Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Konec druhé světové války je podle primátora Ostravy Jana Dohnala (Spolu) nutné připomínat i v kontextu dnešní doby a především v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Primátor to dnes řekl po pietním aktu k 80. výročí osvobození Ostravy a konce druhé světové války, který se konal u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Zúčastnily se ho stovky lidí z řad armády, politiků i veřejnosti.
„Výročí 80 let od osvobození a konce války je událost, kterou si musíme připomínat. Ostravská operace byla jednou z nejkrvavějších bitev na našem území a 30. dubna 1945 vyvrcholila právě osvobozením Ostravy,“ řekl Dohnal ČTK.
Tyto události je ale podle něj nutné připomínat i v kontextu dnešní doby. „V Česku, ale i v Evropě jsme si zvykli, že máme mír. Začátek roku 2022 nám ale ukázal, že to tak vždy nemusí být. Nikdo by týden před tím (útokem Ruska na Ukrajinu) nečekal, že v moderní Evropě může vypuknout tak krvavý konflikt,“ řekl. Podle něj je důležité se naučit vnímat novou realitu. „Úkolem politiků pak je vytvořit podmínky, aby válka co nejdříve skončila a neopakovala se,“ doplnil.
„Charkov, Dnipro, Dobropillja, další naše města a hromady,“ napsal na síti X Zelenskyj v příspěvku, kde informoval o množství ruských dronů vyslaných na jeho zemi. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.
„Ruské drony celé ráno nadále létají nad Ukrajinou. A tak je to denně,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval k vyvinutí tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině, a k dalším sankcím proti Moskvě. „Potřebujeme další systémy protivzdušné obrany k ochraně našich lidí, které znemožní tento ruský vzdušný teror,“ napsal Zelenskyj.
Rusko a Severní Korea dnes zahájily stavbu silničního mostu přes řeku Tuman, který obě země spojí. Oznámil to ruský premiér Michail Mišustin, podle kterého projekt utuží vzájemné strategické partnerství, informovala agentura Reuters.
„Význam (mostu) daleko přesahuje inženýrský úkol,“ prohlásil Mišustin na ceremonii ke spuštění výstavby. „Symbolizuje společnou touhu posílit přátelské a dobré sousedské vztahy a prohloubit meziregionální spolupráci,“ dodal.
Nový most vzniká nedaleko stávajícího železničního Mostu přátelství, který obě země spojuje od roku 1959. Silniční vozidla mířící z Ruska do KLDR dosud musela volit zdlouhavou objížďku přes čínské území.
