Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.
Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.
„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.
Ukrajinské drony zasáhly v noci na 19. srpna ropnou rafinerii v ruské Volgogradské oblasti, uvedl regionální guvernér Andrej Bočarov podle deníku Kyiv Independent.
Tato rafinerie, druhá největší rafinerie ruské ropné společnosti Lukoil, je významným producentem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Podle Bočarova po útoku na místě vypukl požár.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad regionem bylo sestřeleno 13 ukrajinských dronů.
Rafinerie Lukoil ve Volgogradu, která má roční kapacitu 14,8 milionu tun, byla již dříve nucena zastavit výrobu po dřívějších úderech z 13. na 14. srpna. Agentura Reuters 18. srpna informovala, že poškozené jednotky dohromady představují celou rafinérskou kapacitu závodu.
Rozsah škod zatím není znám. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
Britský premiér Starmer podle CNN uvedl, že schůzka v Bílém domě dosáhla pokroku směrem ke dvěma hlavním cílům. Zaprvé, Starmer uvedl, že pondělní setkání vedlo k „průlomu“ v otázce bezpečnostních záruk, které „zajistí, že pokud nastane mír… pak se ho budeme držet“.
Zadruhé, Starmer uvedl, že se brzy uskuteční bilaterální setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, po kterém bude následovat třístranný summit obou lídrů spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Přesná povaha projednávaných bezpečnostních záruk však není jasná.
Kreml se také vyjádřil k možnosti summitu Zelenského a Putina. Uvedl, že je připraven „zvýšit úroveň zastoupení“ v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem, ale nepotvrdil, že se Putin a Zelenskyj setkají.
Starmer ve videu zveřejněném na síti X také říká, že „to je opravdu důležité, protože je to skutečné uznání principu, že žádná rozhodnutí o Ukrajině nemohou být přijímána bez Ukrajiny.“
