Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.
Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.
„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.
Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.
„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.
Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.
