Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.
Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.
Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.
Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.
Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.
