Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na dnešní pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Tak absenci vysvětluje premiér Robert Fico, který diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
„Povinností velvyslanců není trucovat, ale pracovat. Velvyslanci musejí komunikovat. Považuji to za nepřístojné, neuctivé k obětem druhé světové války. Historie druhé světové války nás musí spojovat,“ prohlásil Fico v proslovu po kladení věnců na bratislavském památníku Slavín, jehož součástí je i vojenský hřbitov s hroby více než 6800 vojáky Rudé armády. Ta se podílela na osvobození Bratislavy v závěru druhé světové války.
Podle Fica největší oběť v boji proti fašismu nesly národy někdejšího Sovětského svazu. Vzápětí si položil řečnickou otázku, zda tedy měl vystoupit na pietní akci na Slavíně německý či japonský velvyslanec. Vzpomínky se zúčastnili také například členové slovenské vlády, šéf slovenské sněmovny, ale i sympatizanti Fica z řad veřejnosti.
Ukrajinské síly stále ovládají „značnou část“ Kurské oblasti, navzdory tlaku Kremlu vypudit je odtud, a nově pronikly při menší protiofenzívě do Belgorodské oblasti, takže rozšířily svou přítomnost na ruském území na dalším úseku fronty, uvedl americký generál Christopher Cavoli, velící americkým silám v Evropě, při slyšení v Kongresu,. „V Kurské oblasti (Ukrajinci) drží značný - sice zmenšený, ale značný - kus země. A drží se v Belgorodské oblasti na území jižně od Belgorodu, které lze velmi dobře bránit,“ řekl.
Ohledně obecného zhodnocení situace na bojišti americký generál uvedl, že ukrajinská armáda je nyní v silných obranných pozicích a zlepšuje svou schopnost rekrutovat a vycvičit nové vojáky, aby tyto pozice posílila, zatímco Rusy trápí zmenšující se počet obrněné techniky i vojáků. Připustil, že je stále těžké představit si, že by Ukrajinci dokázali vyhnat Rusy „z každého čtverečního centimetru“ svého území, „ale stejně těžké je představit si, že by se Ukrajina zhroutila a prohrála tento konflikt“.
„Nemyslím si, že ukrajinská porážka je nevyhnutelná. Jsou v mnohem lepším postavení, než byli,“ řekl. „Snaží se vyhrát. Chtějí začít tím, že zajistí, aby Rusko nevyhrálo,“ dodal.
Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Hlavním tématem má být zejména zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle šéfa NATO Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a stejné číslo zmínil i ministr Marco Rubio.
