Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, uvedl Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.
„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.
S čínským protějškem hodlá jednat o bilaterálních vztazích a o spolupráci v mezinárodních organizacích, včetně OSN či sdružení rozvíjejících se ekonomik BRICS. Putin dodal, že Wangova jednání v Moskvě souvisejí především s přípravou návštěvy čínského prezidenta, kterého označil za svého dobrého přítele.
Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 1,2 procenta na 8,1 milionu tun. S odvoláním na předběžné údaje společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko má problémy se zvýšením vývozu LNG kvůli restrikcím Spojených států, které souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
V samotném březnu se vývoz LNG z Ruska meziročně zvýšil o 3,7 procenta na 2,8 milionu tun, ukázaly údaje LSEG.
Vývoz ruského LNG do Evropy za leden až březen klesl o 12,5 procenta na 4,2 milionu tun. V samotném březnu se dodávky propadly o 16,5 procenta na 1,37 milionu tun. V březnu totiž vstoupily v platnost sankce na překládku.
Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel, až teď to ministerstvo financí potvrdilo. Eventin podle jeho mluvčího nesmí opustit Německo a případ není právně uzavřený.
Tanker s téměř 100.000 tun ropy plul na počátku roku pod panamskou vlajkou Baltským mořem, 10. ledna nad ním posádka nedaleko německých břehů ztratila kontrolu. Německé úřady ho zajistily a odtáhly k ostrovu Rujána, kde ho nepřetržitě hlídá spolková policie. Ropa z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle úřadů neunikla.
