Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský deník Daily Mail.
Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout „trvalého a pevného míru“. „Navrhli jsme příměří ... Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ řekla Primasová francouzské televizi LCI.
Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) uvedli, že změní kvůli výdajům na obranu ústavní opatření známé jako dluhová brzda a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč)
Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Lukašenko se k Trumpovi pochvalně vyjadřoval po páteční roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. „Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou,“ řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.
Lukašenko mluvil po páteční hádce v přímém přenosu mezi Trumpem a Zelenským. „Je pro nás přínosné, že ukázal Zelenskému jeho místo,“ řekl Lukašenko, který se přitom ještě nedávno vyjadřoval kriticky ke krokům americké diplomacie. Před dvěma týdny označil jednání mezi americkou a ruskou delegací v Rijádu za snahu Spojených států vrazit klín mezi Rusko a Čínu.
