Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přicestoval do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským vedením, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelského velvyslance v Kyjevě. Očekává se se Saar za dva dny návštěvy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a místní židovskou komunitou, napsal server The Times of Israel.
Saar je nejvyšším izraelským představitelem na návštěvě Ukrajiny od února 2023, kdy zemi bránící se ruské agresi navštívil jeho předchůdce ve funkci Eli Kohen, který je nyní ministrem energetiky. Saar zůstane v Kyjevě přes noc a do vlasti se vrátí ve středu. Navštíví také památník v Babím Jaru, kde nacisté za druhé světové války zavraždili více než 33.000 Židů, napsal server s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského diplomata.
Příjmy ruského státu z ropy a plynu by v červenci mohly meziročně klesnout o 37 procent na 680 miliard rublů (182 miliard Kč). Vypočetla to agentura Reuters. Na vině jsou nižší ceny ropy a silnější místní měna. Příjmy z ropy a plynu jsou pro Moskvu, jejíž vojska od roku 2022 okupují části Ukrajiny, klíčovým zdrojem hotovosti. Tvoří čtvrtinu celkových příjmů státního rozpočtu.
Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.
USA chtějí také Čínu varovat před pokračováním nákupu sankcionované ruské a íránské ropy a před snahou pomáhat Rusku v jeho agresi proti Ukrajině. Bessent dodal, že v Senátu USA existuje oboustranná podpora pro zákon, jehož cílem je uvalit clo 100 procent na zboží ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, konkrétně na Čínu a Indii.
