Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Švédský premiér Ulf Kristersson napsal o přípravách na sérii telefonátů – nejprve v kruhu tzv. koalice ochotných, poté v kruhu EU.
V příspěvku na X zdůraznil, že Švédsko je pátým největším dárcem Ukrajině a je tomu tak právě proto, že si země uvědomuje dopad války na Ukrajině na její vlastní bezpečnost.
„Tlak na Rusko se musí zvýšit a to zdůrazňuji v každém rozhovoru,“ řekl.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. V příspěvku na síti X vyjádřil také podporu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
„Jsem rád za další pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ uvedl dnes pro ČTK Fiala. Odpoledne se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných, po němž bude následovat videokonference Evropské rady.
Zelenskyj na síti X zveřejnil také video z Bílého domu. V příspěvku děkuje všem zúčastněným a přibližuje detaily jednání.
„Děkuji prezidentu Trumpovi za pozvání a za dnešní speciální formát našeho setkání. Děkuji také všem lídrům, kteří s námi dnes byli: Emmanuelu Macronovi, Keiru Starmerovi, Friedrichu Merzovi, Giorgii Meloni, Alexandru Stubbovi, Ursule von der Leyenové a Marku Rutteovi. Dnešek byl důležitým krokem, demonstrací skutečné jednoty mezi Evropou a Spojenými státy,“ napsal.
