Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Tři lidé, včetně jednoho dítěte, zahynuli při náletu ruských dronů v noci na dnešek na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedli ukrajinští záchranáři, podle kterých byl při opakovaném ruském útoku zraněn i jeden jejich kolega. V sousední Doněcké oblasti ruská bomba, svržená dnes ráno na ves Jarova u Lymanu, zabila 61letého muže a jeho 78letého otce, napsala na telegramu ukrajinská prokuratura. Další tři mrtvé a čtyři raněné si podle náčelníka tohoto východoukrajinského regionu Vadyma Filaškina vyžádalo ruské ostřelování během uplynulých 24 hodin.
K útoku na Pavlohrad šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak původně informoval o dvou mrtvých a osmi raněných. Později také oznámil, že počet zraněných stoupl na 14, včetně šestiletého chlapce a dvou dospívajících ve věku 15 a 17 let.
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Světlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské zpravodajské kanály působící na sociální síti. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Devětapadesátiletého generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů. Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsal zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký bezpečnostním složkám.
Írán podepíše s ruskými společnostmi smlouvu o rozvoji sedmi ropných polí v hodnotě čtyř miliard dolarů (88 miliard Kč). Ve státní televizi to řekl íránský ministr ropného průmyslu Mohsen Páknežád, který je na návštěvě Moskvy. Později dodal, že Írán posílí spolupráci s Ruskem v oblasti zemědělství a bankovnictví a odstraní překážky ve všech oblastech spolupráce mezi oběma zeměmi.
Rusko od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině prohloubilo vztahy s Íránem a v lednu podepsalo s Teheránem smlouvu o strategickém partnerství. Na obě země se vztahují západní sankce. Rusko má s Íránem dlouhou historii spolupráce, pomohlo například vybudovat první íránský jaderný reaktor, který je v Búšehru na jihu země.
