Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Spolupředseda německé sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil dnes odmítl výzvu k obratu v politice německé vlády vůči Rusku. Výslovně se tak distancoval od požadavku skupiny vlivných spolustraníků, kteří se postavili proti zbrojení a žádají přímé rozhovory s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Skupina si za to vysloužila ostrou kritiku.
„Nepotřebujeme žádný obrat, co se týče naší podpory Ukrajiny,“ řekl dnes Klingbeil, který je jedním z hlavních architektů současné koaliční vlády SPD a konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Ve vládě Klingbeil zastává funkci vicekancléře a ministra financí. Podle něj se Německo nemusí rozhodovat mezi vlastní obranyschopností a podporou Ukrajiny na jedné straně a diplomatickými snahami o ukončení války na straně druhé. „Není to 'buď, anebo', ale dvě strany jedné mince,“ dodal.
Na Ukrajinu se vrátila další skupina válečných zajatců, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jedná se podle něj o těžce zraněné nebo nemocné. Jejich počet neupřesnil. O další výměně informuje také ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě. Ani ona počet vojáků nezmiňuje. Jedná se podle ní o pokračování výměny zajatců dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu.
Česko vyškolilo 18 ukrajinských pilotů. V tuzemsku absolvovali téměř dvouletý výcvik, který byl dnes slavnostně ukončen na ministerstvu zahraničí. Piloti získali evropské pilotní licence odpovídající standardům EU. Program je součástí aktivit státu, které mají přispět k rychlé rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny po skončení války.
Výcvik byl zahájen předloni a původně se ho účastnilo 20 ukrajinských pilotů. Výcvik nakonec dokončilo 18 z nich. Celkový rozpočet projektu činil 22 milionů korun. Na české straně se do výcvikového programu zapojilo České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), které připravilo výcvikové materiály podle evropských standardů a vytvořilo rozdílovou analýzu ukrajinských osnov. Praktická část pak pokračovala v letecké škole F-AIR na letištích v Karlových Varech a Benešově.
