Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Kosťantynivka, Ukrajina: Maria Hodus (90) a Mychajlo Maistruk (67) během evakuace ze svých domů, 2. září 2025.
V několika okresech Kyjevské oblasti byly znovu vyhlášeny sirény pro nálety. Během dne na oblast již zaútočily desítky dronů. Kyjevská oblastní vojenská správa a také monitorovací kanály varují před novým útokem ruských dronů na Kyjevskou oblast.
V okresech Bučanský, Fastovský, Brovarský a Vyšgorodský byl vyhlášen stav pohotovosti kvůli náletu.
V úterý ráno již ruské vojenské síly zaútočily na Kyjev a region desítkami dronů a nad ukrajinskou metropolí operovaly systémy protivzdušné obrany.
Evropské země, které jsou spojenci Ukrajiny, připravily své návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení konfliktu a očekávají podporu od Spojených států, píše agentura AFP s odvoláním na Elysejský palác.
„Jsme připraveni,“ cituje agentura prohlášení zástupce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nyní i Evropané doufají, že obdrží „americkou podporu k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ dodal zástupce Elysejského paláce.
Ve čtvrtek 4. září se má v Paříži konat schůzka „koalice ochotných“, jejíž účastníci plánují projednat návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, uvedl dříve německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že se jí zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jak s odkazem na své zdroje informovala média, koalice evropských spojenců Ukrajiny by v případě příměří mohla diskutovat o vyslání mírových sil na Ukrajinu. Moskva již dříve uvedla, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nepřijatelnou.
