Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Dobrý den vážení čtenáři,
Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

USA a Rusko letos absolvovaly dvě kola rozhovorů v Istanbulu, která se zaměřila především na diplomacii a fungování velvyslanectví - první v únoru a druhé v dubnu. Obě strany tehdy uvedly, že nastal pokrok v řešení sporných otázek.

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se poté v srpnu setkali na Aljašce. Toto jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

„'Noční lovci' z Česka zahájili svou službu v rámci Eastern Sentry,“ tweetuje Wiesław Kukuła, šéf generálního štábu polské armády, a sdílí video příletu tří českých „śmigłowcow“, tedy vrtulníků.

Označení noční lovec náleží protitankovému stroji Mil Mi-28N, Armáda ČR však vyslala vrtulníky Mi-171Š.

Kanadský premiér Mark Carney dnes uvedl, že o víkendu hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Rusku, na Ukrajině a Číně, píše agentura Reuters. O amerických clech na některé kanadské zboží se Carney podle ní naopak v projevu v kanadském parlamentu nezmínil.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.

Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.

Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.

Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč). 

„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.

„Stíhačky Typhoon britského královského letectva se připojí ke spojencům zejména z Dánska, Francie a Německa, aby posílily obranu a podpořily odstrašující sílu NATO podél jeho východní hranice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany poté, co minulý týden vnikly nad Polsko ruské drony. Tyto letouny zahájí své mise nad Polskem v nejbližších dnech.

„Taktika, střelnice, zákopy a využití bezpilotních letounů při řízení operací na bojišti – tak vypadala společná cvičení vojáků 16. dolnoslezské brigády územní obrany a jejich českých protějšků,“ tweetují teritoriální síly polské armády. 16. dolnoslezská brigáda si vyměňuje zkušenosti a znalosti s Velitelstvím teritoriálních sil Armády ČR. „Společně toho dokážeme víc!“ dodává tweet polsky i česky.

Ruský vojenský soud poslal na 20 let do vězení bývalého ukrajinského šampiona v boxu Andrije Prichoďka, který byl zajat jako příslušník ukrajinské speciální jednotky Kraken a obviněn ze střelby na dodávku s ruskými vojáky, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant.

Prichoďko se podle obžaloby v květnu 2023 zúčastnil výpadu do Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby zde - opět podle obžaloby - páchal teroristické útoky. V červnu ukrajinští vojáci ostřelovali z granátometu dodávku s ruskými vojáky, kteří však z léčky vyvázli, uvedl list. Obžalovaný se podle něj k vině přiznal.

Speciální jednotka Kraken spadá pod ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR. Ruské úřady ji označily za teroristickou organizaci.

Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda. Posílí tam obranu východního křídla NATO.

Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.

Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.

Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.

Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.

Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že "tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc".

Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že "nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety".

Ukrajinská armáda osvobodila obec Pankivka a její okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na sbor Azov, jenž je částí ukrajinské Národní gardy. Pankivka se nachází asi 15 kilometrů vzdušnou čarou východně od obce Dobropillja a přibližně dvacet kilometrů severovýchodně od města Pokrovsk. Moskva toto vyjádření nekomentovala, ruské ministerstvo obrany dnes naopak oznámilo dobytí vsi Olhivske v ukrajinské Záporožské oblasti.

„V důsledku koordinovaných akcí jednotek ukrajinských ozbrojených sil a ukrajinské národní gardy, byla od nepřítele vyčištěna obec Pankivka a přilehlá území,“ uvedl Azov na facebooku a dodal, že invazní armáda na tomto frontovém úseku nadále navyšuje množství vojáků. Ukrajinské ozbrojené síly se snaží zastavit postup nepřítele a zabránit tomu, aby Rusové prolomili obranu, uvedl.

V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří dnes sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Informuje o tom agentura Reuters, podle které běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá.

Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily společné cvičení Západ 2025, které se koná v obou zemích. Manévry se odehrávají v době, kdy napětí mezi Ruskem a NATO zesílilo poté, co v noci na středu do polského vzdušného prostoru proniklo kolem 20 dronů, které podle Varšavy byly ruské.

