Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud bychom byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
