Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Orientační odhady ruských bojových ztrát ke 3. prosinci 2025.

V noci na 3. prosince vypukl v ropném skladu v ruské Tambovské oblasti požár po údajném útoku ukrajinského dronu.

Norsko dá dalších 500 milionů eur na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu NATO, Německo přispěje 200 miliony eur, uvedli ministři zahraničí. Rutte: Rusko musí pochopit, že na Ukrajinu budou dál proudit zbraně. Do konce roku by spojenci na iniciativu NATO měli dát pět miliard dolarů.

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.

Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.

EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Slovenští politici po úterním jednání s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.

Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.

Vážení čtenáři, díky, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

Rusko a USA se nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině, řekl dnes po jednání zmocněnce amerického prezidenta Stevea Witkoffa a ruského prezidenta Vladimira Putina poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.  

Podle Ušakova dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. „Zatím jsme nenašli kompromis, ale je možné diskutovat o některých amerických řešeních,“ řekl Ušakov. Jednání se podle něj netýkala konkrétních návrhů, ale samé podstaty toho, co americké plány obsahují.

Američtí vyjednávači se nyní vrátí do Spojených států, kde s výsledky dnešního jednání v Kremlu seznámí prezidenta Donalda Trumpa a spojí se s ruskou stranou, přiblížil Ušakov další postup. Obě strany se dohodly, že samotný obsah nynějších rozhovorů nezveřejní s ohledem na jeho důvěrnou povahu, dodal.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff po skoro pěti hodinách u Vladimira Putina odjel na ambasádu USA, uvedla agentura RIA Novosti.

„Produktivní,“ tweetuje - a přidává symbol holubice - Kirill Dmitrijev, zvláštní vyjednavač Vladimira Putina po víc než čtyřech hodinách schůzky s americkou delegací. V Kremlu se jí účastní i prezident Putin.

Polská prokuratura obvinila osmadvacetiletého Rusa ze špionážních aktivit a vedení skupiny sabotérů v Polsku. Prokurátoři vznesli obvinění proti Michailu Mirgorodskému v jeho nepřítomnosti, protože je v zahraničí. Podle agentury AFP ho viní z toho, že pracoval na popud ruských tajných služeb.

Podezřelý podle mluvčího prokuratury Przemyslawa Nowaka vedl zločineckou skupinu, která se skládala nejméně z třiceti lidí. Podle vyšetřovatelů vznikla v roce 2023 a podílela se na špionáži, sabotážích, podvratných akcích a propagandistické činnosti v Polsku, píše PAP.

Její členové podle úřadů dostali například příkaz, aby sledovali vojenská vozidla, instalovali GPS lokátory a vysílače dat na místech kritické infrastruktury jako jsou letiště, železniční stanice, vojenské objekty nebo polsko-ukrajinský hraniční přechod. Rus je prý také pověřil vylepování proruských, protiukrajinských a proti Severoatlatnické alianci zaměřených plakátů.

V Kremlu za zavřenými dveřmi ruský prezident Putin a zvláštní zmocněnec USA Witkoff jednají o možném ukončení války na Ukrajině už přes 4 hodiny.

Americká delegace podá ukrajinské straně zprávu ihned po schůzkách v Moskvě, oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tyto signály podle něj určí další kroky v mírovém procesu. „Budeme dostávat různé signály. Pokud signály ukážou, že se jedná o férovou hru s našimi partnery, pak se možná velmi brzy setkáme s americkou delegací. Na jaké úrovni, uvidíme v závislosti na signálech. Pokud signály poskytnou příležitost a šanci činit globální, ale rychlá rozhodnutí, pak bude úroveň vyšší,“ napsal Zelenskyj na síti X.

„Jsem připraven přijmout všechny signály a jsem připraven setkat se s prezidentem Trumpem. Všechno závisí na dnešních rozhovorech,“ dodal ukrajinský prezident.

České ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) dnes zrušilo projekt modernizace několika desítek tanků T-72, které byly původně plánovány k transferu na Ukrajinu, a to kvůli problémům s přesností palby tanků, informuje Evropská pravda.  Bod věnovaný informacím o tancích vyvolal výhrady místopředsedů výboru Pavla Růžičky (ANO) a Jindřicha Rajchla (SPD/PRO), poslanci projednávání přerušili.

„Já si musím jako stále ministryně obrany, byť jsem v demisi, zvážit právní konsekvence z toho, když bych přestala konat a čekala na audity, respektive nový ministr bude čekat na audity, a nechala bych padnout náš státní podnik,“ řekla Černochová. Jednat plánuje v nejbližší době se státním podnikem i právníky ministerstva obrany.

„Witkoff je nadšen procházkou po Moskvě. Putin pochvalně mručí a chválí vedení města...“ komentuje záběry setkání delegace, kterou Donald Trump vyslal do Kremlu, politolog Michael Romancov. „Žádný scenárista by něco takového nevymyslel. Život to však přinesl,“ tweetuje.

Obrazem: Jednání mezi Vladimirem Putinem, americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, v Senátním paláci Kremlu v Moskvě.

Putin činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval na poslední výroky ruského prezidenta šéf ukrajinské diplomacie Sybiha.

„Putin už druhý den po sobě prohlašuje, že neplánuje ukončit válku. Včera prohlásil, že je připraven bojovat celou zimu. Dnes ohrožuje námořní přístavy a svobodu plavby,“ píše na síti X.  „A tyto hrozby směřují v první řadě na Odesu, o které prezident Trump mluvil s velkou vřelostí. Rusko musí ukončit krveprolití, které samo začalo. Pokud se tak nestane a Putin znovu plivne světu do tváře, musí nést následky.

„Rusko musí přestat plýtvat časem světa, který musí být časem míru. Plně podporujeme veškeré spravedlivé úsilí, které může přinést spravedlivý mír. Týmy Ukrajiny a Spojených států spolu s našimi evropskými partnery hodně pracovaly a dosáhly významného pokroku. Nyní je čas donutit zdroj války v Moskvě, aby ji ukončil,“ doplnil.

V Kremlu podle agentur začala schůzka Putina s americkým zmocněncem Witkoffem a Trumpovým zetěm Kushnerem; jednají o ukončení války na Ukrajině.

Putin podle TASS prohlásil, že Rusko v reakci na útoky na tankery v Černém moři rozšíří své údery na ukrajinské přístavy a lodě, jež do nich plují.

Evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, prohlásil podle TASS ruský prezident Putin.

Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl dnes při návštěvě Irska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Na svou první návštěvu Irska zavítal ukrajinský státník ve stejný den, kdy americká delegace jedná v Rusku s prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP uvedl, že očekává zprávy od zástupců Spojených států ihned po skončení jednání.

„Musíme válku zastavit tak, aby se Rusko za rok nevrátilo se třetí invazí,“ uvedl Zelenskyj po setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle ukrajinského prezidenta jsou v současných mírových rozhovorech nejdůležitější otázky území, bezpečnostních záruk a ruských aktiv. Na adresu Irska uvedl, že je to sice neutrální země, ale není lhostejná vůči Ukrajině.

Zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff dnes dorazil do Kremlu, kde bude jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mimo jiné o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA projednali s ukrajinskými představiteli. Napsala to ruská tisková agentura RIA Novosti. Jednání se podle mluvčího Kremlu zúčastní také zeť šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který je zároveň jeho poradcem, Jared Kushner.

Ruský deník Izvestija zveřejnil záběry, na kterých Witkoff vchází do areálu Kremlu v doprovodu výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RFPI) a jednoho z ruských vyjednávačů Kirilla Dmitrijeva. Agentura Interfax v této souvislosti poznamenala, že Witkoff s Dmitrijevem nepřijeli do Kremlu autem, ale šli pěšky jako běžní návštěvníci.

