Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Kardinálové před středeční volbou nového papeže vyzvali k zastavení bojů na Ukrajině, Blízkém východě i na dalších místech, kde zuří válečné konflikty. Stojí to v prohlášení, které Vatikán dnes zaslal novinářům. Podle kardinálů není patrné, že by snahy o mír v poslední době vedly k pokroku. Kardinálové rovněž kritizovali nárůst útoků na civilisty.
Kardinálové v prohlášení zaslaném tisku konstatují „s politováním“, že „nebyly zaznamenány pokroky, které by podpořily mírové procesy na Ukrajině, Blízkém východě a v mnohých dalších zemích na světě“. Podle kardinálů naopak zesílily útoky na civilní obyvatelstvo. Kardinálové vyzvali „všechny dotčené strany, aby dosáhly co nejdříve trvalého zastavení bojů a aby se vyjednávalo bez předběžných podmínek a zdržování míru“.
Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 205 válečných zajatcích. Oznámilo to podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Podle něj výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.
„Šestého května bylo posláno zpátky z území kontrolovaného kyjevským režimem 205 ruských vojáků a výměnou za to bylo propuštěno 205 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury AFP, která připomíná, že propuštění se děje před ohlášeným třídenním příměřím, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.
Ukrajinská armáda stabilizovala frontu kolem města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde už několik měsíců útočí ruské síly. Na platformě Telegram to dnes napsal hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany však hlásí, že ruské síly získaly vesnici Lysivka jihovýchodně od Pokrovsku.
„Dokázali jsme stabilizovat situaci v této zóně operací... a na některých místech jsme převzali zpět taktickou iniciativu,“ napsal Syrskyj.