Reuters píše, že přítomnost Američanů na vojenském cvičení běloruský rezort obrany prezentoval jako překvapení. „Kdo by si pomyslel, jak začne ráno dalšího dne cvičení Západ-2025,“ uvedl v prohlášení a podotkl, že tam jsou také zástupci dalších dvou zemí NATO, Maďarska a Turecka. Na svém telegramovém kanálu zveřejnil fotografie vojenských pozorovatelů, kteří jsou rovněž ze Srbska, Íránu nebo Číny.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč).

Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou.

Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.

Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.

Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.

„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.

Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu.

Podle současných informací ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.

V Dněpropetrovské oblasti je po ruském dronovém útoku poničená dopravní firma v pavlohradském okrese na východ od Dnipra, informoval na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Okolí Nikopolu zasáhlo ruské dělostřelectvo, zranění utrpěla jedna žena a musela být převezena do nemocnice.

Satelitní internetová služba Starlink amerického podnikatele Elona Muska dnes zaznamenala výpadek služeb. Problém pocítily tisíce uživatelů včetně ukrajinské armády, pro většinu z nich už je ale služba opět dostupná. Firma o problému informovala na svém webu, zprávu pak ale odstranila. S odkazem na data sledovacího webu Downdetector.com o tom píše agentura Reuters.

Počet amerických uživatelů, kteří nahlásili problémy, klesl podle Downdetectoru v 7:15 SELČ pod 1000 z vrcholu, kdy je pociťovalo více než 43 000 uživatelů. Firma sleduje výpadky shromažďováním hlášení z více zdrojů.

„Starlink spadl na celé frontě,“ oznámil kolem 07:00 místního času (06:00) velitel ukrajinských dronových vojsk Robert Brovdi zvaný Maďar. Asi po hodině uvedl, že spojení se postupně obnovuje.

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafineriích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků na ruské podniky pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.

„Nejefektivnější sankce jsou ty, které působí nejrychleji,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle něho svými útoky významně omezila ruský ropný průmysl. „Ruská válka je funkcí ropy, zemního plynu a dalších energetických surovin,“ řekl také ukrajinský prezident a poděkoval ukrajinským vojákům, kteří se podílejí na útocích na objekty ruského ropného průmyslu.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.

Rumunské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance, informovala agentura AFP. V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva. 

„Takové opakované incidenty přispívají k eskalaci a zesilování hrozeb pro regionální bezpečnost,“ sdělilo rumunské ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci Vladimiru Lipajevovi. Ruskou stranu také vyzvalo k přijetí opatření, aby se zabránilo opakování takového porušení suverenity Rumunska.

Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na to, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo.

Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.

Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.

Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.

Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.

„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině, a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.

Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.

Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.

Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.

„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů. 

Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.

Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.

Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.

„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.

V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.

Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Summit Trumpa a Putina k Ukrajině nemá po měsíci žádné výsledky. Po aljašské schůzce Trump sice několikrát kritizoval Putina, ale k žádnému konkrétnímu kroku nesáhl. S Putinem hovořil i telefonicky. „Každý rozhovor, který s ním vedu, je dobrý rozhovor. Potom ale, bohužel, na Kyjev nebo někam jinam spadne bomba a já se kvůli tomu hodně rozzlobím,“ odpověděl podle agentury AFP Trump novinářům v Oválné pracovně na otázku, jak telefonát s Putinem probíhal. Ke schůzce Putina a Zelenského uvedl, že jestliže se nesetkají, bude to mít důsledky. Neupřesnil však jaké důsledky. Na otázku novinářů, proč Putin jeví mizivou ochotu se Zelenským osobně setkat, Trump podle AFP odpověděl: „Protože ho nemá rád“.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident také varoval Evropu: „Ruské drony dokážou uletět mnohem větší vzdálenosti. Vyzývám naše partnery, aby přestali hledat výmluvy, proč neuvalit sankce,“  sdělil Zelenskyj a zdůraznil, že ruská válka proti Ukrajině je Putinova válka. A ruská válka proti Polsku je také Putinova válka.

Jeden z ukrajinských dronů dnes údajně zasáhl jednu z největších ruských rafinérií, která je u města Ufa na jihozápadě země. Podle ruských úřadů dron způsobil požár a menší škody.

Rafinérie, která patří společnosti Bašněft, leží v Baškortské autonomní republice u města Ufa, které je vzdálené asi 1400 kilometrů od ukrajinské hranice. Podle místních úřadů rafinerii zasáhl jeden dron a druhý, který na ni mířil, byl sestřelen. V rafinérii vypukl požár, který způsobil menší škody a nikoho nezranil.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes podle agentury Reuters řekl, že zůstává nejasné, zda Rusko drony na polské území poslalo úmyslně. Vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru ale Rubio také označil za nepřijatelné.

