Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Nejméně dva mrtvé a dvě desítky raněných, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy. Útok zcela zničil dva automobily, které začaly hořet, oznámila na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Typ zbraně, kterou nepřítel útočil, se zjišťuje, na místě zasahují záchranáři, dodala správa.
Sumská oblast je v poslední době terčem zesílených útoků ruských sil, které zvyšují aktivitu kolem hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci května řekl, že Rusko v blízkosti Sumské oblasti soustřeďuje na 50.000 vojáků a snaží se tam vytvořit desetikilometrovou nárazníkovou zónu.
Ruské noční útoky si vyžádaly jednoho mrtvého v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a zranily několik dalších lidí v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.
V městečku Balaklija v Charkovské oblasti, která sousedí s Ruskem, byla zasažena soukromá firma. Zabit byl jeden její zaměstnanec a několik dalších lidí bylo zraněno, uvedl na platformě Telegram šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov, který informoval o „masivním útoku“ bezpilotních strojů. Rozsah útoku neupřesnil.
Ruské ozbrojené síly přišly za posledních 24 hodin o dalších 1 100 vojáků, a celkové ztráty tak podle Kyjeva dosáhly téměř 991 tisíc mrtvých a zraněných. Informoval o tom dnes na Facebooku ukrajinský generální štáb.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 eviduje Kyjev také zničení 10 881 ruských tanků, 22 671 obrněných vozidel a 28 623 dělostřeleckých systémů. Jen za poslední den přibylo sedm zničených tanků, osm bojových vozidel a 48 dělostřeleckých systémů.
Ukrajinská armáda rovněž hlásí sestřelení dalších 12 bezpilotních letounů a jednoho letadla. Celkem podle ní ruské síly přišly už o 384 letadel, 38 748 dronů a více než 50 tisíc logistických vozidel a cisteren. Údaje nelze nezávisle ověřit.
