jasné připomenutí toho, že Rusko se na něj zaměřilo a dělá vše pro to, aby život ve městě narušilo.

V posledních měsících už výrazně zesílilo vzdušné útoky, k nimž stále častěji používá drony s proudovými motory, které má protivzdušná obrana problém sestřelit.

Ruská armáda znovu zaútočila na Jižní most v Kyjevě, přes který vede důležitý silniční tah i trasa metra. Dnes časně ráno to oznámil starosta Vitalij Kličko. Uvedl, že na místo jedou záchranáři. Další podrobnosti nezveřejnil.

Ruské drony zaútočily na most zavěšený přes Dněpr během čtvrtka dvakrát. První útok podle Klička nezpůsobil na této dopravní stavbě kritické škody, druhý poškodil mostní pilíř, zábradlí, povrch vozovky a ochranné betonové bariéry metra. Most byl uzavřen pro automobilovou dopravu, přerušen byl na něm i provoz metra.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

ukrajinská armáda v noci na dnešek podnikla rozsáhlý dronový útok na průmyslovou infrastrukturu ve Volgogradské oblasti, oznámil Andrej Bočarov, gubernátor tohoto regionu na jihu evropské části Ruska. Jeden z dronů podle něj způsobil požár ve výškovém obytném domě ve Volgogradu.

Záchranáři převezli jednoho člověka do nemocnice. Hasiči požár lokalizovali, uvedl také Bočarov.

Ve Volgogradu se nachází velká rafinérie.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Rusko je připraveno na rozhovory o míru na Ukrajině a co nejdříve je ukončit, ale za podmínek přijatelných pro Rusy. Na moskevské schůzce Valdajského diskuzního klubu to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zopakoval přitom požadavek, že Ukrajina po ukončení bojů musí být neutrální zemí. Dohody podle něj musí zohledňovat i otázky spojené s ruským jazykem nebo vztahy s pravoslavnou církví.

Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusko by rádo válku ukončilo co nejdříve, a to prostřednictvím mírových jednání.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko znepokojuje to, označil za militarizaci Japonska. Zároveň má ale Moskva zájem o spolupráci, řekl dnes Putin na schůzce Valdajského diskuzního klubu v Moskvě. Zároveň ve vystoupení na fóru, které sdružuje mezinárodní odborníky na Rusko, prohlásil, že je připraven na třístrannou schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale nejprve je nutné vypracovat program.

Začátkem září Kreml uvedl, že by Putin, Trump a Si mohli takové setkání uskutečnit na okraj příštího summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se má v listopadu konat v čínském Šen-čenu.

Pokračování mezinárodních konfliktů je pravděpodobné i proto, že svět se mění. Řekl to dnes v projevu na schůzce Valdajského diskuzního klubu v Moskvě ruský prezident Vladimir Putin. Putin vyjádřil přesvědčení, že situace se uklidní s ústupem toho, co nazval „západní hegemonií“. Varoval také před důsledky prudkých technologických změn včetně šíření umělé inteligence.

Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostní řeči při předávání Vestfálské mírové ceny to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Podle Merze sleduje Rusko revizionistickou a imperiální politiku. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.

Severoatlantická aliance slouží míru v Evropě. Řekl to dnes německý kancléř Friedrich Merz po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a nizozemským premiérem Robem Jettenem v Münsteru na západě Německa. Rutte vyzval, aby Evropa byla ve střehu, protože se ji Rusko snaží neustále testovat hybridními útoky.

Merz, Jetten a Rutte dnes navštívili společnou německo-nizozemskou jednotku v Münsteru. Rutte ve městě, v němž byl na konci třicetileté války podepsán takzvaný vestfálský mír, převezme za NATO Vestfálskou mírovou cenu. „Mírová cena pro vojenskou alianci: na první pohled si to odporuje, ale je to logické,“ uvedl Merz. Podle něj chrání NATO svobodu, bezpečnost, blahobyt a mít v Evropě.