Operace letectva na východě Polska kvůli hrozbě ruských dronů skončily, uvedl Tusk. Stíhačky vzlétly i v Rumunsku, kde dron narušil vzdušný prostor. „Děkujeme všem, kteří se na operaci podíleli, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Zůstáváme ostražití,“ dodal polský premiér.

Dnes také rumunské ministerstvo obrany oznámilo, že vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16 a varovalo občany u města Tulcea na jihovýchodě země u ukrajinské hranice, aby se ukryli. Důvodem byl dron, který narušil vzdušný prostor země během ruského útoku na ukrajinskou infrastrukturu poblíž hranic. Stíhačky sledovaly dron, který ale neletěl nad obydlenými oblastmi, a nepředstavoval tak bezprostřední nebezpečí pro obyvatele.

Tři lidé dnes zemřeli a dalších šest bylo zraněno při ruském bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval o tom šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská armáda opět vyslala na Ukrajinu na dvě stovky dronů, také ukrajinská letectvo ruské území ostřelovalo desítkami bezpilotních letounů. V rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska dnes vypukl požár, jehož příčinou byl podle místního guvernéra dronový útok.

„V důsledku dnešního ostřelování Kosťantynivka byli zabiti nejméně tři lidé a šest dalších bylo zraněno. Od samého rána je město pod nepřátelskou palbou,“ napsal na síti Telegram Filaškin. „Ještě jednou vyzývám všechny civilisty: dávejte na sebe pozor! Evakuujte se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny,“ dodal.

Polsko zahájilo preventivní letecké operace svých a spojeneckých vzdušných sil na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu. Oznámil to na sociální síti X polský premiér Donald Tusk. Dodal, že důvodem je hrozba, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic.

Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, varovala před územními ústupky Rusku ze strany Ukrajiny. Dodala, že Evropa musí v boji proti Moskvě úzce spolupracovat s Washingtonem.

„Rusové chtějí, abychom diskutovali o tom, čeho se Ukrajina musí vzdát pro mír, přičemž zcela ignorují skutečnost, že Kreml sám dosud neudělal žádné ústupky. Tato diskuse o možných územních ústupcích je pastí, do které nesmíme spadnout,“ prohlásila

Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social.

Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jeho silám ukrajinské drony podařilo zničit nad územím šesti oblastí a poloostrova Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. V Belgorodu, který leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, utrpěla podle zdejších úřadů v důsledku výbuchu dronu otřes mozku a četná střepinová poranění dvacetiletá žena.

Ruské úřady uvedly, že nejvíce ukrajinských dronů za poslední den směřovalo proti příhraniční Belgorodské oblasti, kde jich bylo 272. V důsledku útoků podle nich zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.

Ukrajinská protivzdušná obrana od pátečního večera do dnešního rána zničila 137 ze 164 vyslaných ruských dronů, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase uvedla, že ruská armáda v noci na dnešek zneškodnila 42 ukrajinských dronů.

Armáda země, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, také informovala o 27 zásazích bezpilotních letounů a jedné balistické rakety na celkem devíti místech. O škodách či zraněných se ukrajinské letectvo nezmínilo.

Litva je připravena okamžitě uzavřít hranice s Běloruskem, pokud dojde k provokaci, prohlásil ministr. „Pokud se něco stane – objeví se dron, dojde k provokaci nebo podezřelému pohybu vojsk – můžeme to udělat,“ řekl litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovic.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Spojené státy stojí při svém spojenci z NATO a budou bránit každou píď aliančního území, řekla dnes členům Rady bezpečnosti americká zástupkyně při OSN Dorothy Sheaová. O mimořádné zasedání rady požádalo Polsko poté, co jeho vzdušný prostor v noci na středu narušily ruské drony. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na jednání odmítl tvrzení, že Rusko cílilo na Polsko. Ruské drony, které ten den ruská armáda použila pro útok na ukrajinské cíle, podle něj neměly takový dolet, aby mohly dosáhnout polského území.

