Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.
Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
