Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, které se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o němž dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
„Musíme vyvinout maximální tlak na Rusko, aby tuto válku ukončilo,“ řekla Kallasová novinářům. Připomněla, že už uplynul měsíc od chvíle, kdy Ukrajinci přistoupili na příměří navrhované Spojenými státy, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce pokračovat ve válce,“ dodala Kallasová.
Terčem ruských útoků se v neděli pozdě večer stala ukrajinská Oděsa, dron se zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na dnešek podnikla letecký úder a z Charkova je po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. Informují o tom ukrajinské úřady a média.
Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly sedm zraněných.
Ve Stepnohirsku ruská armáda zasáhla devítipatrový dům naváděnou pumou. V budově vypukl požár a v obci vypadly dodávky elektrického proudu, informoval podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. „Nikomu se naštěstí nic nestalo,“ dodal. V samotném Záporoží po dronovém útoku vznikl požár na čerpací stanici. Také tam se to obešlo bez zraněných.
Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem Semenichin obvinil šéfa oblastní vojenské správy Volodymyra Arťucha, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle něj využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů. Uvedla to agentura Unian a další ukrajinská média s odvoláním na starostovo video, zveřejněné na facebooku.
Sami vojáci podle Semenichina vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu. Ruské rakety ale podle úřadů zabily 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117, včetně 15 dětí, zranily.
