Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Slovenský prezident Peter Pellegrini plánuje v létě absolvovat výcvik dobrovolných armádních záloh. Tímto způsobem hodlá inspirovat mladé lidi ve věci obrany země. Pellegrini to uvedl v prohlášení své kanceláře k podpisu zákona, jehož cílem je kromě jiného zvyšovat kapacity slovenských ozbrojených sil a kterým země také zřídí četnický sbor.
Podle hlavy slovenského státu je obrana vlasti věcí cti každého občana. „Celá desetiletí jsme žili v přesvědčení, že mírové časy potrvají už navždy, ale válka za našimi východními hranicemi nás vrátila do kruté reality,“ uvedl Pellegrini v souvislosti s válkou na Ukrajině, která se od února 2022 bráni ruské vojenské invazi.
Evropská investiční banka (EIB) rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných schopností Evropy, obranných průmyslových kapacit či výzkumu a vývoje. V projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekla prezidentka banky Nadia Calviňová. Skupina EIB podle ní hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, kde zahajuje nový projekt zhruba každé dva týdny.
„Od mého nástupu do čela EIB v lednu 2024 mi bylo jasné, že musíme zvýšit naši finanční podporu obranných schopností Evropy,“ uvedla Calviňová. EIB se soustřeďuje na podporu vojenské mobility a infrastruktury a kritické infrastruktury, dodala. Zmínila v té souvislosti například spolupráci s litevskou vládou na financování kasáren poblíž běloruských hranic, ve kterých budou působit brigády bundeswehru.
Nejvíce podfinancovanou a nejméně pochopenou částí rekonstrukce Ukrajiny je duševní zdraví, řekl dnes na bezpečnostní konferenci Globsec vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O lidech, kteří se budou po konci války vracet na pracovní trh, se podle něj přemýšlí jako o schopných okamžitého návratu do práce, většina ale bude potřebovat psychologickou pomoc.
Ukrajinský náměstek ministra financí Oleksandr Kava v panelu zaměřeném na rekonstrukci Ukrajiny řekl, že za jeden z hlavních úkolů vlády považuje přivést zpět do země ukrajinské občany. Zhruba osm milionů Ukrajinců podle něj žije a pracuje v zemích Evropské unie nebo na okupovaných územích. Pomoci by podle něj měly programy, které budou lidi k návratu motivovat, například výhodnější půjčky podporující zakládaní malých podniků.
