Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Některé členské státy by uvítaly, kdyby Evropská unie poskytovala vedle zvýhodněných půjček na obranu i nevratné fondy. Před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu se pro tuto možnost vyjádřili řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či litevský prezident Gitanas Nauséda. Evropská komise chce prostřednictvím plánu na přezbrojení ReArm Europe mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Mitsotakis vítá návrh Evropské komise na rozvolnění fiskálních pravidel ohledně výdajů na obranu. Řecko dlouhodobě patří mezi unijní země, které vydávají na armádu a vojenské technologie největší podíl svého HDP. Děje se tak mimo jiné kvůli obavám ze souseda a regionálního rivala Turecka. V minulosti přitom Řecko mělo výrazné problémy s veřejnými financemi.
Podle Mitsotakise čeká členské státy a Evropskou komisi ještě podrobnější debata, jak financovat obranné plány EU. Evropská komise mimo jiné navrhuje systém půjček ve výši 150 miliard eur, některé státy však vyzývají k tomu, aby se hledaly i další zdroje financování. Mitsotakis by uvítal, kdyby vedle půjček plány obsahovaly i nevratné fondy.
Ve městě Engels po dronovém útoku z Ukrajiny vypukl požár na vojenském letišti a byla poškozena řada budov, napsal saratovský oblastní gubernátor Roman Busargin. Vzplála podle něj letištní plocha a úřady evakuovaly lidi žijící v okolí letiště. Úřady v okresu vyhlásily stav nouze, uvedla agentura Reuters. Busargin řekl, že Saratovská oblast a její město Engels se „staly předmětem nejmasivnějšího dronového útoku vůbec,“ napsala agentura.
Evropská unie uvolnila pro Ukrajinu další jednu miliardu eur (25 miliard korun) z programu, který využívá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Peníze mají pomoci ukrajinské ekonomice. Od začátku roku EU poskytla z tohoto programu dojednaného v rámci skupiny zemí G7 čtyři miliardy eur (100 miliard korun).
V rámci takzvané makrofinanční asistence dostává Ukrajina zvýhodněné půjčky, které jsou kryté výnosy z ruských aktiv zmrazených v EU. Jedná se především o majetek ruské centrální banky. V rámci programu by EU měla poskytnout Ukrajině 18 miliard eur, první tři miliardy eur blok uvolnil v lednu.
„Pomáháme ukrajinské ekonomice zůstat na nohou a obnově kritické infrastruktury poničené ruskou agresí,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle sdělení komise může Kyjev peníze použít pro pokrytí svých současných a budoucích vojenských či rozpočtových potřeb a na výdaje na obnovu země.