Sheaová připomněla, že Rusko v poslední době navzdory tvrzením o tom, že si přeje mír, zintenzivnilo své vzdušné útoky na Ukrajinu. „Takové akce, nyní s narušením vzdušného prostoru amerického spojence - ať už to byl záměr či ne - ukazují obrovské pohrdání dobře myšlenými americkými snahami tento konflikt ukončit,“ prohlásila americká diplomatka. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.

Spojené státy se dnes připojily ke společnému prohlášení západních států, které vyjadřuje obavy z průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru a které obviňuje Moskvu z porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Toto prohlášení před dnešním mimořádným zasedáním Rady bezpečnosti OSN přečetl státní tajemník polského ministerstva zahraničí Marcin Bosacki, napsala agentura Reuters.

Dokument rovněž vyzývá Rusko, aby zastavilo útočnou válku proti Ukrajině a zdrželo se dalších provokací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na údaje vrchního velitele ukrajinských vojsk prohlásil, že ruská ofenzíva na Sumy byla zmařena.

„Vrchní velitel Syrsky informoval o situaci na frontě, na klíčových směrech. V Sumské oblasti jsou výsledky: k dnešnímu dni můžeme konstatovat, že ruská útočná operace na Sumy byla našimi silami zcela narušena. Boje v pohraniční oblasti Sumské oblasti pokračují, ale ruské uskupení na sumském směru v důsledku utrpěných ztrát ztratilo své útočné schopnosti,“ napsal Zelenskyj v pátek na Telegram kanálu.

Americké ministerstvo financí vyzvalo skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropskou unii k uvalení výrazných cel na zboží z Číny a z Indie. Cla mají tyto země přimět k zastavení nákupů ruské ropy, informovala dnes agentura Reuters. Prodej ropy do Číny a do Indie podle ministerstva zajišťuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi prostředky k financování války na Ukrajině.

„Čínské a indické nákupy ropy financují Putinovu válečnou mašinerii a prodlužují nesmyslné zabíjení ukrajinského lidu,“ napsalo americké ministerstvo ve sdělení zaslaném agentuře Reuters. „Tento týden jsme dali spojencům z EU najevo, že pokud mají skutečný zájem o ukončení války, musejí se k nám připojit a uvalit významná cla, která budou zrušena v den, kdy válka skončí,“ uvedlo rovněž ministerstvo. Dodalo, že do tohoto úsilí se musejí zapojit i partneři ze skupiny G7.

V reakci na vniknutí ruských vojenských dronů do polského vzdušného prostoru zahajuje NATO rozsáhlou operaci Eastern Sentry.

Oznámil to generální tajemník aliance Mark Rutte na společné tiskové konferenci s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkevichem.

Operace se zúčastní ozbrojené síly z Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a dalších zemí.Alianční síly budou věnovat zvláštní pozornost bezpilotním letounům, operace však bude probíhat nejen ve vzduchu, ale i na zemi.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance vřele. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl myšlenku územních ústupků Rusku jako způsobu ukončení války a označil ji za pouhou pauzu, která by dříve či později vedla k novým útokům, uvedl server BBC.

„Dát Putinovi tu či onu ukrajinskou zemi, aby zastavil válku – to se nestane. To není řešení. To je pauza. Jako po roce 2008 a Gruzie, jako po roce 2014 a Krym a Doněck,“ řekl Zelenskyj na výročním setkání Jaltské evropské strategie (ANO), které pořádá Nadace Viktora Pinčuka.

Zelenskyj trvá na tom, že je nutné dosáhnout nikoli dočasného klidu, ale garantovaného konce války, zaručené bezpečnosti pro Ukrajinu a odpovědnosti za Rusko.

V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.

„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.

Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.

Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.

Zdroje agentuře Reuters sdělily, že při útoku ukrajinského dronu na ropný terminál v Primorsku ve Finském zálivu byly poškozeny dva tankery, nikoli jeden, jak informoval guvernér regionu Alexandr Drozděnko.

Podle agentury Reuters jsou oba tankery, Kusto a Cai Yun, registrovány na Seychelách. Oba jsou považovány za součást tzv. stínové flotily Ruska a nacházejí se pod sankcemi Spojeného království, EU a některých jednotlivých zemí, uvádí oficiální ukrajinský portál War Sanctions. Drozdenko také hlásil poškození čerpací stanice terminálu.

