Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských obcí – konkrétně vesnic Rusyn Jar, Volodymyrivka a Katerynivka v Doněcké oblasti. Agentura Reuters uvedla, že tuto informaci nemohla nezávisle ověřit, Kyjev se zatím nevyjádřil. Ruské síly se postupně přibližují ke klíčové ukrajinské obranné linii.
Ruské síly se pomalu, ale setrvale prosazují v bojích o každý metr v převážně zdevastovaných částech východní Ukrajiny, kde zůstává jen málo obyvatel nebo neporušených budov, napsala agentura AFP. O den dříve Moskva oznámila dobytí obce Oleksandro-Šultyne a ve středu hlásila, že se ruské síly zmocnily vesnic Pankivka a Suchecke ve stejném regionu a také Novoheorhijivky v Dněpropetrovské oblasti.
Učitelka Martina Bednářová se odvolala proti rozsudku, který jí uložil podmíněný trest a tříletý zákaz učení za popírání ruských zločinů na Ukrajině. Upozornila na to dnes Česká televize (ČT). Kauzou se tak bude potřetí zabývat pražský městský soud. Bednářová kandiduje do Sněmovny za hnutí Stačilo!, je trojkou pražské kandidátky. Z justiční databáze vyplývá, že odvolání podala 20. srpna. Trestní spis se tedy stále ještě nachází u obvodního soudu a není zřejmé, zda odvolací senát stihne kauzu projednat před říjnovými volbami.
„Odvolání podala obžalovaná, směřuje do všech výroků rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. května 2025, kterým byla obžalovaná za přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedmi měsíců podmíněně s odkladem na zkušební dobu v trvání 20 měsíců,“ sdělil ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Ivo Brand.
Nepravomocný rozsudek Bednářové vedle podmínky a zákazu činnosti uložil také povinné absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti. Soudkyně v květnu zdůraznila, že žena nečelí stíhání za své názory, ale za to, že k jejich šíření zneužila postavení učitelky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk příští středu společně navštíví Moldavsko. V den, kdy tato bývalá sovětská republika oslaví 34. výročí své nezávislosti, chtějí návštěvou vyjádřit podporu bezpečnosti a suverenity země.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se brání ruské agresi, a s Rumunskem, které je členem Evropské unie i NATO. Zemi, která má zhruba 2,5 milionu obyvatel, čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle posledního průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí ve snaze udržet bývalou sovětskou zemi ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Mezinárodně uznávané hranice Moldavska přitom zahrnují i proruský separatistický region Podněstří.