Turecké úřady informovaly o novém útoku proti nákladní lodi v Černém moři. Loď, plující pod ruskou vlajkou s nákladem slunečnicového oleje do Gruzie, ohlásila, že byla napadena 80 námořních mil (asi 150 kilometrů) od tureckého pobřeží, nepožádala však o pomoc a její posádka čítající 13 námořníků je v pořádku. Uvedla to dnes agentura AFP. Kyjev popřel, že by s útokem měl cokoliv do činění. Server Marine Traffic i turecké úřady označují loď Midvolga 2 za tanker.

Ukrajinské síly minulý měsíc zaútočily na nejméně osm ruských ropných rafinerií a celkově při úderech v hloubi ruského území zasáhly 88 cílů. Uvedl to dnes velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi.

Kyjev zesílil útoky na ruská ropná zařízení včetně rafinerií a terminálů v době jednání o mírových rozhovorech, které podporují Spojené státy a jejichž cílem je ukončit rusko-ukrajinskou válku, připomněla agentura Reuters. Brovdi uvedl, že jeho síly bezpilotních systémů spolu s dalšími jednotkami uskutečnily v listopadu 108 misí a poškodily 88 objektů kritické, energetické a vojenské infrastruktury, včetně elektrických rozvoden v Rusku a na Ruskem okupovaných územích na Ukrajině.

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

„Spojenci již od samého začátku ukázali neutuchající podporu Ukrajině,“ uvedl Rutte na tiskové konferenci před středečním jednáním ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Nyní spojenci ze Severoatlantické aliance nakupují na pomoc Kyjevu balíčky vojenského vybavení z USA. „Jde o součást našich snah zajistit, aby Ukrajina měla vše, co potřebuje, a mohla rovněž odradit další útoky,“ dodal šéf aliance.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes uvedl, že vláda přechodně umožní platby a transakce ropné firmě NIS, která je z většiny v ruském vlastnictví a na kterou Spojené státy uvalily sankce. Srbsko se tak vystavuje hrozbě sekundárních amerických sankcí, informovala agentura Reuters.

Dočasné opatření má pomoci společnosti NIS vyplácet zaměstnance a provádět další transakce poté, co vůči ní americké ministerstvo financí v říjnu začalo uplatňovat sankce. Ty byly součástí širších sankcí na ruský energetický sektor kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Rusko během svých nočních útoků na Ukrajinu v listopadu vypustilo celkem 5660 střel a dronů, což je nárůst o dvě procenta oproti říjnu. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která využívá dat poskytovaných ukrajinským letectvem.

Podle letectva Rusko vyslalo na Ukrajinu 5445 dálkově řízených dronů, což představuje nárůst o tři procenta oproti říjnu. Počet střel naopak klesl o 20 procent - v listopadu jich bylo 215. V říjnu vyslaly ruské síly na Ukrajinu 270 střel, což byl tehdy nárůst o 46 procent oproti září a rekord od doby, kdy ukrajinské letectvo začalo začátkem roku 2023 zveřejňovat své denní statistiky.

Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.

Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.

Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.

Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.

Návrh listopadové mírové dohody o ukončení ruské války na Ukrajině z Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě dále vylepšen. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Irska.

Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina přistupuje k diplomacii „nanejvýš vážně“ a je třeba k tomu donutit i ruskou stranu. Chce, aby byli do procesu zapojeni další partneři napadené země. „Naši diplomaté aktivně spolupracují se všemi partnery, aby zajistili smysluplné zapojení evropských zemí a dalších účastníků koalice ochotných do utváření rozhodnutí,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinská delegace v čele s ukrajinským tajemníkem Rady národní bezpečnosti Rustemem Umerovem jej prý podrobně informovala o nedělních floridských jednáních.

Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.

Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.

Evropané potřebují vlastní mírový plán pro Ukrajinu a měli by přestat čekat na to, až USA převezmou veškerou iniciativu, uvedl komisař Kubilius.

Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.

„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.

Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Moskva dnes oznámila dobytí dalších dvou vsí na jihovýhodě Ukrajiny, ale toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle Kremlu informoval Putina o „osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech“. Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, za „osvobozování“ vydávají vojenské obsazování území sousedního napadeného státu.

Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.

Klyčkov neupřesnil, na jakém objektu vypukl požár, ale cílem útoku se mohl stát sklad pohonných hmot ve městě Livny, informoval server BBC News či zpravodajský kanál Astra s odvoláním na záběry natočené místními obyvateli. Hořet může místní rafinérie, napsal server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl v rozhovoru s ČTK končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.

Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.

Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.

„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.

Obrazem: Další fotografie ze setkání Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné, a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.

„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.

Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.

Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.

Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.

„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.

„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.

„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.

„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.

Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.

Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.

„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.

Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.

„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.

Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.

Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.

„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.

Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.

Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.

Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.

Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.

Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.

Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.

Šéf ruského Dagestánu Melikov ráno potvrdil, že kavkazský region se stal terčem dronového útoku a že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly. Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi 3,5 kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Dagestánské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že povrchové zranění hrudníku utrpěla 12letá dívka a její život není v ohrožení.

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.

Prosincové zasedání Evropské rady rozhodne, jak financovat pomoc pro Ukrajinu, slibuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.

„Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet,“ uvedla Kallasová. „Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.

Ruský prezident Vladimir Putin se s vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem setká v úterý odpoledne, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ujistil, že Rusko má zájem na úspěchu jednání o Ukrajině, a proto prý nehodlá v médiích dopředu sdělovat podrobnosti.

„Skutečně, setkání s Witkoffem se plánuje na zítřek,“ řekl dnes Peskov a upřesnil, že rozhovory se uskuteční v druhé polovině dne. Mluvčí dodal, že Putin dnes absolvuje několik porad v rámci přípravy na toto jednání.

Peskov nechal bez odpovědi otázky, zda americký plán na ukončení války Ruska proti Ukrajině v nynější verzi ještě obsahuje ukrajinský závazek nevstoupit do NATO. Ruska strana je podle Kremlu informována z Washingtonu o aktuálně dohodnutých bodech plánu, ale detaily nehodlá Rusko zveřejňovat.

V noci na dnešek na Ukrajinu útočilo 89 ruských bezpilotních letounů, oznámilo letectvo napadené země. Třiašedesát dronů protivzdušná obrana zneškodnila, 26 jich zasáhlo devět míst.

Ministři obrany zemí Evropské unie budou dnes diskutovat o další vojenské podpoře pro Ukrajinu i o obranné připravenosti evropského bloku. Jednání bude předsedat šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a situaci na Ukrajině budou ministři řešit i společně s ukrajinským ministrem zahraničí Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou. Česko bude na zasedání zastupovat vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.

V první části jednání věnované Ukrajině se očekávají debaty zejména o probíhajících diplomatických jednáních o ukončení války a možnostech financování vojenské podpory Ukrajiny. Důležitým tématem je i spolupráce s Kyjevem v oblasti obranného průmyslu a boj proti ruské stínové flotile, což jsou staré tankery a další plavidla, které Moskva používá k obcházení mezinárodních sankcí, zejména těch uvalených na ruskou ropu.

Ruské drony dnes ráno zaútočily na jihoukrajinské město Mykolajiv, informovaly úřady ve správním centru stejnojmenné oblasti. Server Ukrajinska pravda píše, že okolo 07:00 místního času (06:00 SEČ) ukrajinské letectvo varovalo před ruskými drony mířícími na Mykolajiv, později média informovala, že se ve městě ozval výbuch. „V důsledku ranního útoku šáhedů na město vznikl požár na střeše vícepatrové obytné budovy,“ ohlásil šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Bližší následky útoku zatím nejsou známy.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americký vyjednávač Steve Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.

„Dosáhli jsme významného pokroku,“ napsal Umerov na sociálních sítích ohledně „prosazování důstojného míru a sbližování pozic s americkou stranou“. Ujistil, že se nemění hlavní ukrajinské cíle – bezpečnost, suverenita a spolehlivý mír – a že je sdílí i americká strana.