V důsledku toho byla poprvé v historii tohoto největšího ruského terminálu u Baltského moře pozastavena nakládka, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. 

Kyjev zintenzivnil útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu, zatímco prosazuje rozhovory o ukončení války na Ukrajině a snaží se Rusko připravit o jeho hlavní zdroj příjmů – prodej ropy – omezením exportních příležitostí, informuje agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump v odpovědi na otázku novinářů na stanici Fox News prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

„Moje trpělivost s Putinem dochází, a to rychle,“ řekl Trump.

Dříve na sociálních sítích uvedl, že proniknutí dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru NATO nad polským územím 10. září „mohl být omyl“.

„Ne, nebyla to chyba,“ odpověděl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Rusko popírá, že by se narušil polský vzdušný prostor, a obvinění označuje za neopodstatněná.

EU prodloužila osobní sankce vůči Rusku o dalších 6 měsíců.

Evropská unie by se mohla zbavit dovozu ruského plynu a ropy rychleji, uvedl dnes podle agentury Reuters v Bruselu americký ministr energetiky Chris Wright. Pomohlo by to podle něj ukončit válku na Ukrajině. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027. S návrhem ale nesouhlasí zejména Slovensko a Maďarsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síťi X zveřejnil příspěvek, ve kterém vyjádřil vděčnost ukrajinským vojákům za jejich nasazení u příležitosti Dne sil elektronického boje.

Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Formálně musí krok schválit ještě Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.

„Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají. Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také,“ nechal se slyšet náčelník generálního štábu Karel Řehka na síti X.

Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají.
Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také. @ArmadaCR @SztabGenWP https://t.co/xeo42pwi8m

— Karel Řehka (@karel_rehka) September 12, 2025

Polsko během noci kompletně uzavřelo své hranice s Běloruskem. Dokonce na hranici natáhlo ostnatý drát. 

Poland completely closes border with Belarus

Polish border guards have set up barbed wire, deployed shields, and halted all crossings.

Today marks the start of the Russia-Belarus “Zapad-2025” drills, which, according to Lithuanian intelligence, will involve up to 30,000 troops. pic.twitter.com/WybaSCSP3E

— Visegrád 24 (@visegrad24) September 12, 2025

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti 70 lodím takzvané ruské stínové flotily a 30 firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo dnes britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se dnes v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad.

„Také bychom si přáli, aby dronový útok na Polsko byl chyba. Ale nebyl. A my to víme,“ napsal anglicky polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.

We would also wish that the drone attack on Poland was a mistake. But it wasn’t. And we know it.

— Donald Tusk (@donaldtusk) September 12, 2025

Britský princ Harry dnes přicestoval do Kyjeva, aby se setkal se zraněnými vojáky, informuje agentura AP. Překvapivou návštěvu podnikl na pozvání ukrajinské vlády, napsal server BBC. Princovi zástupci dnes ráno potvrdili jeho příjezd.

Německo chce v novém sankčním balíku Evropské unie omezit vydávání turistických víz Rusům. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA. Berlín podle nich žádá důsledné dodržování pravidel poskytování schengenských víz, které Evropská komise vydala už v roce 2022. Podle DPA je porušují především státy na jihu Evropy, kam jezdí bohatí Rusové na dovolenou.

Polští představitelé odmítají tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého proniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohlo být omylem. Polsko a jeho spojenci poprvé od začátku ruské invaze sestřelili nad polským územím cizí bezpilotní letouny.

Ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij odmítl obvinění ze středečního úmyslného narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Na facebooku to ve čtvrtek večer uvedla ruská ambasáda. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) nechal ve čtvrtek Zmejevského předvolat do Černínského paláce.

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se budou konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři.

Ruské ministerstvo obrany informovalo, že protivzdušná obrana v noci zneškodnila 221 ukrajinských dronů nad deseti regiony, včetně Moskevské oblasti.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila nebo jinak zneškodnila devět ukrajinských dronů, které letěly směrem na Moskvu, uvedl podle agentury Reuters starosta hlavního města Sergej Sobjanin. O aktivování protivzdušné obrany kvůli hrozbě dronů informoval také gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme klidnou noc.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru mohl být omyl, prohlásil americký prezident Donald Trump. Polsko, ale také například představitelé Německa, Ukrajiny či Evropské unie naopak předpokládají, že Rusko v noci na středu vyslalo bezpilotní stroje nad polské území záměrně. 

