Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. O výsledku hlasování ohledně normy, kterou kritizuje Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval poslanec Jaroslav Železňak.
Zákon předpokládá, že protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podle deníku Ukrajinska pravda napříště podléhat generálnímu prokurátorovi. Dosud šlo o nezávislé úřady. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko byl do úřadu jmenován v červnu a podle serveru Kyiv Independent je považován za loajální osobu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vojáci ruské invazní armády pronikli do východoukrajinského města Pokrovsk a v současné době ukrajinská armáda likviduje ruské sabotážní skupiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Odvolává se na ukrajinské vojáky bojující u Pokrovsku a na ukrajinský projekt DeepState, jenž monitoruje vývoj bojů.
Kyjev ani Moskva se k těmto informacím nevyjádřily. Ruská armáda o důležitý ukrajinský logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu v poslední době přibližuje. Podle zdrojů Ukrajinské pravdy vojáci zaznamenali první průniky skupin ruské pěchoty v Pokrovsku před pěti dny - ve čtvrtek 17. července.
Senátní ústavně-právní výbor dnes podpořil hlasy všech přítomných členů navrhované zpřísnění azylových a migračních pravidel. Cílem novely je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají i zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany a omezit jeho zneužívání. Předlohu, která vychází z migračního paktu Evropské unie, bude schvalovat plénum horní komory na středeční schůzi.
Úřady podle novely budou moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci odmítat žádosti o dočasnou ochranu běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
