Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Služba bezpečnosti Ukrajiny potvrzuje své víkendové oznámení, že Operace Pavučina zasáhla 41 ruských letadel. Zveřejněná videa zatím ukazovala asi tucet zasažených strategických bombardérů. Někteří specialisté na ukrajinskou bezpečnost tweetují, že viděli videa zničení jednoho, ba dvou letounů včasné výstrahy A-50. Začátkem války jich Rusko mělo deset, nyní už zřejmě jen čtyři.
Ukrajina plánuje změnit svoji politiku zemědělského vývozu, protože jí skončí volný přístup na lukrativní trh Evropské unie. Země by se mohla zaměřit méně na vývoz surovin a více na zpracování potravin přímo doma. Agentuře Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval.
Zemědělské produkty tvořily loni asi 60 procent celkového vývozu Ukrajiny v hodnotě 41,6 miliardy USD (910 miliard Kč). EU nakoupila asi 60 procent těchto produktů za zhruba 15 miliard USD.
EU po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 dočasně zrušila kvóty na ukrajinské zemědělské produkty. Platnost této dohody ale vyprší 5. června. Vzhledem k tomu, že zemědělci z EU intenzivně lobbují za omezení levné ukrajinské konkurence, bude režim volného obchodu opět nahrazen kvótami. Jejich konečný objem by měl být dohodnut mezi Ukrajinou a EU do konce července.
„Měl jsem podrobný rozhovor s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim o fungování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny a zásadní roli MAAE při zajišťování jaderné bezpečnosti,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„Společně s MAAE jsme potvrdili, že jakékoli pokusy Ruska o její opětovné spuštění za okupace jsou technicky neproveditelné a mimořádně nebezpečné,“ dodal ministr.
