Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ministr zahraničí Jan Lipavský bude kandidovat na podzim 2025 do Sněmovny za ODS na pražské kandidátce Spolu. Svou kandidaturu vysvětlil i převratnými událostmi v mezinárodním prostředí v posledních letech a měsících. Zmínil v té souvislosti válku na Ukrajině, ruskou informační válku a sabotáže namířené proti ČR i Evropě. Oslabuje mezinárodní řád a do určité míry i transatlantická vazba, míní.
„Bude proto záležet, zda ve Sněmovně převáží síly, které chtějí jednotnou, bezpečnou a prosperující Evropu, nebo síly, které rizika spojená s Ruskem zesměšňují,“ míní.
Dostal Trump dopis od Zelenského, nebo ne? Servery Ukrajinska pravda nebo Liga.net upozornily na vyjádření velvyslankyně v USA Oksany Markarovové, která na facebooku mimo jiné napsala: „Prezident Donald Trump přečetl ve svém projevu k národu příspěvek našeho prezidenta Volodymyra Zelenského a řekl: 'Vážím si toho, že napsal tento dopis'.“
Zelenského mluvčí pro Liga.net potvrdil, že ukrajinský prezident žádný „dopis“ neposílal a že Trump hovořil o příspěvku na sociální síti. Zelenskyj v úterý na X zveřejnil vyjádření, jehož části odpovídají textu citovanému Trumpem.
Mluvčí Kremlu mezitím označil za pozitivní signál informaci o Zelenského ochotě vyjednávat. Moskvě ovšem není jasné, s kým usednout ke stolu, poznamenal Dmitrij Peskov a připomněl Zelenského výnos z roku 2022 zakazující vyjednávání s ruskou stranou.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 181 bezpilotními letouny a čtyřmi střelami, přičemž protivzdušná obrana sestřelila 115 dronů. Na facebooku to dnes uvedlo ukrajinské letectvo s poznámkou, že 55 dalších přístrojů byly imitace útočných dronů, které zmizely z radarů, aniž způsobily škody.
O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se konkrétně nezmiňuje, stručně ale informuje o škodách v Kyjevské, Oděské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti. Moskva zesílila vzdušné útoky na Ukrajinu, přestože ve Washingtonu a Moskvě sílí rétorika o potenciálních rozhovorech ohledně zastavení bojů, upozornila agentura AFP.