Witkoff má do Moskvy odletět v pondělí, aby pokračoval v jednáních s Ruskem o americkém plánu. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se má setkat v úterý, řekl agentuře AFP nejmenovaný vysoce postavený americký představitel.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Rubio označil jednání s ukrajinskými představiteli za produktivní, ale ještě je podle nej zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru.

Na začátku schůzky Rustem Umerov poděkoval Spojeným státům a jejich představitelům za jejich podporu. „USA nás slyší, USA nás podporují, USA kráčejí po našem boku,“ řekl Umerov anglicky podle Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle svých slov očekává, že dnes budou „dokončeny“ výsledky dosažené při předchozích jednáních v Ženevě.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Na Floridě dnes začala jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině, oznámily tiskové agentury. Šéf americké diplomacie Marco Rubio očekává, že rozhovory s ukrajinskými představiteli umožní pokročit na cestě k ukončení války.

„Nejde jen o mírové dohody. Jde o vytvoření cesty vpřed, která zanechá Ukrajinu suverénní, nezávislou a prosperující, a proto očekáváme, že dnes dosáhneme ještě většího pokroku,“ řekl Rubio podle agentury Reuters ve floridském městě Hallandale Beach, kde se rozhovory konají.

„Setkání ukrajinské delegace s americkou stranou ohledně kroků vedoucích k dosažení spravedlivého míru již začalo ve Spojených státech,“ prozradil na síti X ukrajinský tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. 

The meeting between the Ukrainian delegation and the American side on steps toward achieving a just peace has already begun in the United States.

I remain in constant contact with the President of Ukraine. We have clear directives and priorities: safeguarding Ukrainian… pic.twitter.com/jUYBoVpLVq

— Rustem Umerov (@rustem_umerov) November 30, 2025

Odklízení škod po dnešním ruském útoku nedaleko Kyjeva.

Turecké ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad útoky na dva tankery v Černém moři. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu řekly médiím, že na tato plavidla takzvané ruské stínové flotily zaútočili Ukrajinci námořními drony. Kazachstán dnes vyjádřil protest kvůli útoku na ropný terminál Kaspického ropovodního konsorcia (CPC) u ruského Novorossijsku. K tomuto incidentu se Ukrajina nevyjádřila, Baku mluví o poškození bilaterálních vztahů s Kyjevem.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.

Poté, co přišla o syna v ruské válce proti Ukrajině, doufá Olja Kačmaryková, že nový mírový plán podporovaný Spojenými státy může konečně zastavit boje. I kdyby to znamenalo vzdát se území, za které její syn coby voják bojoval, píše agentura Reuters. „Čím více se (Rusové) přiblíží, tím více budou chtít,“ prohlásila padesátiletá Kačmaryková nad hrobem svého syna v západoukrajinském městě Lvově, zatímco Rusko postupovalo na bojišti vzdáleném stovky kilometrů východně.

Její syn Oleksandr je jedním z více než 1000 padlých vojáků pohřbených v tichém koutě Lyčakivského hřbitova, kde podle činitelů zbývá už jen několik volných míst, zatímco počet obětí téměř čtyřleté války neustále roste.

„Bylo pro mě velkou ctí zúčastnit se ocenění příslušníků resortu obrany ČR, kteří se vrátili ze zahraničních operací. Zvláštní poděkování patří těm, kteří se podíleli na výcviku ukrajinských vojáků. Děkuji Vám za statečnost, odhodlání a solidaritu s Ukrajinou,“ uvedl ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvarych.

