Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Velitel jedné z ukrajinských jednotek bojujících u Kupjanska Jurij Fedorenko řekl, že zpráva o průniku Rusů do centra města je ruskou informační operací. Rusové se podle něj snaží do města infiltrovat v civilním oblečení, aby si pořídili snímek s ruskou vlajkou. Několik desítek jich podle něj bylo takto zajato. „Situace v Kupjansku je maximálně pod kontrolou. Okupanti jsou blokováni na severozápadním okraji,“ řekl stanici Suspilne.
Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes uvedl, že ukrajinská vojska ruské útoky u Kupjansku odrazila.
Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.
Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.
Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.
