Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) byl dnes zvolen francouzský soudce Mattias Guyomar, který ve funkci nahradí Slovince Marka Bosnjaka. Oznámil to soud v tiskové zprávě.
Guyomar je bývalým předsedou jedné z komor francouzské státní rady (Conseil d'État), která je obdobou nejvyššího správního soudu a také nejvyšším poradním orgánem vlády. Soudcem ECHR je Francouz od června 2020. Ve funkci předsedy vystřídá slovinského soudce Bosnjaka, kterému končí devítileté funkční období soudce a který instituci předsedá od července 2024. Guyomar nastoupí do čela ECHR 30. května.
Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.
Blízcí sedmnáctiletého Danyla Khudia, kterého i s jeho rodiči zavraždili Rusové 24. dubna, se dnes sešli na jeho pohřbu. Na fotografiích pláče šestnáctiletá přítelkyně Khudia u jeho rakve.
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem.
Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování EU a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
„Jsme za okamžité ukončení války na Ukrajině. Odmítáme všechny válečné operace, jejichž cílem je prodlužovat tuto válku. Věříme, že mimořádná aktivita americké administrativy bude vést k dobrým výsledkům, že se budeme moci těšit z míru na Ukrajině,“ uvedl Fico.
Podle Orbána konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí obě strany k dohodě o ukončení bojů.