„Z celé situace nejsem nadšený, ale doufejme, že to skončí,“ dodal Trump. Ve středu o incidentu telefonicky hovořil s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Předtím na své sociální síti zveřejnil bez dalších podrobností stručný příspěvek, který některá média označila za nejednoznačný či nejasný. „Jak to, že Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? A je to tady!“ napsal ve středu Trump.

Incident s drony, které v noci na středu vnikly do polského vzdušného prostoru, byl předehrou nadcházejících vojenských cvičení v Bělorusku. Podle agentury Reuters to uvedl Slawomir Cenckiewicz, šéf polského Úřadu pro národní bezpečnost (BBN), který funguje jako poradní orgán polského prezidenta Karola Nawrockého. Na cvičení Západ-2025, které má začít v pátek, budou spolupracovat ruské a běloruské ozbrojené síly.

Tisíce lidí dnes v centru Bratislavy protestovaly proti politice vlády premiéra Roberta Fica a proti směřování země pod jejím vedením. Demonstraci svolal opoziční poslanec Alojz Hlina ze strany Svoboda a Solidarita. Server aktuality.sk píše o 3000 účastnících, pořadatelé uvádějí, že jich bylo 8000 až 10.000.

Ve svém proslovu Hlina řekl, že dnešní demonstrace je pouhým začátkem. „My jen startujeme,“ uvedl a obvinil vládu, že „život se zlepšil jen gaunerům a ministrům“. Na Slovensku se podle něho vede boj o to, zda bude součástí západoevropské demokracie, zda zůstane parlamentní demokracií nebo zda budou platit zákony.

Lidé si přinesli transparenty například s rudou sovětskou hvězdou a nápisem „Fico - cynický a zákeřný lhář“. Odpůrce Ficovy vlády minulý týden pobouřila premiérova cesta do Pekingu na oslavy 80. výročí vítězství Číny nad Japonskem ve druhé světové válce, kde se znovu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž drtivá většina čelných evropských politiků přerušila kontakty kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Se šéfem Kremlu se Fico sešel už v květnu v Moskvě.

Ministři zahraničí pěti středoevropských zemí včetně Česka odsoudili průnik bezpilotních letounů na území Polska. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár to řekl novinářům po schůzce s kolegy z Česka, Maďarska, Rakouska a Slovinska.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský incident označil za ruskou provokaci a uvedl, že ruského prezidenta Vladimira Putina přinutí změnit dosavadní politiku jen tvrdší sankce.

„Všichni jsme společně odsoudili, co se stalo v souvislosti s dronovým útokem v Polsku,“ řekl Blanár, aniž v této záležitosti zmínil Rusko.

Posílení ochrany východního křídla NATO přislíbil po incidentu s drony v Polsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Na síti X uvedl, že jeho země kvůli incidentu v Polsku mobilizovala tři stíhačky Rafale. „Bezpečnost evropského kontinentu je naší absolutní prioritou, nenecháme se zastrašit stupňujícími se výhrůžkami Ruska,“ doplnil francouzský prezident.

Suite aux incursions de drones russes en Pologne, j’ai décidé de mobiliser trois chasseurs Rafale pour contribuer à la protection de l’espace aérien polonais et du Flanc Est de l’Europe avec nos alliés de l’OTAN.

Je m’y étais engagé hier auprès du Premier ministre polonais.…

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) September 11, 2025

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová dnes také informovala o předvolání ruského velvyslance v zemi. Podle agentury AFP ministryně během schůzky zdůraznila důležitost práva Polska hájit svou územní celistvost a bránit svůj vzdušní prostor. O předvolání ruského velvyslance dnes informovalo také české ministerstvo zahraničí.

Německo po incidentu s drony, které nedávno narušily polský vzdušný prostor, rozšíří svůj závazek pomáhat s ochranou hranice zemí na východní hranici Severoatlantické aliance, oznámil dnes novinářům mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Berlín také zintenzivní svou podporu Ukrajině, která se brání ozbrojené ruské agresi, a v rámci Evropské unie pomůže s rychlým přijetím nového balíku protiruských sankcí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) dnes rozhodl o předvolání ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského do Černínského paláce kvůli středečnímu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Oznámil to na síti X.

