Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajina se připojila k několika balíčkům sankcí EU proti Rusku a také k sankcím zaměřeným na porušování lidských práv v Bělorusku a Íránu. S odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Konkrétně se Ukrajina přidaka k sankcím z 9. až 14. balíčku EU, stejně tak i k opatřením proti jednotlivým osobám, které jsou zapojené do porušování lidských práv v Bělorusku dle rozhodnutí EU z let 2011 a 2020-2025. Sankce byly uloženy celkem 403 fyzickým osobám a 188 právnickým osobám.
„Máme jasné důkazy – potvrzené našimi partnery –, že sankce jsou pro Rusko skutečně bolestivé. A pokud bude tlak stále sílit, donutí Rusko myslet za horizont fronty a nenávisti vůči svým sousedům,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X poděkoval Polsku za podporu napadené zemi během jeho předsednictví Radě EU. „Bylo důležité nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu. Děkuji polské vládě a premiérovi Donaldu Tuskovi za úspěchy, kterých jsme společně s našimi partnery za šest měsíců dosáhli - posílení podpory obrany Ukrajiny, nové investice do naší zbrojní výroby na Ukrajině a obecně v celé Evropě, jakož i pozitivní kroky v přípravě evropských integračních procesů. To vše přispěje k posílení Evropy. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.
Na snímku oba státníci při objetí během setkání v Kyjevě v polovině června.
V červnu 2025 byl Charkov vystaven nejvyššímu počtu leteckých útoků od začátku ruské invaze - celkem jich bylo 142. Dnes to uvedl starosta města Ihor Těrechov na sociálních sítích. Starosta také zmínil největší jednotlivý útok na město, ke kterému dle něj došlo 7. června. Toho dne se pod palbu dostal významný civilní objekt vyrábějící kontejnery na zemědělské zboží.
