Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl po jednání v Londýně kanadský premiér Justin Trudeau. Ukrajina podle něj nebrání jen svá vlastní území, ale hájí samotné principy a hodnoty, které jsou základem demokracií. Budeme hrát i nadále významnou roli, dodal premiér na tiskové konferenci.
Cílem zemí, jejichž lídři se dnes účastnili londýnského summitu k Ukrajině, je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, uvedl na síti X vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Výsledky jednání podle něj lze číst jako zprávu, že v podpoře budou země pokračovat, a to bez obchodních podmínek či budoucích výhod. Odkázal tak na páteční krach jednání o dohodě mezi Spojenými státy a Ukrajinou.
„Na londýnském summitu evropských lídrů a dalších spojenců zazněla jasná zpráva - naším cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami, na to je v sázce příliš mnoho - stopka rozpínavosti Ruska směrem do Evropy a v obecné rovině veškerým choutkám jakýchkoliv států na cizí území,“ uvedl Rakušan.
Britský král Karel III. dnes přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.