Británie rozšířila protiruské sankce, na svou černou listinu přidala 23 lidí či subjektů a také osm lodí včetně tří plavidel z takzvané stínové flotily, kterou Rusko využívá k obcházení západních sankcí. Dnes o tom informovala britská vláda. Británie a další západní země pravidelně rozšiřují protiruské sankce, aby Moskvě zkomplikovaly financování invaze na Ukrajinu.

"Zaměřujeme se na příjmy, které Rusku pomáhají financovat agresi, i na pachatele hrůzných činů proti ukrajinským civilistům včetně dětí. Spojené království neustoupí od podpory, kterou Ukrajině poskytuje," prohlásil tajemník britské vlády pro Evropu a mezinárodní bezpečnost Stewart Wood.

Moskva oznámila vyhoštění skupiny pracovníků maďarské diplomatické mise v Rusku, reaguje tak na dřívější vyhoštění deseti ruských diplomatů z Maďarska. Ruské ministerstvo zahraničí počet vyhoštěných neupřesnilo. Do dvou týdnů musí odjet skupina pracovníků maďarského velvyslanectví v Moskvě a generálních konzulátů v Petrohradě a Kazani, sdělila ruská diplomacie. Budapešť uvedla, že bere rozhodnutí Ruska na vědomí a nemá zájem na eskalaci diplomatického napětí.

Na svém webu ruské ministerstvo dále napsalo, že si předvolalo maďarského chargé d’affaires a předneslo mu důrazný protest proti vyhoštění ruských diplomatů, které ministerstvo označilo za bezdůvodné a nikoliv přátelské, což je termín, který Moskva používá relativně pravidelně.

Maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová 8. září oznámila, že vyhošťuje deset ruských diplomatů, kteří se podle maďarských úřadů podíleli na aktivitách odporujících pravidlům diplomatické práce. To je formulace často používaná jako eufemismus pro špionáž, podotkla agentura Reuters.

Ruský dron ve středu zasáhl areál Ústavu jaderného výzkumu v Kyjevě, kde se nachází výzkumný reaktor. Ten nebyl poškozen, uvedl dnes Kyjev.

Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území. Oznámil to dnes ministr zahraničí Margus Tsahkna na sociální síti X. Rozhodnutí zdůvodnil ruskou válkou proti Ukrajině a útoky na ukrajinské přístavy. Tallinn podle něj nebude pomáhat s financováním ruské invaze. Moskva ani její spojenec Minsk se zatím nevyjádřily. Podle agentury Reuters Rusko i Ukrjina hledají alternativy k trasám přes Černé moře, které narušily boje.

"Rusko útočí na ukrajinské přístavy, blokuje ukrajinský vývoz obilí a poté hledá nové trasy pro své vlastní obilí. Estonsko žádnou neposkytne," napsal šéf estonské diplomacie. "S Lotyšskem a Litvou pracujeme na tom, aby se pobaltské přístavy nestaly pro Rusko tranzitní trasou," pokračoval ministr.

O udělení zvláštního dlouhodobého pobytu v Česku projevilo letos zájem zhruba 57.000 uprchlíků z Ukrajiny z více než 33.000 domácností. Podmínky splnilo kolem 21.900 lidí. Od dnešního dne se mohou registrovat, uvedla na webu ministerstva vnitra mluvčí Adéla Dittmannová. O pobyt je možné žádat od loňska. Minulý rok projevilo zájem zhruba 80.000 Ukrajinců, pobyt získalo přes 16.000 lidí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později bez detailů informoval mimo jiné o ukrajinském zásahu ropného objektu v ruské Samarské oblasti, odpaliště a skladiště dronů v Orelské oblasti a dalších cílů, včetně jednoho v Černém moři. Neupřesnil, o jaké cíle přesně se jednalo, text doplnil videem, které zjevně zachycuje vzdušný zásah lodi. Ukrajinska pravda s odkazem na něj píše, že ukrajinská armáda zasáhla ruské plavidlo.