Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.
V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.
Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.
V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.