Ruské úřady dnes oznámily, že znovuotevřely letiště v Krasnodaru, jednom z největších měst na jihu Ruska. Provoz letiště zastavilo z bezpečnostních důvodů už v roce 2022 po začátku ruské invaze na Ukrajinu, připomíná agentura Reuters.

Švédsko poskytne v následujících dvou letech Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 80 miliard švédských korun (178 miliard Kč). Informovala o tom dnes podle agentury AFP tamní vláda. Ukrajina už čtvrtým rokem čelí ruské ozbrojené agresi.

„Chceme zdůraznit, že naše podpora Kyjeva je dlouhodobého charakteru,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Doplnil, že jeho země by slíbenou vojenskou pomoc Ukrajině dodala i v případě, že se podaří dojednat příměří, nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem.

Švédský ministr oznámil tyto plány při představení vojenské pomoci napadené zemi pro letošní rok. Ta bude podle něj zahrnovat mimo jiné 18 kusů samohybných houfnic Archer, munici, drony s dlouhým doletem, námořní zařízení a vybavení pro protivzdušnou obranu.

Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.

Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.

Na žádost Polska se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru údajně ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to polské ministerstvo zahraničí. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské předsednictví RB OSN informuje, že zasedání se bude konat v pátek ve 21:00 SELČ.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení cizích vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná agentura Reuters. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes řekl, že Polsko chce tímto způsobem přitáhnout "pozornost celého světa k tomuto bezprecedentnímu útoku".

Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.

Černochová dnes ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým ČR sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo ve středu ministerstvo. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů ČR a Polska.

Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).

Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.

Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.

Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.

Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.

Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.

Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.

Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

Lotyšsko uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Reaguje tím na opakované narušení polského vzdušného prostoru, kam se v noci na středu dostalo několik dronů, podle Poláků ruských. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení.

Rozhodnutí lotyšské vlády dnes na tiskové konferenci oznámil Andris Sprúds, ministr obrany této členské země Severoatlantické aliance. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že Rusko své drony v noci na středu nad polské území vyslalo záměrně. Nejlepší odpovědí budou další tvrdé sankce ze strany Evropské unie, uvedl ve vyjádření na síti X. Moskva odmítla tvrzení, že své drony poslala nad Polsko.

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, pak podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Rusko mohlo na Polsko zaútočit i proto, aby se Ukrajině nedostalo před zimou nových prostředků protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině poskytl zbraně dlouhého doletu, pokud Moskva bude nadále odmítat příměří. Jestli na to Trump reagoval a jak, zatím není jasné. Ukrajina se už přes tři a půl roku brání ruské vojenské agresi.

Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.

Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.

Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.

Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.

Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.

„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.

Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.

Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ruský energetický průmysl se potýká s útoky ukrajinských dronů na ropné rafinerie a exportní ropovody i s dopady západních sankcí.

Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla agentura. Vývoz ropy a pohonných hmot z Ruska se podle ní v srpnu snížil o 70.000 barelů denně na 7,3 milionu barelů denně, z toho vývoz ropy klesl o 30.000 barelů denně a vývoz odvozených produktů o 40.000 barelů denně.

Následky ruského leteckého úderu na obytnou budovu v Kostiantynivce v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 10. září 2025.

Polsko omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Potvrdilo to dnes podle agentury Reuters operační velení polských ozbrojených sil. Děje se tak v době zvýšeného napětí, které vyvolalo středeční vniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru Polska. Polská obrana proti bezpilotním strojům s pomocí spojenců v NATO zasáhla.

„Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Na polskou žádost mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN. Zabývat se bude narušením polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí ve Varšavě.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná Reuters.

V noci na středu zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Předseda Evropské rady António Costa se dnes v Bratislavě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Začátek schůzky je podle úřadu slovenské vlády naplánován před polednem.

Costa dříve zahájil cesty po členských zemích Evropské unie, kde diskutuje o současném dění a budoucích prioritách evropského bloku. Podle Bratislavy se jednání týkají například bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, rozpočtu Evropské unie, ale i situace na Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské vojenské invazi. Minulý týden Costa hovořil v Brně s českým premiérem Petrem Fialou.

Fico v minulosti opakovaně zpochybňoval přístup EU k řešení války na Ukrajině a kritizoval dodávky zbraní Kyjevu. Jeho vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.

České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.

České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.