Byla pro mě velkou ctí zúčastnit se ocenění příslušníků resortu obrany ČR, kteří se vrátili ze zahraničních operací.
Zvláštní poděkování patří těm, kteří se podíleli na výcviku ukrajinských vojáků.
Děkuji Vám za statečnost, odhodlání a solidaritu s Ukrajinou 🇺🇦🇨🇿#StandWithUkraine pic.twitter.com/QnR6t1Boiu

— Vasyl Zvarych (@Vasyl_Zvarych) November 30, 2025

Ukrajinské vzdušné síly informují ve svém ranním přehledu o rozsahu ruského útoku, také o zásazích střel a 18 dronů na 13 místech. Podrobnosti neuvádí. Šéf správy Kyjevské oblasti Kalašnyk v noci na dnešek uvedl, že ruské drony udeřily na město Vyšhorod, které leží v severním sousedství Kyjeva. Útok podle něj zasáhl výškovou budovu. Nejprve informoval o zabitém člověku a jedenácti zraněných, jejich počet ale později zvýšil na 19. Mezi zraněnými jsou podle něj i čtyři děti.

Pěknou první adventní neděli, vážení čtenáři.

Klidnou noc neprožili obyvatelé Ukrajiny. Po včerejším rozsáhlém útoku na Kyjev přišel v noci na dnešek další. Nejméně jeden člověk zahynul a 11 utrpělo zranění při nočním ruském dronovém útoku v Kyjevské oblasti. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Mykola Kalašnyk. Úder přišel den poté, co rozsáhlý atak ruských střel a dronů na Kyjev zabil v metropoli dva lidi a tři desítky zranil.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

„Ukrajinská delegace by již měla být dnes večer amerického času ve Spojených státech. Dialog založený na ženevských bodech bude pokračovat. Diplomacie zůstává aktivní. Americká strana projevuje konstruktivní přístup a v nadcházejících dnech je možné konkretizovat kroky, které povedou k důstojnému ukončení války. Ukrajinská delegace má potřebné pokyny a očekávám, že budou pracovat v souladu s jasnými ukrajinskými prioritami,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

The Ukrainian delegation should already be in the United States by this evening, U.S. time. The dialogue based on the Geneva points will continue. Diplomacy remains active. The American side is demonstrating a constructive approach, and in the coming days it is feasible to flesh… pic.twitter.com/7eZC5c776w

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 29, 2025

Agentura Reuters s odkazem na svůj zdroj uvedla, že se zástupci Ukrajiny se v neděli na Floridě setká ministr zahraničí USA Marco Rubio, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na úřady ruského Krasnodarského kraje informovala o nočním útoku na Afipskou ropnou rafinerii, kde vypukl požár. Upozornila také na hlášení úřadů z Volgogradu, podle kterých byly ve městě kvůli dronovému útoku poškozeny obytné budovy, jedno z míst podle tamního gubernátora Andreje Bočarova poškodil pád trosek dronu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

„Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ uvedl Elysejský palác podle agentury AFP.

Policie v Jihoafrické republice (JAR) zadržela čtyři muže, které podezírá z úmyslu bojovat za Rusko. Informovala o tom dnes agentura AP. Jihoafrická vláda před několika týdny obdržela telefonáty svých 17 občanů, kteří jsou pod záminkou lukrativní pracovní nabídky nuceni bojovat na Ukrajině jako žoldnéři za Rusko.

Čtveřice mužů byla zadržena v pátek na letišti v Johannesburgu, když na ně upozornila letištní policie. Podezřelí měli namířeno do Ruska přes Spojené arabské emiráty.

Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí dnes ráno znovu zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.

Na cestě do Spojených států je ukrajinská delegace, kterou vede tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Na síti X to dnes oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tým, který jedná s USA o plánu Washingtonu na ukončení války, dosud vedl Andrij Jermak. Toho ale Zelenskyj v pátek odvolal z funkce šéfa prezidentské kanceláře.

Секретар РНБО України й глава української делегації Рустем Умєров разом із командою вже на шляху до Сполучених Штатів. Сьогодні була доповідь Рустема, і завдання чітке – оперативно та змістовно готувати визначення кроків для закінчення війни. Україна продовжує максимально…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 29, 2025

Postoj nové vlády k Ukrajině nebude zas tak odlišný od končícího kabinetu Petra Fialy (ODS). V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl předseda Motoristů a aktuálně kandidát na ministra zahraničí Petr Macinka. Jeho strana dává dohromady koalici s hnutími ANO a SPD. Macinka neočekává zásadní otočku ve směřování české zahraniční politiky.

