Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
V pohraničním okrese Belgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, zahynul při útoku ukrajinských dronů řidič náčelníka okresu, který se jako dobrovolný hasič snažil uhasit suchou trávu vznícenou při ostřelování, oznámil dnes gubernátor této ruské oblasti Vjačeslav Gladkov. Upozornil při tom na ohrožení životů při evakuaci obyvatel, kteří původně odmítali odejít z míst ohrožených boji a ostřelováním.
V Krasnogorsku u Moskvy dnes na první výročí teroristického útoku, při kterém přišlo 145 lidí o život a více než 550 bylo zraněno, odhalili památník. Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny, při této příležitosti tvrdil, že útok na koncertní síň ve středisku Crocus City Hall naplánovaly a zorganizovaly tajné služby nejmenovaného „nikoliv přátelského“ státu s cílem destabilizovat situaci v Rusku. „Neupřesnili, o jaký stát jde,“ napsal list Kommersant na svém webu.
Podle komuniké teroristický útok chystalo šest lidí ze Střední Asie, kteří se nacházejí v cizině a ruské úřady na ně vydaly zatykač a vyhlásily po nich pátrání. Tito organizátoři zverbovali čtyři bezprostřední vykonavatele útoku, podle médií Tádžiky, kteří stříleli z automatických zbraní do diváků v koncertní síni. Bezpečnostní složky je dopadly den po útoku.
„Obdržel jsem zprávu o situaci v prostoru odpovědnosti brigády, o použití bezpilotních systémů, zařízení pro elektronický boj a robotických komplexů, které brigáda sama vyrobila,“ uvedl dále Zelenskyj po návštěvě pozic 59. samostatné brigády bezpilotních systémů. „S veliteli jednotek jsem hovořil o náboru a výcviku nových pilotů, jakož i o potřebě konkrétních typů zbraní a vybavení.“
