Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pověřil svůj tým, aby se po skončení nepřátelských akcí připravil na volby. Informuje o tom server The Economist s odvoláním na vládní zdroje.
Informace by se mohla potvrdit v květnu, kdy se bude v parlamentu hlasovat o prodloužení stanného práva. To má vypršet 8. května. Je známo, že zrušení stanného práva je povinným prvním krokem pro konání voleb, připomíná The Kyiv Independent. Ten rovněž mluví o tom, že případné prezidentské volby by se mohly konat hned v létě. Připomíná, že americký prezident Donald Trump tlačí na to, aby se Zelenskyj svého úřadu vzdal.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by v Evropské unii na zavedení sekundárních cel na ruskou ropu nejvíce doplatilo Slovensko a Maďarsko, které se dosud neodstřihly od ruských potrubních dodávek ropovodem Družba a ani to v nejbližší době neplánují.
„Hned až 50procentní clo na dovoz ze Slovenska znamená, že například na Slovensku vyrobená osobní auta německých značek by v USA čelila obří celní sazbě až 77,5 procenta,“ uvedl Kovanda ve vyjádření zaslaném ČTK.
Trumpova druhotná cla na ruskou ropu by znamenala i úder Číně, která má zhruba pětinu své dovážené ropy z Ruska, dodal Kovanda s tím, že když Trump dříve v tomto týdnu pohrozil druhotnými cly na venezuelskou ropu, Peking své nákupy venezuelské ropy okamžitě pozastavil.
Švédsko přislíbilo 7,6 milionu dolarů na ukrajinské drony a na úsilí odminovat území. Švédská vláda to podle The Kyiv Independent oznámila v tiskové zprávě z 28. března.
