Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si na knižním veletrhu koupil publikaci „Zabít tyrana“ - dějiny vražd tyranů od Caesara až po libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Podle vydavatele si dílo Alda Andrey Cassiho klade otázku, zda je správné, anebo špatné zabít tyrana - a kdo o tom rozhoduje.
Zelenskyj opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora. Zda měl v úmyslu koupí knihy poslat vzkaz svému kremelskému protějšku, nezmínil.
Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací.
Pro Azarova, který býval šéfem ukrajinské vlády za proruského prezidenta Viktora Janukovyče a po jeho svržení také uprchl do Ruska, hlasovalo 527 členů akademie, 14 bylo proti a 15 se zdrželo, uvedl zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě, který označil zvolení Azarova za precedens. „Akademikem se poprvé stal člověk s nulou v Hirshově indexu,“ napsal. A členem-korespondentem akademie věd se stala manželka místopředsedy ruské vlády Denise Manturova Natalja - a to v oboru „plastická chirurgie“.
Na zasedání akademie věd si při posuzování kandidatur vzal slovo Valerij Kašin, konstruktér ruských zbraní, včetně hypersonických střel Kinžal, který byl akademikem zvolen v roce 2022. Podle BBC požadoval objasnění - čili pokání - od ředitele ústavu ruského jazyka Fjodora Uspenského a od lingvistky Jeleny Berezovičové, kteří jsou členy-korespondenty a v únoru 2022 se podepsali pod zmíněný protest proti válce.
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
„Rusko nadále ignoruje všechny výzvy ze světa, aby zastavilo palbu, a pokračuje v zabíjení. Navíc Rusové již více než týden nejsou schopni předložit tzv. memorandum, které slíbili připravit ihned po výměně válečných zajatců tisíc za tisíc. Ukrajina - a ani Turecko - od nich neobdržela žádné dokumenty,“ napsal Zelenskyj.
Aby měla případná schůzka smysl, musí mít jasný program a jednání musí být řádně připraveno, zdůraznil. Dodal, že Rusko bohužel dělá vše, aby další potenciální jednání nepřineslo žádné výsledky, uvedl ukrajinský prezident.
