Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.
„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.
Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.
Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska.
V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.
Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.
Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz vstupu do ČR pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů, kteří nejsou akreditováni v ČR, za další šílené opatření. Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.
Česká vláda dnes schválila návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu), že držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do ČR. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
