Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.
Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.
Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.
Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.
Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.
