Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Jednání dnešního summitu EU k tématům jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala. Za úspěch označil, že do závěrů bruselské schůzky se dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.
Premiér připomněl, že předsedové států a vlád 26 unijních zemí odpoledne odsouhlasili závěry k Ukrajině, podobně jako minule se tak ovšem stalo bez Maďarska. Mezi ostatními státy je však na podpoře Ukrajiny silná shoda. „Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskuzi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější,“ uvedl premiér. „Vedle toho, co dělá Evropská unie, tady vznikla i koalice ochotných, do které jsou zapojeny další země, a to velmi silné země ekonomicky i vojensky, jako Norsko či Británie, a to jednoznačně posiluje Evropu,“ dodal premiér.
Dobře vyzbrojená Ukrajina je podle Fialy bezpečnostní garancí pro Evropu, Česko rovněž podporuje i návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na nový vojenský balíček v hodnotě 20 až 40 miliard eur a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.
Maďarský premiér Viktor Orbán potvrdil, že odmítl podpořit výzvu EU Rusku, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Řekl, že se odmítá připojit k textu, který vnímá jako „proválečný“. „Nemůžeme podpořit žádné prohlášení o Ukrajině před tím, než Maďaři vyjádří svůj postoj k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl podle maďarských médií Orbán. Dodal, že chce přesvědčit EU, aby „prostě podporovala mírové snahy amerického prezidenta (Donalda Trumpa)“.
Český prezident Petr Pavel dnes navštívil ukrajinské město Oděsa. Jednal s vicepremiérem a ministrem pro obnovu a regionální rozvoj Oleksijem Kulebou a představiteli Oděsy, Chersonu a Mykolajivu o situaci na bojišti či o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce země napadené Ruskem po válce a v čem by mohlo Česko přispět. Novináře o tom informovala prezidentská kancelář.
