Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Nejméně 41 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, informovala ukrajinská prokuratura, podle které jsou mezi raněnými čtyři dívky ve věku od 28 dnů po 17 let a dva chlapci ve věku dvou měsíců a 17 let.
Dva mrtvé a 14 zraněných si vyžádal ruský nálet na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajině, oznámili záchranáři, zatímco ranní útok na Čerkasy v centrální části země si podle nich vyžádal 12 zraněných.
Nizozemsko a dalších 40 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska. S odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa o tom dnes informovala agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, zda se k věci připojila také Česká republika.
„Nizozemsko a partnerské země přispívají k odhalení pravdy a zajištění odpovědnosti za ruské válečné zločiny na Ukrajině,“ uvedl ministr na síti X. Neupřesnil, které další země se k výzvě připojily.
Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.
Při náletu utrpěly škody dvě desítky obytných budov, 17 paneláků a tři rodinné domky. Exploze rozbily více než 600 oken. Sedm aut shořelo, dalších 18 je poškozeno. Škody utrpěl také textilní podnik, kancelářská budova městského podniku a sklady. Škody na elektrické síti slibují energetici opravit a ještě do večera obnovit dodávky elektřiny.
