Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Testy zatím nepotvrdily, že by jadranský ropovod Adria dokázal dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska. Maďarská energetická společnost MOL ropovod od září testuje společně s chorvatským provozovatelem JANAF. Budapešť a Bratislava jsou nyní závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba.
Společnost MOL uvedla, že společné testy potrvají několik měsíců. Jejich cílem je posoudit, kolik ropy je schopno jadranské potrubí stabilně přepravovat. Testy z minulého týdne se potýkaly s některými technickými problémy: „Ropovod nebyl při testech v minulém týdnu schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ konstatuje MOL.
V době, kdy Rusko, tedy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, vede „nemilosrdnou válku“ proti Ukrajině, neplní Rada bezpečnosti ve vztahu k této agresi své poslání, prohlásil při projevu ve Valném shromáždění český prezident Petr Pavel.
Proto se podle něj Česko zasazuje o komplexní reformu Rady bezpečnosti, aby se stala „efektivnější, inkluzivnější, transparentnější, demokratičtější a odpovědnější“ a zároveň posílila hlas nedostatečně zastoupených regionů. Připomněl, že se Česko uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 až 2033. Pokud ho získá, bude chtít především hájit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Největším úspěchem OSN není dokonalost, ale její vytrvalost,“ uznal ovšem prezident.
Účast diplomatů při projevu Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění vypadá nevalně. Každý členský stát má šest míst, málokterý využil víc než jedno a některé delegace v daný moment chyběly úplně, ukazují fotografie.
