Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl předseda vlády a ODS Petr Fiala na debatě o bezpečnosti. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ pronesl na akci, kde se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany.
Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí. Na dnešní konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS) to uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Růst výdajů na obranu podle něj skýtá příležitost zvýšit českou konkurenceschopnost, vybídl k rozvoji širší spolupráce mezi armádou, byznysem, průmyslem a vysokými školami.
Aktuální doba je podle Pojara přelomová a až v budoucnu se ukáže, jestli hlavním zlomem byl ruský útok na Ukrajinu před třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ uvedl. Už za Obamy se podle Pojara těžiště americké politiky začalo od Evropy přesouvat jinam.
Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuálních vztahy a západní rodinné modely. Označení organizace za nežádoucí de facto znamená její zákaz činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.
Podle Reuters prokuratura uvedla, že zákaz činnosti se vztahuje na dvě nevládní organizace, které mají název Elton John AIDS Foundation, přičemž jedna je registrovaná ve Spojených státech a druhá v Británii. Nadace EJAF financuje programy léčby HIV v mnoha zemích. Kromě toho se zasazuje za práva sexuálních a genderových menšin (LGBT+).
HIV/AIDS představuje v Rusku velkou zdravotní krizí, více než milion lidí žije s tímto virem, poznamenal server The Moscow Times. Přístup k léčbě je podle něj omezený, zejména ve venkovských oblastech, přičemž úřady udělaly jen málo pro boj se stigmatem obklopujícím nemoc.
