Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko a Ukrajina si předají zajatce v poměrů 1000 ku 1000, potvrdilo Turecko. Obě země si podle něj také vymění své písemné podmínky pro příměří. „Mluvili jsme o výměně 1000 za 1000 (zajatců),“ uvedl po jednání Umerov. Podle serveru BBC News to ministr označil za hlavní výsledek dnešního jednání.
Na dotaz novinářů, jaké budou další kroky v procesu vyjednávání, ukrajinský ministr obrany podle agentury Interfax-Ukrajina řekl: „Nejprve se musíme zaměřit na výměnu vězňů“. Ta by se podle něj mohla odehrát v blízké budoucnosti. Umerov také uvedl, že Ukrajina začíná pracovat na seznamu zajatců k propuštění.
Ruský soud poslal občana Austrálie na 13 let do vězení s maximální ostrahou za to, že ve válce na Ukrajině proti Rusku bojoval po boku ukrajinské armády. Uvedli to dnes podle agentur ruští prokurátoři ve východoukrajinské Luhanské oblasti, jejíž velkou část Rusko okupuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský ministerský předseda Donald Tusk dnes společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonovali prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Oznámil to Elysejský palác s tím, že hovor uskutečnili z Tirany krátce po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. V Tiraně se dnes koná summit Evropského politického společenství (EPC), kterého se účastí lídři z celé Evropy s výjimkou Běloruska a Ruska. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
