Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Pokud chtějí evropské státy posilovat svou bezpečnost, musí být ekonomicky silné a mít odolnou energetickou infrastrukturu. Český premiér Petr Fiala (ODS) to řekl novinářům dnes ráno v Praze před odletem na summit Evropského politického společenství (EPS) v Tiraně. Hlavním tématem neformálního setkání čtyřicítky evropských lídrů v albánské metropoli bude bezpečnost. Mluvit by podle Fialy měli také o válce na Ukrajině nebo evropské reakci na americká cla. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chce hovořit i o postoji české vlády k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.
„Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“ prohlásil Fiala.
Do Istanbulu má dnes na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací přicestovat americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem. Ta ale nyní v plánu není.
V Istanbulu by dnes měla začít první přímá rusko-ukrajinská jednání za tři roky války, původně plánovaná na čtvrtek, ale podle ruských agentur odložená z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.Ten ve čtvrtek večer uvedl, že očekává schůzku se zástupci Ukrajiny dnes v 10:00 místního času (9:00 SELČ).
