Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Volodymyr Zelenskyj se právě vyjádřil na síti X. Pondělní jednání v Bílém domě v příspěvku označil za „významný krok k ukončení války“ a zajištění bezpečnosti Ukrajiny a dodal, že lídři „již pracují na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk“.
„Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů,“ řekl Zelenskyj. „Budeme pokračovat v práci i zítra. Poradci pro národní bezpečnost jsou nyní také v neustálém kontaktu. Budou existovat bezpečnostní záruky.“
Dále ještě jednou poděkoval ukrajinským partnerům a dodal, že jeho země „tuto sílu cítí“.
Čína podporuje veškeré úsilí směřující k míru na Ukrajině, kterého lze dosáhnout pouze dialogem a vyjednáváním. Dnes to podle agentury AFP uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Reagovala tak na pondělní schůzku v Bílém domě, jejímž výsledkem je příprava setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Čína byla vždy přesvědčena, že dialog a vyjednávání jsou jedinou schůdnou cestou k řešení ukrajinské krize. Podporujeme veškeré úsilí o mír,“ uvedla mluvčí.
Peking a Moskva v posledních letech zintenzivnily ekonomickou spolupráci a diplomatické kontakty a jejich partnerství se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prohloubilo. Čína se v této válce prezentuje jako neutrální strana a říká, že neposílá smrticí pomoc ani jedné straně, ale zároveň je blízkým spojencem Moskvy. Asijská země nepřímo Rusko podporuje, jelikož mu umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.
Podle deníku The Guardian máme další potvrzení o dnešní schůzce „koalice ochotných“, a to od německé vlády a Elysejského paláce ve Francii. Schůzce budou společně předsedat britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl Elysejský palác.
Takzvaná „koalice ochotných“ dnes prostřednictvím videokonference společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí.
Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polského premiéra Donalda Tuska. Podle něj se virtuální schůzka uskuteční dnes ve 12:00 SELČ. Zúčastní se jí i český premiér Petr Fiala, potvrdil ČTK premiérův mluvčí.
