Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Europoslanci na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku budou hlasovat o poskytnutí fondů Moldavsku ve výši 1,9 miliardy eur (47,4 miliardy korun), mají pomoci bývalé sovětské zemi s ekonomickými reformami, posílením právního státu a zmírněním negativních dopadů, které má na zemi ruská válka na Ukrajině.
Debatovat budou europoslanci také o snahách unijních zemí posílit svou obranu a Evropská komise je seznámí se svými iniciativami ohledně efektivnějšího navracení migrantů či dostupnosti léků.
Jedním z hlavních témat dnešního zasedání EP ve Štrasburku bude obrana. Dopoledne je na programu debata o mimořádném summitu z minulého čtvrtka, který se právě věnoval posílení evropské obrany. Odpoledne budou zástupci Evropské komise s poslanci diskutovat o připravované bílé knize budoucnosti evropské obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešní schůzkou se zástupci Spojených států v saúdskoarabské Džiddě navrhl propustit ukrajinské i ruské zajatce. Krok by podle něj pomohl vytvořit důvěru před rozhovory o konci války.
Zástupci USA a Ukrajiny dnes v saúdskoarabské Džiddě povedou jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Rozhovory budou první mezi oběma stranami od nedávné návštěvy Zelenského ve Washingtonu, která skončila roztržkou mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Washington poté pozastavil dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.
„Zdůraznil jsem otázku propuštění vězňů a návratu našich dětí, což by se mohlo stát klíčovým krokem při budování důvěry v diplomatické snažení,“ napsal Zelenskyj na X po pondělním jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Uvedl také, že Ukrajina bude během rozhovorů s USA „plně konstruktivní“.
Čtyři moskevská letiště - Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo - musela kvůli ukrajinskému útoku přerušit provoz. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti.
Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.
Podle ruské státní agentury TASS útok způsobil rozsáhlý požár na parkovišti poblíž Moskvy. V Domodědovu utrpěla škody železniční infrastruktura, uvedla agentura RIA Novosti.
