Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Na otázku, zda považuje Zelenského za diktátora, Trump reagoval, že nevěří, že by něco takového pronesl. Zelenského označil za diktátora minulý týden.
Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.
„Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země,“ řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za „pojistku“ pro Kyjev.
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.
„Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti,“ uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě. NIS na začátku února sdělila, že severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojovali do bojů. Podle Kyjeva se z oblasti stáhli poté, co ve svých řadách utrpěli těžké ztráty.
