Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.
„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.
Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.
Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.