„Myslím, že náš postoj k Ukrajině nebude zas tak odlišný od odcházející vlády. Je to země zasažená válkou. S tím, že chceme klást důraz na diplomatické jednání, což se teď naštěstí děje,“ řekl Macinka. Ocenil snahu Spojených států válku ukončit. Česko v tom podle něj nemůže hrát žádnou rozhodující roli.

Ruská armáda v noci vyslala na Ukrajinu 596 různých dronů a 36 střel, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala 558 bezpilotních letounů a 19 střel, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. Zároveň bez podrobností upozornilo, že na 22 místech země eviduje zásahy střelami a drony. Hlavním cílem nočního ruského útoku byla podle letectva Kyjevská oblast.

Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.

Rusové podle serveru RBK-Ukrajina v noci zaútočili na ukrajinskou metropoli Kyjev bezpilotními letouny i střelami. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že útok způsobil požár ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města. Další požár podle něj vypukl v domě v centrální části Kyjeva, podařilo se jej však rychle uhasit.

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo o noční likvidaci 103 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony a také nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a nad Azovským mořem. Později resort oznámil ještě ranní sestřelení dalších pěti ukrajinských dronů.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelí nočnímu útoku ruských střel a dronů, který zabil nejméně jednoho člověka a 11 lidí včetně dítěte zranil. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož vypukly požáry v několika obytných domech.

Pode Tkačenka byl mrtvý muž objeven ve Svjatošinském obvodě Kyjeva. Mezi 11 zraněnými je jedna žena ve vážném stavu. Útok stále pokračuje a lidé by se neměli vzdalovat z krytů, napsal Tkačenko nad ránem.

Starosta Vitalij Kličko uvedl, že útok způsobil požár ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.

Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.

Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.

Na dvou tankerech, které zřejmě slouží pro pašování ruské ropy, dnes v Černém moři propukly požáry patrně způsobené výbuchy. Napsaly to agentury AP a Reuters s odkazem na turecký námořní úřad. Podle oznámení úřadu byly k tankerům vyslány záchranné týmy, posádky lodí jsou v pořádku.

Na palubě plavidla vypukl požár. „Stav 25 lidí na palubě je dobrý, záchranné složky byly vyslány do oblasti pro evakuaci posádky,“ uvedl turecký námořní úřad. Tanker plul podle tureckých úřadů do černomořského přístavu Novorossijsk, který je významným terminálem pro vývoz ropy z Ruska.

Ukrajinský deník The Kyiv Independent informuje o české nadaci, jež kvůli vyšetřování korupce odmítla darovat rakety Flamingo Ukrajině.

Obrazem: Kněz vede bohoslužbu, během níž se lidé loučí s ukrajinskými vojáky, umělkyní Myroslavou Kopchovou a Arturem Vilchynským, kteří padli ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou, během pohřebního obřadu v katedrále svatého Michala v Kyjevě na Ukrajině.

Putin jednal s Orbánem skoro 4 hodiny. Oba politici před novináře nepředstoupili. TASS napsal, že po skončení jednání, které se konalo v rezidenci ruského vůdce v Kremlu, Putin osobně doprovodil Orbána k autu, oba si podali ruce a pronesli několik vět, než maďarský premiér usedl do přistavené limuzíny ruské značky Aurus. Podle TASS šlo o třetí schůzku obou politiku od ruské invaze na Ukrajinu.

Zelenskyj oznámil, že propustil nejbližšího spolupracovníka, šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, informuje Ukrajinska pravda a BBC News.

Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.

„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.

Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.

Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.

„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.

Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.

Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy bude podle německého kancléře Friedricha Merze pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl Orbán Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal.

Putin přivítal maďarského premiéra Orbána v Kremlu a ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce, informuje agentura TASS. Zároveň nevyloučil, že jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině povedou ke konání summitu s Trumpem v Budapešti, Orbánovi poděkoval za nabídku, píše TASS.

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.