Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Balistická raketa severokorejské výroby, kterou Rusko při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zabilo 12 lidí, obsahovala přinejmenším 116 zahraničních dílů včetně těch ze Spojených států. Dnes to na síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. To, že střelu vyrobila KLDR, oznámil Zelenskyj už ve čtvrtek.
„Vyšetřování všech podrobností o střele pokračuje. Už je ale jisté, že balistická střela pocházela ze Severní Koreje,“ napsal Zelenskyj. „Střela, která zabila civilisty v Kyjevě, obsahovala nejméně 116 součástí pocházejících z jiných zemí, většina z nich byla naneštěstí vyrobena americkými společnostmi,“ upřesnil.
Zelenskyj k útoku na Kyjev uvedl, že vedle 12 mrtvých utrpělo zranění takřka 90 lidí, z nich přes 30 zůstává v nemocnicích. „Záchranné operace na místě byly dokončeny teprve dnes,“ dodal.
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na Ukrajině v řadách ruské armády padl Američan Michael Gloss, který byl synem náměstkyně ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) pro digitální inovace Juliany Gallinaové Glossové, informoval dnes portál Važnyje istorii. Jedenadvacetiletý Gloss zemřel loni v dubnu, jak uvádí rodinou zveřejněný nekrolog.
„Se šlechetným srdcem a bojovnickým duchem si Michael prošlapával vlastní hrdinskou cestu, když byl 4. dubna 2024 ve východní Evropě tragicky zabit,“ píše rodina v nekrologu, který zveřejnil pohřební ústav ve Fairfaxu. Podrobnosti o úmrtí či o místě, kde se tak stalo, rodina neupřesnila.
Server Važnyje istorii napsal, že Gloss zanechal vysokoškolského studia a opustil Spojené státy. Nejprve pobýval v Itálii, navštívil Izrael, odkud byl deportován. Poté strávil několik měsíců v Turecku, kde se zúčastnil shromáždění hnutí hippies Rainbow Family of Living Light a pomáhal obětem zemětřesení.
