Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.
Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.
V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.
Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.
„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.
