Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku kvůli záplavám, které zabily deset lidí. Podle úřadů se dosud podařilo zachránit 362 lidí.
Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů. Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitly bez proudu tisíce domácností.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.
Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.
Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.
Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.
V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.
„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.
